Oviradio.cz podporuje nezávislost Českého rozhlasu a České televize
DAB/FM/AM: Přehled všech rádií v Praze v listopadu
Tisíce hudebních tipů z různých dekád nejen pro dramaturgy rádií na Spotify
Nejnovější komentáře
- : Jeste bych se chtel vyjadrit k Radiu Petrin, ktere nema jisty nazev (puvodne Praha News jako obdoba CNN Prima News).…
09:45 09.11.2026 - : Jsem rád za každý pokus vyvolat debatu o tom, jaké chceme veřejnoprávní média. Když jsem ale slyšel včera v pořadu…
09:40 09.11.2026 - : Servus Radio se objevilo v multiplexech DAB+ MUX 2-… jako 'ServusRADIO. Na FM také s upřednostňujícím apostrofem 'Servus_. oe24 v…
08:43 09.11.2026
Šéfredaktorky a šéfredaktoři čtyřiceti českých médií vydali společnou výzvu českým politikům, aby odmítali násilí ve veřejné diskuzi a poskytovali oficiální informace úřadů všem bez rozdílu. K výzvě se připojili lidé z Frekvence 1, Rádia Impuls a Českého rozhlasu.
To asi zrovna většinou ti praví :-/ .. Vzpomenul jsem si jak třeba 27/5/2009 Lidové noviny článkem na titulní straně s informací o FB skupině Vejce pro Paroubka stylem článku vyloženě vyzývaly čtenáře, aby si přišli taky to odpoledne na Anděl zaházet. Pamatuji si to protože tehdy jsem je (tištěné) četl ještě docela pravidelně.
Snažil jsem se dotyčný výtisk najít v archívu Lidových novin ale mají jej až od poloviny srpna téhož roku (a nebo před válkou) Hodně nenávisti rozdmýchávají tyhle tzv. seriózní média samy a bohužel i cíleně….
Tento týden je posledním pro stanici MDR Klassik z Lipska, kterou je možné poslouchat i v Čechách především na 9A. V DABu funguje od roku 2012. Od příštího pondělí se místo ní v DAB multiplexech MDR objeví mnichovská stanice BR Klassik. Ta tím získá souvislé pokrytí od Berlína po Bodamské jezero.
Zdroj: mdr.de
Stanice BR Klassik je nyní dostupná v DABu na podstatně větším území. Zatímco v Bavorsku vysílá s datovým tokem 144 kbps a Berlíně s 96 kbps, v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku ode dneška s 112 kbps (stejně jako předchůdce MDR Klassik).
Další obětí úspor v německé veřejnoprávní ARD bude i v Čechách částečně dostupný program BR Schlager. Končí 9. listopadu. Po jeho odpojení můžeme čekat vyšší datový tok zbylých 9 rádií v DAB muxu Bayern na 11D.
Celý mux Bayern je už teď ukázkou kvality 🙂
Dnes naposledy je v éteru BR Schlager.
Ohledně snížení rekordu nejvyšší stavby v ČR – po Liblicích je druhý Krašov – jen o 7,5 metrů nižší, takže nic významného se v tomto nestane.
Jak by se (samozřejmě teoreticky) změnilo (navýšilo) pokrytí, kdyby např. vše, co vysílá z Votic, se stejnými výkony vysílalo z nejvyššího bodu jednoho z Liblických stožárů? Byl by to velký rozdíl?
Stožáry Liblice jsou sice vysoké, ale stojí v malé nadmořské výšce. Sešup o zhruba 165 metrů dolů. Skoro jako by se odečetla výška, ve které jsou FM antény na žižkovské věži.
Liblice nejsou dobrý bod pro FM pokrytí. Leží jen 250 metrů nad mořem v nížině, takže maximální výška AS by byla někde kolem 590-600 m.n.m. a efektivní výška AS by tak byla maximálně výška samotných stožárů. Votice jsou na kopci, antény jsou tam ve výšce 790 m.n.m, což je vyšší než všechny kopce a hory v širokém okolí, takže je ten dosah daleký, hraje to vlastně od rakouských hranic až po hranice se Saskem a Polskem. Liblice by asi slušně vykrývaly polabskou nížinu dejme tomu od Litoměřic po Pardubice a slušný dosah by měly směrem na sever (až po Českolipsko, Liberecko a Krkonoše), ale zejména jižním směrem by pokrytí nebylo nic moc.
Mimochodem, Votice využívají ženevské kmitočty koordinované původně jako PRAHA, takže byť jsou na hranicích jihočeského kraje, tak se primárně jedná o středočeský vysílač. Kmitočet 97,7 FM se dříve využíval na Cukráku, než byl přesunut na Votice. Cukrák je pro FM pokrytí celkem bídná kóta, je dost utopený, Votice jsou mnohem lepší kóta.
Středovlné a dlouhovlné vysílače se logicky stavěly na jiných místech než ty pro FM/TV, protože jde o úplně jiné fyzikální vlastnosti vln a jejich šíření. U FM a TV se řeší nadmořská výška a výhled do krajiny, u nízkých pásem primárně podloží a jeho vodivost a podobně.
Potvrzuji tyčky jsou za dobré viditelnosti pozorovatelné z cesty která vede k Češovským valům-rozmezí Královéhradecký kraj jeho začátek.
Souhlasím ta vodivost půdy v dané lokalitě pro uzemnění je zásadní.Proto se třeba v Poděbradech vystavěl vysílač pro spojení s Argentinou,Amerikou a středním východem na KV a DV.
Jinak v tom poli pod stožáry v Liblicích je uschovaná velká zemnící síť.
Co myslíte,jak se budou potom v lokalitě chovat bouřky?
Přece jenom toto podle mě chránilo oblast jako hodně velký jímač..
