| AM frekvence kHz | Stanice | Stanoviště | Vyzářený výkon W | Pol. | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| 639 | Country Radio | Liblice | 20000 | V | také na FM a v DAB |
| 981 | Český Impuls | Líbeznice – Bořanovice | 10000 | V | také v DAB |
| 1260 | Radio Dechovka | Líbeznice – Bořanovice | 10000 | V | také v DAB |
Vysvětlivky: AM = amplitudová modulace (pásmo SV); kHz = kilohertz; W = watt; Pol. = polarizace antény V vertikální (|).
Chyby nejsou vyloučeny.
Príma komentář Tome r!! Je vidět, že jste velmi inteligentní člověk.
na „AM“ at už v mw nebo lw musite mit nejen radio ale i antenu.
https://www.youtube.com/watch?v=oVn8cmXE2EY
Takto třeba hraje až v Liberci na nádraží, ale tak antena má zesilovač i pro AM pásmo no a ve dne to hrálo překvapivě dobře.
Zato takový český impuls tak stačí když projede tramvaj tak to začne blbnout.
https://www.youtube.com/watch?v=A3lTnQd4IxI
270 kHz zkurvili jste to tak,že to dál nejde.
To je účel. Všechny odradit a pak říci, že to můžou vypnout, protože to nikdo neposlouchá. Počítám, že to nastane v řádu několika let. Nanejvýš.
Zapomeňte na Topolnou jako celostátní 1500 kW DV vysílač, případně s přesahem do Evropy, čo bolo, to bolo. Z ekonomických důvodů se z něj stal pouhý 50 kW dokrývač Zlínské oblasti, jelikož si tamější posluchači stěžovali na mizerné pokrytí Radiožurnálu na FM.
U SV a DV jde také o zásadní nárůst průmyslového rušení, které produkuje dnes snad cokoliv od moderních praček, lednic, kotlů přes počítače, WiFi routery, nabíječky pro notebooky/mobily atd.
Pamatuji si, jak jsem ještě v roce 2000/2001 poslouchal v paneláku na Jižním Městě po večerech bez problémů na obyčejném malém přenosném rádiu Sony lucemburský Marnach na 1440 kHz (tehdy RTL 1440). Hrálo to naprosto čistě (byť s úniky) a poslouchal jsem to vždy před spaním na sluchátka, hráli tam už tehdy to, co v českém éteru nebylo a dodnes moc není (rozumné oldies 60s-80s)…
Když si dnes v tom samém bytě pustím večer SV, přes průmyslové rušení naladím tak leda Liblice, Zbraslav a v náznacích na DV Topolnou, Poláky případně na SV Kossuth. Nic dalšího nehraje.
Zdravím, udaný výkon u Liblic (639 kHz) je asi zbožným přáním, kdysi měl vysílač výkon 1500 kW (2 x 500 kW konce a 500 kW jako posila nebo náhrada při výpadku jednoho stupně), dnes je asi poloviční – kontrolováno měřicím přijímačem Körting v dobách „za bolševika“ a dnes – síla pole je desetinová !
Totéž platí i o vysílači na dlouhé vlně 270 kHz, kde je výkon rovněž zhruba poloviční – kvůli úspoře energie, přestože jsou všechny veřejnoprávní vysílače opatřeny zařízením, měnícím výkon nosné vlny v závislosti na síle modulace – v literatuře se uvádí úspora kolem 30 % ! Obě informace od pracovníků vysílačů – nemá se o tom moc mluvit !!!
Bydlím na Proseku a mám potíže (které dříve nebyly) s příjmem Country radia 1062 kHz, dříve bylo dobře slyšitelné, teď je na hranici příjmu – v šumu – a to ne v noci (neděle, 11 hod. dopoledne).
Tamtéž je nejhlasitější Dechovka, dříve byl obdobně silně slyšet Český Impuls 2, ale i ten v poslední době ubral na výkonu.
Pokud někdo má podobné zkušenosti – nejlépe místo příjmu kolem Proseka, Ďáblic, … uvítal bych je.
