Komentujeme

Ankety jsem v minulosti organizoval a opakovaně z nich vyplývalo, že posluchači nemají o world music zájem (stejně tak o hitparádový mainstream) a orientace tímto směrem je zbytečné zužování posluchačského potenciálu rádia, ústup do naprosto minoritních pozic, které si může dovolit snad jen Radio 1, a to jen v omezené míře. Ostatně porovnání výsledků Coloru a jeho „world music“ předchůdce Ethna hovoří za vše. Proto byla většina world music odsunuta do okrajových časů tak, aby poslechovosti ubližovala co nejméně a licence byla dodržena. Lukáš Kolíbal je svým osobitým, ale alternativnějším pojetím vysílání bližší pozicím Radia 1, tam by se podle mého názoru hodil lépe. Opačným extrémem je mainstreamově koncipovaný Future Chart Chrise Kaufmana, velmi dobře produkovaný pořad, ale na špatně zvolené stanici.

Hip-hop posluchači hodnotili naopak velmi kladně, býval druhý nejoblíbenější, proto je dobře, že je dostatečně pokryt. Pocitově byl Color od začátku v roce 2013 nejvíce spojen s žánry funk, soul, R&B, disco. Hlavně díky show Michaela V. se rádio zvedalo a postupně setřásalo svoji příliš alternativní image. V potenciál black music jsem věřil i já, proto jsem se snažil Coloru pomoci v lepší hudební profilaci nejen pořadem Ebony, ale hlavně postupnou proměnou zanedbávaného playlistu (alias automatu, němého DJe, Colorácké výplně) ve prospěch stravitelných skladeb ze soulu, funku a blízkých sfér. Posluchači to dle rostoucího trendu v poslechovosti i výsledků v anketách ocenili a potvrdili, že přílišná barevnost a žánrová přeplácanost playlistu jsou kontraproduktivní.

Osobně bych v českém éteru ocenil stanici, která se bude opravdu soustředěně věnovat soulu, funku, R&B, discu, housu, oldschool hip-hopu a přístupnějším polohám jazzu bez zbytečných experimentů a mixování nesouvisejících žánrů a bude oslovovat bonitní městskou střední generaci se zájmem o rytmickou, melodickou, ale nemainstreamovou hudbu. Takové stanice dobře fungují například ve Velké Británii nebo Nizozemsku na FM a v DAB. Color tím směrem vykročil, ale stále se dost drží multižánrovosti. To mně osobně úplně nesedí, ale jsem rád, že taková víceméně nemainstreamová stanice v Česku existuje.

Mám letité zkušenosti s Shazamem v mobilu, procento rozpoznání je velmi vysoké a i když výsledku nemusím věřit, ukázka rozpoznané skladby se dá přímo v Shazamu ihned pustit. Ukládá se tam historie, takže můžu kdekoliv a kdykoliv lovit to, co mě zaujalo a pak v klidu doma dohledávat podrobnosti, stahovat atd.

Už jsem takhle našel fůru skvělých songů, které hrály v rádiích, filmech, seriálech, obchodech, restauracích atd. a pak jsem si je pouštěl sobě pro radost nebo jsem je šířil dál v rádiu. Často to dělám i tak, že sluchátka připojená k mobilu přiložím k mikrofonu mobilu. Myslím, že objevovat hudbu přes rozpoznávací aplikace je parádní věc, protože se lze dostat zcela mimo okruh toho, co aktuálně znám a co mi nejrůznější aplikace předhazují jako „podobné“ nebo „mohlo by se vám líbit“.