Zajímalo mě, jaké songy v současnosti nejčastěji rotují na tuzemských rozhlasových stanicích. Jako zdroj dat jsem tradičně použil oficiální žebříček RADIO – TOP 100 organizace IFPI ČR. První desítka nejhranějších písniček v 47. týdnu roku 2015 vypadá takto:
- Xindl X & Mirka Miškechová – Cudzinka v tvojej zemi (vydáno 04/2014)
- Lost Frequencies & Janieck Devy – Reality (06/2015)
- Robin Schulz & Francesco Yates – Sugar (09/2015)
- Anna Naklab & Alle Farben & Younotus – Supergirl (04/2015)
- Kygo – Stole The Show (03/2015)
- Calvin Harris & Disciples – How Deep Is Your Love (8/2015)
- Kryštof – Ty a já (06/2015)
- Adele – Hello (10/2015)
- Mandrage – Brouci (06/2015)
- Sebastian – Toulavá (02/2015)
Zdroj: IFPI ČR
Top 10 obsahuje tentokrát výhradně evropskou produkci, čtyři skladby jsou domácí provenience. Zaujal mě fakt, že celá polovina nejhranějších písní je od mladých producentů elektronické taneční hudby, kteří se věnují žánrům jako deep house nebo tropical house. Kdybych si to ale o nich nepřečetl, budu si dál myslet, že to je prostě fádní dance pop. Při poslechu jsem bohužel ve většině případů zažíval nudu, materiál je až příliš předvídatelný, posluchačsky „optimalizovaný“, bez nápadu, prvku, který by udržel pozornost po celou dobu písničky. Rádia, která typicky hrají takové songy, nevyhledávám, ale jejich vysílání se ke mně přeci jen dostane, ať už při prolaďování pásma FM, nebo při nedobrovolném poslechu v restauracích, obchodech, taxících atd. Tímto způsobem jsem se již dříve letmo seznámil s přibližně polovinou hitů, nejintenzivněji s libereckým zpěvákem Sebastianem Navrátilem. Ostatní kousky mi nebyly povědomé.
Uvědomil jsem si, že v tracku Cudzinka v tvojej zemi poprvé slyším Xindla X zpívat tak, že mi to ani nevadí. Spolu s kapelou Kryštof je představitelem generace třicátníků, kteří postupně zabředli do líbivého nekonfliktního popu, který je možné zpeněžit daleko lépe než to, co produkovali v minulosti v rámci své mladické nerozvážnosti. Postupně přehodnocuji svůj negativní postoj ke coververzím. Mají alespoň jeden klad v tom, že můžou nasměrovat posluchače k originálu, který je téměř vždy o dvě třídy lepší. Horší muzika je tedy vodítkem k té lepší. Vyžaduje to ovšem alespoň trochu aktivity a kritického myšlení z posluchačovy strany. Německý DJ a producent Robin Schulz využil docela známý refrén skladby Suga Suga z roku 2003 od amerického R&B/hip-hopového umělce Baby Bashe. Anna Naklab, rovněž z Německa, pro změnu sáhla po patnáctiletém hitu Supergirl od krajanské pop-rockové kapely Reamonn. Ta se v českých rádiích svého času hojně vyskytovala.
Z uvedené desítky bych nejvýše stavěl titul Hello od Adele. Zaujala mě temným úvodem, jenž mi připomněl mrazivý trailer katastrofického filmu San Andreas a zároveň stejnojmenný oldschoolový track Lionela Richieho. Není to song úplně vhodný pro takové to spotřební kulisní poslouchání jako zbytek top 10. Ale i Adele začne brzy nudit, po poutavém úvodu si člověk uvědomí, že to je písnička příliš dlouhá, natahovaná.
Podstatné je, že mezi nejhranějšími písněmi jsem zatím nenašel nic od plzeňské neonacistické kapely, která bodovala ve velmi pochybné anketě Český slavík 2015. Až se tak stane, bude to s českými rádii už hodně zlé.
Ano, ale já tím myslel, že narozdíl od ostatních rádií mají tyto stanice inteligentní playlist.
Ano,sdílím téměř Váš názor,jen bych podotknul,že až takto vysoce bych výše zmíněným slovem nedefinoval hudební dramaturgii R1 a obzvlášť Expresu,ale spíše jistým směrem,kudy kráčet a tím se vyvarovat té formy hudebních rotátorů všeho a ničeho,který se k nám šíří převážně s uskupujících se stanic mediálních domů.Stále je co objevovat a na čem pracovat,když jsme se rozhodli to dělat jinak.
Jasně, chápu, že vše není o novinkách, ale rozhodně není dobré zamrznout v čase. A hlavně rádia, která hlásají, že hrají ty největší novinky by buď měly začít hrát skutečné novinky, a nebo by mohli změnit své slogany třeba na hrajeme to, co všude jinde bylo in už před rokem… Třeba takové rádio 1 hraje skutečné novinky a nemusí nám to ani sdělovat. A taky je důležité nebrat všechny novinky, ale naopak se zamyslet nad tím, jestli je ta novinka dobrá, zajímavá, melodická, nebo je to další podbízivá tuctovka s hloupým textem. A podobně se nad hudební dramaturgií nejspíš zamýšlí hudební dramaturgové rádií jako Expres nebo Rádio 1. Jak jinak si vysvětlit, že jejich hudební dramaturgie je tak inteligentní?
Osobně si nemyslim,že vše je o novinkách o kterých lze polemizovat a jakýsi výběr na základě nějakých EU či UK Top 10,20,50 či 100 – ale záleží na celkové systematičnosti projevu a empatii pro výběr hudební tvorby.Ano – míňím tím zapojování rozumu!Dle toho vidíme a slyšíme co se leckdy nemožného na nás s přijímačů line.Inspiraci můžeme nalézt v každé Evropské zemi i dále – chce se opravdu vyhranit a produkovat kvalitu nikoli kvantitu a zavděčit se všemu věkově lidskému portfoliu,to je nemožné.Pokud tu bude i nadále panovat druhý výše zmíněný model,tak pak nezbývá než-li se obrátit jinam či si vytipovat pár stanic u nás,které spočítáme na prstech jedné ruky a při nich zůstat – díky za ně.
Aha, díky, už mi to funguje, jen jsem na ty tlačítka před tím nenarazil 😀
TOME, máme tam přece nahoře vedle sebe velký modrý tlačítka – webkamera a tlačítko Pla pro přehrávání pouze zvuku 😀