Liblice a Votice nejsou příliš zaměnitelné. Viz související projekce s a bez:
Pokud by provozovatelé muxů viděli komerční potenciál v dokrytí východního Polabí, bylo by to asi čisté řešení v rámci STČ kraje, ale nepředpokládám …
Radio Spin a Signál rádio sjednotily identifikátory v DAB a FM, proto už u nich funguje automatické přepínání mezi DAB a FM. V rámci skupiny Radio United je přepínání dlouhodobě funkční také u Radia 1. V případě stanic Beat, Country a Kiss jsou SId v DABu a PI na FM nadále oddělené, v seznamu stanic jsou tedy dvakrát a autorádio mezi FM a DAB nepřepíná (testováno v autě Kia XCeed PHEV MY24 s aktuálním SW).
Bylo-li například Radio Spin v DAB uloženo v předvolbách, jeví se jako nedostupné. Je nutné jej vyhledat v seznamu a znovu uložit do předvoleb. V seznamu stanic byly dříve položky SPIN (z FM) a Radio Spin (z DAB), nyní už pouze Radio Spin (za předpokladu aktivované funkce přepínání DAB-FM, což je výchozí nastavení autorádia). Analogicky SIGNAL a Signal Radio.
Aktuální přehled o prolinkování FM-DAB zde:
https://www.oviradio.cz/fm-radia-v-praze/
Rozumný krok, určitě je lepší, aby posluchač měl lepší pokrytí i za cenu jiného reklamního bloku.
Teoreticky pokud posluchač s DAB autorádiem dosud poslouchal Spin nebo Signál ze zvyku na FM frekvencích, autorádio mu po změně přeskočilo na DAB a může se divit, proč je na displeji něco jiného, proč je zvuk jiný, ale taky proč to najednou nešumí a hraje to tam, kde to dřív vůbec nešlo. Kdo DAB poslouchat nechce, má v některých případech možnost přepínání FM-DAB vypnout a zůstat na FM.
Signál své pochluchače informuje na FB:https://www.facebook.com/share/r/1EAPLqAXrM/
Také Spin se na svém webu vyjádřil ke změně v DABu. Čistě technicky šlo pouze o změnu jediného znaku v DAB SId z F na 3 (2F43 -> 2343). Právě písmenkem F je většinou odlišeno vysílání v DAB od FM, ale například stanice Media Bohemia mají identifikátory v DABu a na FM zcela rozdílné (např. v Brně DAB Blaník 2FD3 versus FM Blaník centrál 233C / odpoj 2A3C).
https://www.radiospin.cz/clanek/zlobi-ti-signal-spinu-pres-dab-4847.html
A jak na tuto změnu zareagovala má služební i30 s rádiem Compact Gen5 nav 2020 s verzí 240306
Spin: Před změnou žádné logo nezobrazilo, po změně také ne – což moc nechápu, proč si to nevezme z FM databáze? U FMka to jde ale jen v závisloti na poloze.
Signál: Před změnou nic, po změně zobrazuje logo Španělského rádia „la FRESCA“.
Zajímavé ale je, že u Country i Kissu logo zobrazí jak u FM, tak i DABu.
Podle mého pozorování jsou databáze pro FM a DAB oddělené, proto až do poslední (červencové) aktualizace SW platilo, že například Impuls, který má dlouhodobě stejné identifikátory v DAB i na FM (2203), logo na FM měl, zatímco v DAB nikoliv.
Ve verzích SW z let 2025 až 2026 bylo a stále je přítomno logo Spinu i Signálu v FM i DAB.
Infotainmenty Hyundai/Kia jsou někdy nevypočitatelné, záhadné, nelogické. Mám čerstvou zkušenost s příjmem polského Radia Złote Przeboje na 106,2 Jelenia Góra na polské straně Krkonoš. Při prvním záchytu se objevilo logo a „falešný“ název ZlotePrz, později při silnějším signálu ve městě Jelenia Góra logo zmizelo a nastal vzácný jev, kdy tuner Kia ukazoval dynamický PS přesně tak, jak jej stanice skutečně vysílá. Při slabším signálu opět naskakovalo logo a statický název ZlotePrz.
Moje teorie je taková, že v databázi systému je uloženo logo a statický název pro kombinaci určité frekvence a polohy auta. Tyto údaje jsou při silném signálu přepsány skutečně přijímanými daty. Tuner v tomto případě zjistil, že pro PI kód, který na 106,2 zachytil, nemá v databázi logo ani název, proto logo neukazoval, ale reálný dynamický název (PS) ukazoval. Při horším příjmu se opět spolehnul na svou databázi.
Trochu jiné chování jsem pozoroval v případě pražského Hitrádia City. Pokud se na novém systému poprvé naladí tato stanice, objeví se její logo (sice zastaralé, ale je tam) a nějakou dobu běží reálný dynamický PS. Jako by v databázi bylo uloženo logo, ale nebyl uložen název. Pak se název na displeji ustálí na HITRADIO, nebo CITY_937 (zjištěno z RDS) a proměnlivý údaj se už nikdy neobjeví.
Podle této teorie i v případě delšího stabilního příjmu Radia Złote Przeboje mělo dojít k zafixování názvu, což se ale nestalo. Systém má tedy místy velmi specifické chování, což ale neznamená, že by byl pro běžný poslech nevhodný. Jen je dobré o určitých slabinách/vlastnostech vědět a počítat s nimi.
Mimochodem přímo v Jelenia Góře, která leží poměrně nízko, mě překvapil dobrý signál pražských frekvencí 98,7 a 99,7 na vzdálenost přes 130 km a hlavně za masivem Krkonoš 1400+ m n. m. Na začátku polských Krkonoš mezi městem Karpacz a obcí Sosnówka šlo na jednom místě pěkně Cosmo Berlín 96,3 na vzdálenost 260 km, což už tak překvapivé vzhledem k dobrému výhledu na Německo nebylo.