Nejde o to, že bych byl odkázán jen na příjem na AM, ale baví mne sledovat provoz na středních a krátkých vlnách a např. Kossúth Rádio Budapest (540 kHz) má inzerovaný výkon 2000kW a je zde slyšet zhruba stejně silně jako Český Impuls 2.
Děkuji.
Zdravím z Ústeckoorlicka, mám stejnou zkušenost, Liblice mají daleko menší výkon, stejně tak na 270kHz je výkon 50kW a příjem nestojí za nic. Country na 1062kHz zde už nejde vůbec. Dříve bez problému.
No je to konec výkonných AM vysílačů a tím pádem i dálkového příjmu, škoda. Na druhou stranu dnes se přes AM téměř neposlouchá je to spíše jen koníček nadšenců (i můj) lovit vzdálené stanice v éteru.
Nejspíš bude nižší výkon způsobený tím, že Český rozhlas nechce původní výkon platit. Tak alespoň byly v minulosti nastavené ceníky, že rozhodoval výkon vysílačů. Radiokomunikacím snížení výkonů může způsobit jen potíže, protože snížení výkonu (a platby) na polovinu neznamená snížení nákladů na polovinu. Liblice, pokud se dobře pamatuji, měly původně spřažené dva vysílače 750 kW a podobně dlouhá vlna na Topolné. Když jsem ještě jezdil po republice, tak Radiožurnál na dlouhé vlně jsem v autě poslouchal raději, než se nechat rušit kolísáním příjmu a přelaďováním FMek. Dnes by to už, jak vidím, nešlo.
Liblice byly brané jako základní vysílač, který měl pokrývat celou republiku v případě mimořádných událostí. To se zřejmě taky změnilo.
Pokrytí Jižní Moravy FM signálem byl vždycky specifický problém ze dvou zdánlivě protichůdných důvodů – jednak členitost terénu, ale na druhou stranu otevřenost a plochost terénu na hranicích směrem na Slovensko a Rakousko, kde vzrůstalo nebezpečí vzájemného rušení vysílačů a nebyl dostatek frekvencí, které by prošly mezinárodní koordinací. Proto tam zůstávalo vysílání AM.
Vysílání na AM je nákladné a Rozhlas než by ubral peníze na vlastní provoz, tak vždy raději bude omezovat prostředky na vysílání, kde je objektivně posluchačů méně a moc nechce IMHO slyšet, že je státní placená veřejnoprávní služba, pro kterou by poslechovost neměla být na prvním místě.
Liblice jsou zcela nesmyslně vypínány v čase mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní a to i v zimě. Tento časový úsek je přitom z hlediska šíření středních vln ekonomicky nejvýhodnější, neboť právě v tuto dobu by to pokrývalo většinu Evropy a sever Afriky. ČRo to nezajímá. Hlavně, že to jede přes den, kdy ten signál skoro nikam nedoletí. Obzvláště v průběhu léta to jsou vyhozené peníze.
Obdobný problém je v západních Čechách. Už za minulého režimu bylo v usnesení z jakéhosi jednání ÚV KSČ konstatováno, že „pokrytí západních Čech rozhlasovým vysíláním je nedostatečné“ – a byla nastíněna opatření, jak to změnit, aby obyvatelstvo nebylo vystaveno západní propagandě – nicméně nic se neudělalo – a to byly v provozu mnohé dnes již zrušené vysílače. Současná situace je taková, že v určitých místech není možno přijímat český rozhlas (= Dvojku) ani na FM ani na středních vlnách bez dalších opatření. Pokud investuji do antén a dalšího vybavení, mám příjem bezvadný. Ale na obyčejné rádio za 500 korun (víc obyčejný posluchač neinvestuje, protože převážně sleduje TV) je třeba někdy pracně najít místo, kde je příjem uspokojivý a pokud přejdu na jiné místo v místnosti, může být příjem degradovaný odrazy.
