V roce 1991 se na výstavišti v Praze – Holešovicích konala Všeobecná československá výstava, která měla navázat na podobné akce v letech 1791 a 1891. Jejím cílem bylo ukázat, že i po mnoha letech totality a úpadku je Československo s obnovenou demokracií stále významnou průmyslovou zemí. Akci navštívilo cca 2,6 milionu návštěvníků, skončila ale miliardovým dluhem. Jejími viditelnými pozůstatky na holešovickém výstavišti jsou například divadelní budovy Pyramida a Spirála.
V rámci výstavy byla ve čtvrtek 15. srpna 1991 v 15:15 zprovozněna soukromá rozhlasová stanice, která se po celých třicet let jmenuje stejně – Country Radio. Studio bylo umístěno přímo na výstavišti, stanice tehdy vysílala jen v čase 15 až 21 hodin. Podle časopisu DX Revue, z něhož je převzato i první logo, Country používalo znělku ze symfonické básně Vltava a obsahem vysílání byly vedle country, folku a trampské hudby informace z probíhající výstavy.
Stereofonní vysílač s horizontální polarizací na frekvenci 89,5 MHz / 0,07 kW byl situován na Strahově na věži radiokomunikací. Kontaktní adresa byla Sokolovská 578, Praha 87, což už dnes nelze dohledat. Dlouhá léta pak Country sídlilo v Divadle pod Palmovkou v Libni, kde schytalo i velkou povodeň v roce 2002. Prvními majiteli stanice byli Zdeněk Petera a Ivo Reichelt, v roce 1998 do projektu vstoupila americká společnost Metromedia.
Country Radio na 89,5 bylo po Evropě 2 na 88,2 a Radiu 1 na 91,9 teprve třetí privátní broadcaster, který se dostal do českého éteru na základě oficiální licence. Na frekvenci 89,5 ale nebylo prvním projektem. Licenci a s ní i frekvenci 89,5 v březnu 1991 získaly zároveň dva projekty Radio Independence a Radio Collegium. Měly se o kmitočet dělit. Collegium s formátem klasické hudby nakonec spustilo provoz začátkem roku 1992 na vlastním kmitočtu 103,7.
Radio Independence se na pražské frekvenci 89,5 objevilo již 3. května 1991 a vydrželo tam jen několik týdnů. Vysílač i zázemí byly situovány na vysokoškolských kolejích na Jarově, Na Chmelnici 7. Stanice v té době měla za sebou už asi dva roky existence jako kolejní rozhlas, ale vývoj byl nakonec jiný a na 89,5 se dlouhých třicet let objevuje Michal Tučný, Eva Olmerová, Greenhorns, Wabi Daněk, Věra Martinová, Pavel Bobek, Pacifik, Hop Trop a řada dalších a Country představuje specificky českou variantu formátu oldies (včetně skladeb mimo oblast country) pro dříve narozené a konzervativně založené posluchače. Českou specialitou je i samotná výslovnost názvu Country, která je „kántry“ místo korektní varianty „kuhn-tree“.
Úspěšný formát se na FM postupně rozšířil z Prahy přes Beroun až do téměř celoplošné podoby. Už v roce 1994 se Country objevilo i na středních vlnách na 1062 kHz, kde je dodnes. Pokus o vysílání v druhém největším městě Brně na 1584 kHz skončil po pár letech ekonomickým neúspěchem. Do Brna se Country po několika marných pokusech získat FM frekvenci vrátilo až akvizicí sítě Radia Hey! v roce 2013.
V druhé polovině devadesátých let a na přelomu milénia byly v českém éteru další více či méně úspěšné pokusy o podobný rozhlasový formát, ale prvním a jediným dodnes fungujícím FM country rádiem ve střední Evropě je Country Radio.
Můj první kontakt s Country, které jsem jako řadu jiných pražských stanic znal zpočátku jen teoreticky a z papíru, se odehrál v roce 1994, kdy jsem jej poprvé slaboučce naladil na středních vlnách. Silnější dojem ve mně zanechala americká country hitparáda, kterou v polovině devadesátých let přebíralo zlínské Radio Publikum. Žebříček velmi profesionálně a dynamicky uváděli Zorka Kratochvílová a Franta Špaček. Moderní americká country (tehdy například Shania Twain a John Michael Montgomery), která má velmi blízko k popu, přitom nikdy nebyla hlavní doménou stanice. Vždycky hrály prim české songy, mnohdy coververze, zhruba od šedesátých do osmdesátých let.
Posluchači, kterým bylo v době startu rádia kolem padesáti, mají dnes už osmdesát a můžou se přesvědčit, že nějak zásadně se za ty dlouhé roky obsah vysílání nezměnil a slogan „Klidné rádio do neklidné doby“, jenž stanice s jistou přestávkou používá hlasem Miloslava Mejzlíka dlouhodobě, je velmi trefný.
Znova se vracím k tomuto pěkně podrobně popsanému tématu, záhy dodám proč se k němu vracím právě teď.
Neprve krátce ke konkrétní zmínce o přenosu americké hitparády na vlny zlínského rádia Publikum dodám že odhaduji že se o něj zasloužil Pavel Nášel nebo někdo z jeho řad. Na druhou stranu bych zmínil mého bývalého vedoucího, který tou dobou dělal v tomto rádiu a svěřil se mi že dělal záškodníka a přenos naboural, pustil něco svého, neboť country mu tou dobou pramálo říkalo.