Docela překvapivé, pokud by takový příjem měl fungovat po celý rok. Ale spíš bych tipoval, že za to může specifické podzimní počasí a ohyb signálu na rozhraní vzduchových hmot nad Krkonoši.
V samotných Krkonoších, pokud je výhled na Prahu, jsou pražské stanice skoro v lokální síle.
Taky se přikláním k rozmaru počasí. Letmo jsem zkoušel i frekvence ze Žižkova a Strahova, ale nula.
Pozor, to klidně může opravdu být specifický ohyb o hory respektive horský hřeben i bez podmínek. Na Slovensku na Liptově mám za dlouhé roky, co tam jezdím, vypozorováno, že se tam o hřeben Nízkých Tater ohýbají signály z jihu Slovenska a Maďarska s velmi vysokou silou signálu.
Přitom třeba blízké vysílače z Polska, které jsou hned za Západními Tatrami (Zakopane, Rabka) tam takřka nehrají, z jihu jdou zato signály velmi silně. Ten ohyb funguje tak, že čím blíž horám jste, tím „bližší“ signály tam slušně jdou. A tak třeba na výjezdu z Liptovského Mikuláše směrem na sever šly vždy slušně vysílače Lučenec, Štúrovo a další z jižního Slovenska. O pár kilometrů dál ale už jsou slabé nebo tam takřka nehrají a namísto toho tam velmi silně chodí maďarské vysílače Budapešť, Kékes a Kabhegy, třeba 190 km vzdálená Budapest tam i přes tu hradbu hor chodí na teleskop s RDS skoro v místní kvalitě. V samotné obci Žiar vždy hrála silně i Bratislava, zato Vídeň tam člověk tahá z šumu, ale zase, o pár km dál jde už i Vídeň na teleskop s RDS, ač je v cestě hradba hor a je to 260 km daleko. Fakt neskutečná alchymie, jezdím tam skoro 30 let a stejně mě to vždy překvapuje, jak to tam hraje.
Měl jsem za to že jde o příhodný náklon svahu, takže na jižní straně jednoho z nejvyšších pohoří Karpat předurčuje to, že půjdou signály z dalekého jihu i přes to že v cestě stojí překážka, má pořád větší šanci se rozptýlit ( s malým úhlem ohybu) než aby ostře přešel přes blízkou hradbu Tater z Polska a to i v podhorských obcích protože i ty mají stále slušnou nadmořskou výšku i když jsou v údolí.
I když v některých místech, když jsme tam kdysi byli (západní, vysoké), tak jsem Polsko naladil i ve slovenských obcích, ale nevzpomenu kde přesně ale tipoval bych to na boční silné vysílače RMFFM.
Obdobně nezapomenu jak při výjezdu na Ostružnou v Jeseníkách sám přijímač přepnul na 97.7 z Votic, zatímco před tím dole někde u Bohutína je signál Pradědu nic moc, vlastně v celém údolí u Hanušovic
I v té Ostružné na Lyžáku před 20 lety na rádiu od Vietnamců seek našel E2 99,5 místo 99,3.
V pondělí ráno mě trklo že možná dokonce sám přijímač u Zlína našel 97,9 a pokud ne sám, tak RDS zobrazil hned, což nebývá. Rakousko chodí ale spíše v šumu. Též bych to viděl na lepší podmínky, o když jsem měl vypozorované že z rána Rakousko za jasných dní chodívalo lépe protože tam na JZ intenzita slunce byla opožděná. Proto jsem v pondělí naladil na 103,8, v některých místech zapraskalo ale ve Zlíně už se to nedalo.
Nacházíme se v období s částým výskytem specifických podmínek pro šíření elmag. vln. Navíc oba vysílače používají smíšenou polarizaci, anténní systém optimální pro daný směr a solidní výkon 5 kW ERP.
Jedna z dalších zvláštností infotainmentů Hyundai/Kia Gen5: Ve středních Čechách se při manuálním naladění 97,3 objeví v databázi uložený název a logo DLF. Tuto stanici na 97,3 Dresden sice lze v Čechách místy naladit (při dostatečném signálu by se měl objevit reálný PS Dlf), ale název a logo DLF se objeví, i když v místě není žádný příjem Deutschlandfunku. Dříve jsem tento údaj viděl uložený pro frekvenci 97,0 Chemnitz.
V databázi Hyundai/Kia jsou také další stokilowattové drážďanské frekvence 90,1, 92,2, 95,4, 102,4 a 105,2. U všech jsou uloženy logo a název.
Zrovna dnes byl zlepšený příjem z východu Německa, takže na 97,0 na dálnici D11 naskočil reálný PS Dlf, na 105,4 pak HRRTL Ch, obojí z kóty Chemnitz – Geyer. Nadprůměrně hrálo i končící MDR Klassik v DABu, které se občas zjeví i na pražské D0 mezi Černým Mostem a Běchovicemi a docela spolehlivě v oblasti kolem Horních Počernic.
Před pár dny jsem po téměř 60 tisících kilometrech vyměnil Kia XCeed PHEV modelového roku 2024 za Kia XCeed modelového roku 2026. Proti předchozím autům má výsuvnou skleněnou střechu. Zatím nepozoruji, že by to mělo nějaký znatelný vliv na příjem DAB a FM skrz ploutvičku.
Ve zcela novém voze se po zapnutí infotainmentu Gen5W potvrdilo mé předchozí pozorování: Při prvním příjmu Hitrádia City na FM se na krátkou dobu objevuje reálný dynamický PS HITRADIO CITY_937, pak se ale PS zafixuje.