Je zajímavé, že komerční stanice v pásmu FM na stejném místě hrají bezn potíží, je to zřejmě tím, že používají jinou polarizaci (ČRo horizontální = vodorovnou, ostatní stanice vertikální = svislou) – svislá polarizace má několik výhod jako menší útlum při povrchu země, stavba antény je jednodušší a zabírá méně místa do šířky. U svisle polarizované antény není problém dosáhnout kruhového vyzařovacího diagramu při dobrém zisku (https://www.pira.cz/antena.htm; http://www.radiotv.cz/radio-vysilace/).
Tak tomu je v místě, kde vlastním domek po rodičích, kam jezdím na víkendy. Místo je nezarušené (pro AM rozhlas) a k dokonalému poslechu FM stanic německých, rakouských i tuzemských postačují dvě antény na půdě. Ovšem v obývací místnosti na vestavěnou feritovou anténu (přijímač OKEAN 209 – u nás se prodával jako SELENA) je příjem ČRo 2 (= Dvojky) na 954 kHz zhruba ve stejné kvalitě jsko příjem Radia Dechovka na 1233 kHz nebo Českého impulsu na 981 kHz.
Obdobný – i když o něco lepší výsledek – je i při příjmu na receiver SANSUI 5050 a na tuner SANSUI TU 666 (je to sice dědeček, ale AM díl má precizně provedený – směšovač a oddělený oscilátor, laděný vzduchovým kondenzátorm).
Uvedené informace laikovi mnoho neřeknou, ale kdo se poněkud více zabývá problematikou rozhlasového příjmu a s ním související techniky, je mu zřejmé, že uvedená technika není z vietnamské tržnice. Japonské přijímače jsou sice starší, ale to, co vyráběla TESLA Bratislava jim nesahalo „ani po ponožky“.
V době jejich prodeje se na kavalitu příjmu dbalo mnohem víc, než dnes.
Výše uvedenou slohovou prací jsem jen chtěl podotknout, že jsou (a budou) na území republiky místa s obtížným příjmem v tom či onom rozsahu a nezmění to sebesofistikovanější digitální vysílání, jak se mnozí přesvědčili u DVB-T. Tam, kde se dal TV signál sledovat s malým „duchem“ nebo šumem, digitální příjem „kostičkuje“ a je nepoužitelný navíc s rozdíly v ročních obdobích (sněhová pokrývka, listí na stromech, mlha,…) – a to i v Praze, kde jsou některé programy rušeny odrazy z letadel.
Nabízí se příměr : „každá změna je k horšímu … „
Proč na rádiu tesla carioca nechytnu ČESKÝ IMPULS AM? chytám jenom BRNO ČRO 2 DECHOVKU A občas i COUNTRY ale IMPULS (AM) vůbec 🙂
Romane, kde se nacházíte?
ČESKÝ IMPULS AM se nevysila v AM ale v DAB.
Prominte tedkom jsem si vsimnul ze vysila na AM.
Ahoj Všem posluchačům amatérům 🙂 i Všem ostatním,já mám příjem Dechovky kvalitní na rádiu Ondolina ,http://broadcastarchive-umd.tumblr.com/post/62933551549/tube-radio-super-ondolina-393a-bp-radio-set
Jediný problém mám na DV ,radiožurnál ,po opravě tedy přestavbě antény sice nepřestal vysílat ale snížil se tak výkon že se to nedá poslouchat,radio Plus ,Country ,Český Impuls a Čro dvojka jdou perfektně,a to jsem kousek od vysílače Ještěd ale ten nic z komerčních rádií nepřenáší.
Radiožurnál na DV z Topolné kdysi dávno vysílal 1,5 MW, pak v rámci snížení nákladů a rentability v kombinaci s poslechovostí, přešel na poloviční výkon, kdy běžely na střídačku jen samotné výkonové stupně po 750 kW. No a po opravě antény též z finančních důvodů jede na 50 kW, protože se jeho určení změnilo na pouhý dokrývač signálu Radiožurnálu pro blízké okolí Zlínska, protože prý tam nějak v členitém terénu hapruje pokrytí na FM.