Hlavní důvod proč nyní píšu je následující. Včera jsem náhodou na Vltavě ve Vizitce vyslechl rozhovor s Marko Čermákem a seznal jak v tomto článku chybí zmínka o hlavní složce této stanice, a to je trampská tvorba a tvorba z ní vycházející, což vysvětluje rozhovor legendárním banjistou, který se zasloužil o zvuk nejen skupiny Zelenáči, která nemalou měrou tvoří playlist Country radia, během osmdesátých let odstartoval působení skupiny Paběrky – název trochu vystihuje kam se styl ubíral. Na životě Čermáka byla v kostce shrnuta historie a filozofie tohoto směru.
Rozhovor začínal tím že trampové byli vlastně punkáči té doby. Čermáka vzpomínal jak ho jako malého oslovili trampové kteří se od dob před 2. sv válkou scházeli v osadách a z nich pochází např. i Eva Olmerová zmíněná ve článku. Ono v podstatě většina výše jmenovaných pochází z takovéhoto prostředí, tzn skupina Pacifik a její ikona Tony Linhart, který každý týden v úterý uváděl na Country pořad Ozvěny osadních ohňů, jediný trampský pořad v EU jak říkával, dokud nezemřel před 30 letým výročím Country. Často zval na různé akce malé i velké např. dům barikádníků, Lucerna, kam zval i nyní Marko Čermák, čili taky určitý ohlas fanoušků, analogicky jak Kiss dělá akce Kiss party či Milenium Exposion
Neuvědomuji si že Marko čermák by byl někdy v Country radiu, Marko zmínil i dalšího podobného představitele stylu Kapitána Kida a popisoval jak stále je legendární vyrazit jen s usárnou, kterou v dobách minulých musel na nádraží skrývat snad před VB. Cením si toho, že je mezi námi v 85 letech stále vitální a tak nám může tento styl, kulturu popsat, mimo to byl výtvarnym autorem komiksů rychlých šípů. Dodal že pravidlem je kalendář rychlých šípů a že chyběl zimní obraz, tak teď snad dělá rychlé šípy na lyžích 🙂 Asertivně, však upřímně odpověděl na otázku že dnešní tvorbu komiksů nesleduje, že má svůj svět. Tzn v dnešní vizitce na vltavě bude člověk protikladů věnující se sociálním sítím , již za chvíli, v pět.
Čili je obdivuhodné že takový playlist na CR se dochoval dodnes s dosahem za jeho primární cílovku a slouží jako klidné rádio. Aniž bych tohle věděl našel jsem si k němu občasnou cestu. Fenomén nejspíš spočívá v tom že styl pochází z přirozeného prostředí, hraje si s instrumentálními prvky a ne uměle vytvoření komerční umělci. Jen by si v Country radiu zasloužilo aby se hrálo víc různých skladeb od zmíněných interpretů. Avšak je zajímavé že radio bylo nazváno Country když tomuto stylu se věnuje v menšině, jestli to bylo tím že i ve tvorbě našich interpretů zaznívají témata z Ameriky, nevím…
Country radio u první písničky po 22. Hodině se stalo to, že když byla chvíli před koncem tak ve stopáži skočila chvilku po jejím začátku a na druhý pokus dohrala do konce. Šlo o Inženýrskou ale zro vna jsem si říkál že bych si ji užil a tak mi dopřála svou extended verzi 🙂
Vstup do Kristových let Country radia je provázen drobnou změnou ve schématu. Po několika letech se ozval moderátor Milan Schmidt mezi 12 a 13 hodinou, která do začátku tohoto týdne byla bez moderování. Jedná se spíš o hodinu podobnou té večerní, tzn bez reklam v půl a dopravy. Má být i soutěž 3 podobné písně po vzoru dřívějších 5 křepelek. Moderátor reagoval na vzkazy, že se posluchači obávají, zda to nebude moc ukecane, tak že ne, že soutěž je hudební 😀
Možná je to reakce na poslední pokles. Kromě některých speciálních pořadů jsem právě občas v poledne ladil, tak nevím jestli budu poslouchat v poledne i dál.
Už nějaký ten rok možná od samotného spuštění dokrývačů na Vysočině přetrvává problém časové synchronizace vysílačů o několik sekund. Týká se to přelaďování 103,6 na 90,3 , 103,6 na 91,9, předpokládám tedy že chyba je na 103,6 pokud ovšem nejsou posunuty celé mutace vůči sobě, či všechny jmenované mezi sebou. Znemožňuje to pohodlný poslech např v okrese Havlíčkův Brod. Spuštění 90,3 v pokrytí 103,6 mohlo mít za následek nejspíš zaznamenaný odliv posluchačů v HB. Takto podobně jsem to popsal legendárnímu členovi CR Miloši Kellerovi rovněž před nějakým tím rokem, nezměnilo se to zkusím ještě jednou, pokud najdu chvilku.
Následující drobné prohřešky v RDS naštěstí nesnižují audiokomfort: 91,6 Velmez bez PTY
94,6 Lipnik _COUNTRY.
Pokud jako referenci budeme brát Prahu 89,5, tak Chotěboř 103,6 je s ní synchro.
Díky. Dost možná že moravská mutace je tedy opožděná, což možná může být technicky náročnější než jednotlivé vysílače. Regionální mutace na satelitu jsou synchronní?
U nás vysílalo toto:
https://oz.kurzy.cz/judr-faktor-ladislav/eldoradio-884-fm-p120470z216097u.htm
Country a folk pravidelně vysílalo i českobudějovické Radio 21 v letech 1992 až 1994, ale plný formát přineslo až ELDORADO.
Já si z Radia 21 hlavně pamatuji elektronickou hudbu….částečně se jí věnovalo.
Komerční broadcasting v plenkách umožňoval míchat leccos s lecčím, bylo to místy i příjemně obohacující, ale neudržitelné. Někteří menší se tohoto nešvaru dodnes úplně nezbavili.