Jseš si jistý, že ploutvička hraje nějakou roli pro příjem FM/DAB+? Např. u prezentací umístění antén v automobilech VW tuším tyto byly v zrcátku/nárazníku nebo v jako fólie/tištěná struktura v některém ze zadních malých okének.
Stačí rukou tu ploutev chytnout nebo otevřít kufr, aby se člověk přesvědčil, že to nějakou roli má.
https://ownersmanual.kia.com/full_webhelp/CD_XCEED/2024/cs_CZ/topics/chapter5_1_1.html
„Tyčová mikroanténa/Anténa žraločí ploutev vysílá a přijímá signály typu AM/FM a GPS.“ XCeed má ve výbavě palubní radiostanici (vysílačku), nebo je jen autor manuálu trdlo?
Popisky a překlady nejsou zdařilé. Auto je trvale připojené k internetu, je tam i LTE anténa, takže ploutev přijímá i vysílá.
Antény ve vozech bývají klidně na třech i více různých místech.
Čím víc různých bezdrátových periferií je nacpáno do jednoho místa, tím více je zaděláno na průšvih, nicméněně ani rozdělení na více míst nemusí znamenat optimum.
Ve schopnostech přijímat DAB jsou v automobilech obrovské rozdíly – komplexní problematika.
Zde je pěkný článek o anténách nejen Octavie IV. (Kdysi to sem někdo už posílal) https://www.skoda-storyboard.com/cs/skoda-svet-cs/inovace-a-technologie/tady-auto-jak-me-slysite/.
S infotainmentem Kia Gen5W, který je stále dodáván v nových modelech Picanto, Stonic a XCeed, mám další zkušenost. Z předchozího auta, které mělo nejnovější verzi softwaru 260128, jsem do nového auta pomocí zálohy uživatelského profilu přenesl své předvolby, mezi nimi také BR Klassik.
V předchozím autě se u této stanice zobrazovalo aktuální červené logo. Při zvolení předvolby BR Klassik v novém autě, které v tu dobu ještě nemělo staženo aktuální software, ale verzi 250604, se ukazovalo staré logo BR Klassik. Když jsem projížděl kolem exitu 18 dálnice D11, kde stanice částečně hraje, se po chvilce poslechu logo samo změnilo na novou verzi a ta zůstala uložená v předvolbě. To je něco, co jsem dosud nepozoroval. Změnu loga jsem měl zatím vždy spojenou s aktualizací softwaru, která však v té době určitě neproběhla (pokud má proběhnout upgrade over-the-air, musí se na displeji potvrdit).
Připomínám, že v DABu jsou vždy zobrazována loga z databáze (softwaru). Reálně vysílané logo se nezobrazí samo, je nutné ručně zvolit zobrazení slideshow.
Staré logo:
Nové logo:
A jak se chovaly před aktualizací softwaru stanice Spin a Signál?
V několika posledních verzích jsem si u nich žádných změn nevšiml.
Zapomněl jsem dodat „v DABu“. Když nedávno sjednotili indentifikaci s FM, tak jestli si rádio také načetlo logo, či ne.
Jestli jde o to, zda ve starší verzi softwaru se po změně SId ukazují či neukazují jejich loga, pak to na sto procent nevím. Starší verzi jsem měl jen pár dnů a při letmém přepínání jsem si ničeho nevšiml.
Tohle mi presne dela novy software v Superbu u Škodovky, ale pouze u Rakouskych nebo Nemeckych stanic, vse se aktualizuje z vysilace nebo nevim odkud. Ale rakouske logo u radia eurodance x press se zmenilo hned druhy den, kdyz ho samotna stanice zmenila na webu.. v CR to zatim nikdo neumi, nevim ani dle ceho se tak deje
Některé systémy mohou mít průběžnou online aktualizaci mapových podkladů pro navigaci a v rámci toho se aktualizují i loga z nějaké online databáze. Kia/Hyundai Gen5W toto určitě nemá. Pracuje s interní databází, která se aktualizuje jen při celkové aktualizaci infotainmentu přes OTA nebo USB disk. V databázi jsou nějakým způsobem uložené kombinace údajů zvlášť pro FM a DAB: když SId nebo PI je takové + poloha vozu taková + FM (DAB?) frekvence taková, tak zobraz toto logo (DAB a FM) a název (jen FM). Zřejmě ta starší verze softwaru měla v sobě obě loga, jen se při pohybu auta v určité oblasti a detekci signálu z muxu MDR SACHSEN systém rozhodl, že jsou splněny podmínky pro zobrazení nového loga. Ač jsem v podstatě insider, nikdo z kolegů netuší, jak to vlastně funguje.
Teoretické cvičení: Pokud by Prahu 99,3 získalo řekněme Hitrádio 90, pak by autorádio při naladění 99,3 v oblasti Prahy a středních Čech ukázalo nejprve název RFI a logo RFI z databáze (to dělá i teď) a při dostatečném signálu by se název přepsal na reálný PS, což by mohlo být HIT_90__. Pokud by Hitrádio 90 pro FM používalo jiný PI kód než SId v DABu 2FD6, jak je to obvyklé u dalších programů Media Bohemia, s největší pravděpodobností by se při příjmu FM žádné logo neukázalo. Pokud by se PI kód rovnal SId, je otázka, zda by se zobrazilo logo Hitrádia 90, které je uloženo pro DAB, i při příjmu 99,3 FM. Jak jsem psal, databáze FM a DAB se jeví odděleně.
Analogicky by to platilo pro Český Impuls. U něj lze předpokládat jednotný PI i SId po vzoru Impulsu a RockZone. Edu radio je tak nové, že v databázi logo ještě nemá.
