Komentujeme

Díky za odpověď, zkusím taky už jen krátce.
1. Studii jsem četl celou a ano, má své mouchy, nicméně autorka v ní docela dobře upozorňuje právě na způsob, jakým Čína svou propagandu interpretuje. Neříká „čínská politika je super a Si Tin-pching je borec“, to by bylo hodně okaté a každému by došlo, že tu něco nehraje, místo toho jen poutavě prezentuje čínské dějiny a občas k nim náznakem přihodí nějakou čínskou propagandistickou tezi. I na absurdně nebo nedůležitě působící tvrzení z Barevného světa bychom se podle mě měli koukat s ostražitostí, protože v něm asi nezaznívají jen tak náhodou, Čína určitě moc dobře ví, co dělá. Proč pořad tak detailně líčí historii Číny? Čínské vládě se hodí, aby byli Češi Čínou fascinováni. Proč v pořadu zaznívá podpora politiky jedné Číny jen v opatrných náznacích? Čínská propaganda nutně nepotřebuje, abychom jí věřili, ale abychom rezignovali na fakta a řekli si, že pravda je vlastně někde uprostřed a kdo ví, jak to s tím Tchaj-wanem ve skutečnosti je. A mohl bych pokračovat.
2. Je pravda, že i v některých filmech je Čína zobrazena tak, aby to státnímu aparátu vyhovovalo, což rovněž vnímám jako problematické, byť je to pro jejich tvůrce asi taky nutné zlo. Jen mě trochu mrzí ta argumentace když oni můžou vyzdvihovat Čínu, tak my na Coloru můžeme taky. Jasně, to téma není úplně jednoduché ani černobílé, ale to, že něco dělají všichni, přece neznamená, že je to správné.
3. Autorka studie určitě měla vedení Coloru nebo Hey Radia kontaktovat a je chyba, že tak neučinila, s tím souhlasím. Na druhou stranu, pokud vím, tak ČRo se studií nemá nic společného, pouze udělal s její autorkou rozhovor v rámci Vinohradské 12. Přijde mi logické, že si jako respondentku vybrali právě ji, nikdo jiný kromě ní se Barevným světem zatím odborněji nezabýval a myslím, že i přes drobné nesrovnalosti není její studie špatná. Mně přišel podcast dobře zpracovaný a oceňuji, že v něm zazněl pohled obou stran. Matěj Skalický z V12 oslovil hned dvě osoby, které mají k Coloru blízko a komunikoval s nimi slušně, takže slova o „rádoby podcastu“ mi připadají trochu zbytečná.
4. Jediné štěstí je, že si Čína k šíření své ideologie vybrala dvě menšinová rádia se zaměřením na hudebně i intelektuálně náročnější posluchače, kteří si na Barevný svět udělají názor hodně rychle. Kdyby BS vysílalo nějaké mainstreamové rádio se stovkami tisíc posluchačů týdně, byl by to problém podstatně větší. V pořadu ale nikdy explicitně nezazní, kým je vytvářen, takže se i kriticky přemýšlející člověk může domnívat, že nějaký moderátor Coloru je fanoušek cestopisu a asijských zemí. A takových lidí není málo, stačí si projet diskuse na webu Coloru nebo na FB. Sice stačí trochu pátrat v hlubinách webu Coloru a narazíme na informace o skutečných tvůrcích, případně dokonce i na .docx dokumenty neznámých autorů, v nichž jsou slovo od slova napsány scénáře jednotlivých dílů, ale na takové pečlivé prohledávání internetu má čas málokdo. Když o nějaké informaci víme, že pochází od čínské vlády, přistupujeme k ní opatrně, když ale víme jen to, že jí řekl moderátor našeho oblíbeného rádia, možná se nad ní zamyslíme, ale tolik obezřetní už nejsme. A v tom je ten problém. Jak už tu zaznělo, určitě by stálo za zvážení před každou epizodou jasně deklarovat, že teď bude hovořit Peking, aby posluchači věděli, s kým mají tu čest.
5. Rozhodně je lepší jeden půlhodinový blok denně než reklamy každou chvíli, to podepisuju. Kdybych ale byl moderátorem v rádiu, byl by pro mě neakceptovatelný jakýkoliv pořad produkovaný totalitní mocností. Myslím, že vraždění Ujgurů je stejně závažný problém jako vraždění Ukrajinců, takže Ruský i Čínský rozhlas pokládám za média pro Českou republiku nebezpečná. Po bitvě je ale každý generál, chápu, že na dobré rádio jsou potřeba peníze a ty člověk jen tak nesežene. Takže i přes výše uvedené budu ladit Color dál, hlavně během pátečních a sobotních večerů, kdy se z 90,7 neozývá čínská propaganda, ale China Crisis nebo Propaganda. 🙂