Dnes při pracovní pohotovosti v Přerově jsem si všmil, že se Hitrádio Zlín na 91,7 FM začalo v autorádiu v Hyundai i30 2026 zobrazovat jako HITRZLIN misto měnícího se HITRADIO … ZLIN. Teď bych kecal, ale tuším, že při průjezdu po D1 v neděli bylo ještě původní zobrazení (v mé Škoda Scale)
Hitrádio Zlín na 91,7 má dynamický RDS PS (název stanice) HITRADIO __ZLIN__. Autorádia Hyundai/Kia typu Gen5W nezobrazují reálně vysílaný střídavý název, ale pouze název ze své databáze případně fixní PS (část názvu z RDS). V tomto případě je HITRZLIN údaj z databáze infotainmentu. Autorádio při dostatečně silném signálu přijímaném alespoň minutu či dvě pak obvykle ukazuje název odchycený z RDS, buď HITRADIO, nebo __ZLIN__, ale ne střídavě. Stejně je to u jiných Hitrádií, ale i dalších stanic s dynamickým názvem.
Aha, už mi je to pak jasné. Děkuji za vysvětlení, toto mě nenapadlo.
V pátek jsem se vrátil z dovolené z Albánie. Byl jsem asi 11. Km od města Durres. Bohužel rádií tam mají velmi málo. Nejvíce jsem tam poslouchal Radio Klan na 91,7 MHZ, které někdy hrálo čistě, někdy šumělo a někdy vůbec nehrálo. Radio Klan hraje anglicky zpívané písně, i ty albánské. Jen škoda, že tohle rádio nemá audio stream, ale jen ve formátu video.
Střední vlny jste nezkoušel?V Albánii by toho mohlo být na AM ještě dost.
Na malém rádiu na baterky jsem jednou zkusil i odpoledne ladit na pláži i střední vlny a nic jsem tam nezachytil. Jinak v hlavním městě Tiraně je rádií na FM celkem dost.
Děkuji za informaci.Pro příznivce AM a to dokonce některých stanic s vysíláním AM stereo je zajímavá Itálie.
Viz odkaz z webu DX.CZ
https://www.dx.cz/index.php?&rubrika=10&id=964
Někde je evidentně o AM zájem,nebo lepší podmínky pro provozovatele..
Díky za odpověď.Zkuste někdy proladit střední vlny po západu slunce i když nemají místní vysílač,tak by se mohly objevit vzdálené.
U mě je to tak,že den pět stanic a po západu slunce je jich kolem třiceti (v místnosti,bez venkovní antény,jen na ferit ku)
Asi bych si v Albánii vybral tohle „italodisco“ rádio – podle onlineradioboxu z Fieru , podle facebooku z Tirany..
btw Rádio Klan je na o-r-b taky, ale nelze spustit.
Ano, na Online radio box Radio Klan nehraje, ale třeba na webu Surf music, když se stáhne link pro Winamp, objeví se jen ten video stream. Pokud se nepletu, tak Radio Klan je součástí TV Klan.
V Albánii AM vysílání skončilo už před devíti lety.
To mě překvapilo,ale nevadí.Od večera do rána je na středních vlnách ještě stále možný příjem různých stanic ze světa.
Proč myslíte? vzhledem k počtu obyvatel – asi 3 mil. v roce 89 (btw teď je to 2,4 m – zřejmě prchá odtamtaď kdo může pryč, něco jako na Ukrajině už před válkou nebo v Pobaltí) tam mohly být tehdy středovlnná rádia tak dvě státní a pochybuju že potom by tam na AM začal někdo podnikat když už v 90 letech bylo AM v Evropě na ústupu.
Ta Svobodná Evropa u nás v tom dříve zmíněném průzkumu z 03/1993 v první desítce byla populární asi dost proto že významná skupina lidí ještě FM přijímače neměla. Rádio Echo přišlo (pro ně bohužel) až v době kdy tato skupina byla už o hodně menší…
Souhlasím,na začátku 90 let bylo mezi lidmi ještě dost přijímačů s VKV OIRT,tak se poslouchalo i na středních vlnách.
Navíc síť AM vysílačů byla v dobré kondici a hustá.
Posluchači věděli,že jim střední vlny hrají všude-sklepy,garáže,dílny,odlehlé usedlosti,řídce obydlené oblasti.Tenkrát byly v ČSFR úplně jiné výkony vysílačů.
Liblice jsem naladil na některých méně hlubokých místech v metru!
Zajímala by mě tehdejší strategie rozmístění velkých AM vysílačů. Chápu že starší Topolná díky DV byla strategicky uprostřed ČSsR a měla přesah do Evropy. V čem tkvěl smysl že Liblice byly tak vysoké? Byly spíš pro severní polovinu Čech, protože bylo spoustu dokrývačů v ČR. Na východní Moravě byly už celkem slabé. Na Liblicích by měla smysl spíš DV, předpokládám že druhou frekvenci bychom v rámci místa v Evropě nezkoordinovali. Čekal jsem že byly starší. Že by stavili tak jak je to s mnohými věcmi kdy už se schylovalo k tomu že AM bude na ústupu. Ne soustředěně jsem viděl film Vlny. Viděl jsem záběr na Cukrák, bylo to správně?
Konec stožárů vyvolává dojmy i na soc. sítích. Jeden z komentářů byl že prý někdo poslouchal na okraji Číny. Je to vůbec možné a hlavně Liblice? Spíš bych to viděl na KV ale nevím že by KV vysílali česky.
Jak je to s Dobrochovem? Na jeho demolici se nespěchá, protože není tak vysoký? A jak je starý? Ale vyžití? Ten měl dobrý výkon, zapomněl jsem jaký.
Topolná na DV měla pokrývat celé Československo, což se i dařilo. Liblice nebyly jediný velký vysílač pro DV v ČR, na Slovensku byl podobně výkonný vysílač Velké Zálužie u Nitry, ten jel na 1098 kHz a měl 750 kW, byl v pohodě slyšitelný i v Praze. Středně výkonné vysílače byly i jinde, vedle Dobrochova pro Moravu byl další i u Prešova pro východní Slovensko. Pak bylo více slabších dokrývacích vysílačů – Karlovy Vary, Přeštice, Strakonice, České Budějovice, Domamil a další. Taky tu byl Mělník-Chloumek (identický stožár jako na Dobrochově, stále stojí), Litomyšl a podobně. Těch vysílačů bylo hodně, ale stojí jich už jen málo.
Samozřejmě jsem měl na mysli SV, komentář už nelze upravit…
Díky za tu síť. Ten největší na Slovensku předpokládám že již nestojí déle, tak není divu že i ten náš se zruší.
Jen jsem nechápal na co tak velký vysílač když byly stejně dokrývače, kor když byl ještě Mělník.
Trochu popovídání nejen o SV sítích vysílačů z roku 2022: Zlaté časy analogu. Jak se rozvíjely (a mizely) rozhlasové vysílače – Lupa.cz
Liblice byl tehdejší majstrštik na excelentní pokrytí české kotliny tj. prakticky nížinného území (a přilehlého okolí) nejdelšího v ose někde od Vysokého Mýta po Chomutov. Provedení stožárů je laděné pro konkrétní kmitočet, bez výrazného zásahu se jednalo o jednoúčelový anténní systém. Vysoký výkon měl význam v denním provozu, kdy se na SV uplatňuje přízemní vlna, po setmění začne fungovat prostorová vlna (s odrazy od určitých vrstev ionosféry), díky které se signál i významně slabších vysílačů podívá velmi daleko, za určitých podmínek i kolem dokola zeměkoule. Dobrochov má podobně jako Mělník (v článku) samonosnou příhradovou konstrukce, což je úplně něco jiného, než konstrukce plně závislá na stavu kotevního systému. Možnost tam cokoliv umísťovat a o 106 tam lézt má podstatně menší omezení a rizika.
Povídání o anténním řešení SV vysílačů na mě vypadlo: Antény českých SV vysílačů – Střední, dlouhé a krátké vlny
Hned ten první článek je pěkný samozřejmě by mohl pokračovat Dabem, ale chápu ucelený analog.
Měl jsem za to že první soukromé rádio v Liberci byl Contact soudě i dle průpovídek jakož to o skanzenu, dinosauru. Poznat to šlo i na sklonku jeho života, do kterého se dochovaly jingly které jej celou dobu provázely od vzniku, což krom R1 má málokterá stanice. Pamatuji si že diskutér José Emerson Brtník říkal že byly zhotoveny jako moloch v Čro. Rovněž právě říkal že Contact byl ukraden a proto si původní majitel založil Euro K které je zmíněno ve článku a tváří se jako první.
Zajímavý je vznik VKV v 70s a to znamená že až potom se postavila nejvyšší stavba sloužící výhradně starší technologii AM Liblice. Pokud bych to vztáhl o 50 let dopředu, čili dnešek, tak jako kdybychom letos postavili 100 Kw stožár výhradně pro VKV. Takže dnešní souběh VKV a Dab asi není žádná hrůza. Samozřejmě chápu že se můžeme poučit a být šetrnější.
Na přelomu 80 90 let se prý ke třem oirt přidala čtvrtá VKV – to bylo nějaké to E+M? Mladá stanice? Co se tam vysílalo? Taky to jelo jen někde, ne? Z hlediska Čro pro mladé jsme na tom byli líp než dnes v případě že nemáme Dab, respektive do nedávna nerozšířen. Ty ostatní tři tedy byly – Žurnál, Vltava, Regiony
Často se tady naráží jak někdo mohl prolomit úzus že soukromé celoplosky budou jen 2 unikonzervy a přitom Čro musel v novějším období nějak pozměnit zákon když o nějaký ten okruh navýšil. Přes kritiku tohoto systému museli asi být dobří věštci a predikovat, počítat kolik se tam toho vejde a stejně i přes to se tam všechno nacpalo
Kvůli tomu tak dlouho Dvojka setrvávala na AM a na FM byla na mnoha místech nedostupná a přitom mohla jakož to Praha se zadrápkovat na přelomu 80 90. Ale dokážu si představit a na tuty musela být reportáž, článek konzervativních posluchačů jak VKV fuj , musím na zahrádce vytahovat anténu a to šumí ale rozbitý zvuk jak z telefonního sluchátka mi nepřijde že je něco špatně.
Následující vyjádření mi nepřijde šťastné ale může jej používat ten kdo zrovna neholduje danému žánru a napasovat by šlo na každý žánr. Díky tomu však lze znát že Beat v Ostravě jakož to v jednom z posledních dobytých velkých měst rozhodně neztrada a RP nelže i když na něho zbyl ne sveřepý prostředek a o to chválihodne že si jej posluchači najdou, tedy pokud zůstáváme u téma analog.
„Z otevřených dveří přízemní garáže je na desítky metrů slyšet jeden z rockových cajdáků, které zapnuté Radio Beat protočí za den několikrát. “
https://zpravy.aktualne.cz/regiony/moravskoslezsky/v-noci-svitime-aby-po-deckach-nebehali-svabi-tady-obecni-volby-nikoho-nezajimaji/r~aaa29714e508d68551d2bc65e9ab5fa4/?fbclid=IwT01FWAUnH7FleHRuA2FlbQIxMABwZG9mBXNydGMGYXBwX2lkDDM1MDY4NTUzMTcyOAABHjfCQma3CD4RYfJl601Bx7hI4JIU0qM5i0MOWG1ZuSk7dwbyFcPsWGn_10S8_aem__H5pu2nzW674POMDtr23NQ
Zde je vše podstatné ke státní stanici E+M – co to bylo, programové schéma, FM vysílače. Můj první kontakt s dobrou hudbou v rádiu v necelých 10 letech. Hráli třeba Bobbyho McFerrina – Don’t Worry Be Happy, taky rap, ale třeba i Beatles a heavy metal. Západní hudba z rádia na samém sklonku komunistické totality.
https://kramerius.rozhlas.cz/view/uuid:8359fc39-bfcf-41f3-ad2f-080a9dc18992?page=uuid:88615afe-d220-4be7-a2af-d298792540f4
Pamatuji si tu dobu velmi dobře (více po technické stránce, než po obsahové) a i když okruh E+M byl v kontextu své doby asi přínosem (v době, kdy veškeré sdělovací prostředky fungovaly pod komunistickou kuratelou), obsahově to zas taková díra do světa určitě nebyla. Některé hudební pořady byly dobré (např.Větrník, Radioporta), ale ty vesměs fungovaly v rámci stanice Vltava už před vznikem E+M.
Po technické stránce vysílání fungovalo podobným způsobem, jako začátky televizního programu OK3, tzn. vysílače byly spouštěny často jen díky fandovství a nadšení pracovníků Radiokomunikací, výkony byly žalostné (začínalo se na mnoha místech s pouhými 50W !!), ale díky vynikajícím kótám (Černá hora, Ještěd, Praděd atd.) a zcela čistému pásmu VKV – CCIR (z tuzemského pohledu) byl příjem možný na překvapivě velké vzdálenosti.
Díky kolizi dolní části tohoto pásma VKV s tehdejším TV vysíláním z Pradědu (K4) byly prakticky v celé východní časti části ČR použity „ženevské“ kmitočty nad 100 MHz.
Zajímavý článek… já občas poslouchal interprogram, vysilal od 8-14:55. 5min pak běžel vícejazyčný jingl a pred prepojenim na EM se chvilku i „piskalo“….
Celý ten archiv týdeníku je zajímavý počtení , E-M si nějak vůbec nepamatuju – FM přijímač jsem měl až tuším od konce roku 1990 , poslouchal jsem v té době Interprogram a Hvězdu (hlavně odpolední blok Studio 7, pak od 2.října i novinkové pořady Formuli pop a Noční proud).
Zkouknul jsem u pár čísel z toho roku programy jak rozhlasu tak televize a na nějaké pořady se furt pamatuju že jsem je tehdy videl (třeba film Antonyho šance, kterýmu jsem jako puberťák moc nerozuměl)
Ještě na přelomu 70. a 80. let bylo „stereo“ ve vysílání našeho rozhlasu docela Popelkou. Ze tří stanic VKV OIRT (Hvězda, Vltava a Praha s regiony) byla ve stereu pouze Vltava a před určitými pořady byly vysílány „stereofonní testy“ – různé zajímavé zvukové efekty, jako metronom zleva, pak zprava, pískání slyšitelných kmitočtů cca do 15 kHz, různé šumy atd. Vše zaměřené k nastavení aparatury posluchačů.
Poláci na tom byli technicky podobně (tři stanice v OIRT, jen jedna ve stereu), ale obsahově (hudebně) zcela o něčem jiném. Dodnes nechápu, jak to bylo možné – politický systém podobný, ale rozdíl při poslechu rádia (u TV to částečně platilo taky) opravdu markantní – jako „mladý“ posluchač jsem tehdy prakticky nic jiného neposlouchal.
A to stereo bylo udělané jinak než dnes. Technické okénko: Říkalo se tomu „polární modulace“, no prakticky to bylo udělané tak, že to bylo kompatibilní s nějakou sovětskou televizní normou pro přenos zvuku.
L+P byl vysílán stejně jako dnes, takže mono chodilo stejně. Rozdílový L-P ale nebyl na 38 kHz, nýbrž na 31,25 kHz metodou AM s částečně potlačenou nosnou. Tato nosná sloužila k identifikaci stereo vysílání a k demodulaci, a aby nebyla rušena přenášeným zvukovým signálem, ten musel mít na kanále L-P potlačené nízké frekvence. V přijímači se opět zvýraznily.
Myslím, že se tento systém v některých postsovětských zemích používá dodnes. Docela bych to rád slyšel, myslím, že tam muselo docházet k slyšitelnému zrcadlení výšek z rozdílového kanálu a vzniku „alias“ produktů, de facto zkreslení výšek.
Nemyslim si, že se u nás používala polární modulace (alespoň ne v té době, o které se bavíme).
Máte pravdu, nechal jsem se zmást. V té době už bylo rozhodnuto o našem příklonu k západní normě. Její parametry byly podstatně lepší než u původního sovětského systému. Tím, že se zavedl pilotní tón umístěný mimo samotný akustický kanál, odpadla nutnost filtrace nízkých frekvencí kolem nosné, takže se dosáhlo výrazně lepší separace kanálů, a to v celém frekvenčním rozsahu.
Tady k tomu zajímavý článek
Nemohu si pomoci, že článek tak trochu zapomíná, že v dnešním světě rozhlasová stanice v podstatě nepotřebuje nutně ani AM, ani FM ba ani DAB+. 😉
To asi nepotřebuje, ale otázkou je proč nikdo z českých radiových broadcasterů přes všechny ty Flajšmanovy proklamace (evidentně jen nesmyslné kydy), jak je budoucnost rádia na netu, nikdy nevytvořil čistě internetové plnohodnotné/moderované rádio. Občas se k tomu odhodlal některý z nováčků… a jediný relativní úspěch udělalo CZC ale jen co do přijetí/zájmu veřejnosti a ne co do ekonomické samostatnosti…
Jak dlouho to vydrželo MB s online Helaxem které ale nevzniklo jako nové ? Sotva než rozprodali merch…
První česká soukromá rádia se začala k internetu připojovat v roce 1996.
Spotify byl zprovozněn v říjnu 2008 a v roce 2020 odsunul na druhou kolej všechny způsoby poslechu běžného rádia.
Rozmach mobilního internetu v ČR nastal od roku 2013 s příchodem 4G LTE.
CZC posluchačsky prosperovalo mezi lety 2005 až 2011.
A ještě jedna důležitá věc:
První metropolitní wifi síť (poslední míle) v ČR se datuje k roku 2001.
WIFI umožnilo poslech rádií přes internet.
AI píše:
Masivní rozmach Wi-Fi v Česku byl celosvětovým unikátem. Způsobily ho extrémně vysoké ceny vytáčeného internetu (dial-up) od tehdejšího Českého Telecomu, neochota monopolu zavádět rychlé ADSL a uvolnění bezlicenčního pásma 2,4 GHz Českým telekomunikačním úřadem.
Cena 250 Kč za měsíční bezdrátové připojení (FWA/Wi-Fi) se v České republice stala doslova národním fenoménem a historickou kotvou, kterou lokální poskytovatelé internetu (ISP) zavedli na počátku tisíciletí a v mnoha regionech se ji drží dodnes. Zatímco rychlost a technologie prošly revolucí, tato konkrétní cenovka v myslích českých zákazníků zlidověla jako standard pro „přiměřenou cenu za domácí internet“.
Takže bych dodal:
V roce 2005 už v ČR existovala rozvinutá platforma pro domácí poslech internetového rádia na počitači.
Zatímco v mobilech:
GPRS cca od roku 2000. Reálná rychlost 30 až 40 kbps.
EDGE od roku 2004. Reálná rychlost 100 až 200 kbps (s cenovkou od 700 korun měsíčně).
Ještě bych přidal jednu tabuku, ale podotýkám, že s ní nesouhlasím:
tabulka/graf je zajímavý i když buhvíkjak/na základě čeho to kdo vyprsknul
Něco sedí, jde vidět že známy jsou hlavně minima a maxima
Commercial EDM – v 90s nebyl? Nebo tím mysleli jen ten co byl v ranných 10s? Guetta atd? V té době i kvůli rotacím mě to nebralo, ale v rámci dnešního mainstreamu díky za to
House – sice hezká pravidelná sinusovka možná v rámci rytmu, ale hlavně v miléniu se už netrefuje. V devadesatkach by možná sedělo, ale o to větší možná ostřejší pik by to chtělo v miléniu díky tomu žil i HELAX a související kluby, a v tomto desetiletí se spíš zavírají. Do dneška pokud chce Fresh nebo HELAX zařadit nějaký dobrý house song, použije z doby rozkvětu, takže pozdní milénium.
Techno – v devadesátých bych to zaoblil a protáhl a to nižší jako návrat dnes jen u části generace která má vztah k tomu z 90s
Trance – ten sedí asi nejlíp – pozvolný nástup ke konci 90s a na začátku 2000s byl vlastně pop vyjádřen Trancem, vzácná to chvíle (např Vanessa Mae) a vůbec vzpomínám na E2 Alex C -Amigos, Carreles Whisper (Sax Brothers), Safri Duo, ATB – např Hold you,..
A pak pop upadal do utahaných cajdaků a dnes tehdejší trance pop většinovému posluchači nic neříká, každý jen ať se tam obyčejně zpívá atd,..
Čili po nástupu v ranném miléniu náhle upadl, žil jsem jen z toho a najednou se před půlkou 10s objevilo Dance rádio Pure Trance. Není to pošetilost že by styl ožíval jen s tím že u nás někdo na chvíli založil stream ale důkazem je to že opravdu se v něm objevovali noví interpreti a s čerstvými věcmi, dokonce tam byla nějaká stať kdy hráli novinky. Přijde mi však že opět vzestup byl chvilkový protože interpretů nepřibývalo spíš stagnace ale v tomhle případě to líp znázorňuje křivka, že možná konečně se na trance nezanevira a pomalu nastupuje, vidět to jde málo.
Pokud si vzpomínám dobře tak v jednom příspěvku i Jiří psal že objevil Trance, a co teprve až jej uslyší mimo jeho oblíbene střední vlny…. 🙂
Liblice jdou definitivně k zemi: https://www.facebook.com/photo/?fbid=1621714649967599&set=a.471080548364354
Zrovna dnes jsem jel kolem nich po staré kolínské. Stavba z období normalizace je sice impozantní dominantou krajiny na východ od metropole, ale ve svých padesáti letech je zcela k ničemu. Nikdo o ni nemá zájem, proto je rozumné tuto kapitolu uzavřít a pak se podívat na stovky videí odstřelu.
Na pozici nejvyšší stavby se posune Krašov.
Zájemci byli,ale přísné podmínky Čra v podstatě vylučovaly úspěch ….
Pro příznivce AM vysílací historie zůstávají ještě stožáry Rádiovky Poděbrady.Ovšem v zoufalém stavu, na první pohled je tam vidět že obnovovací nátěr nebyl dlouhé roky.Prvorepubliková ocel odolává zubů času.
Je konci se objevil i vizionář…
https://www.facebook.com/profile.php?id=61591287341211
Tak alespoň to zkusil a bylo více lidí co jim osud „tyček“ nebyl lhostejný,nebo nepatřili do skupiny „zbořit‘.
Čest jejich úsilí,ale za mě měla být záchrana ještě v době kdy interiér obsahoval původní technologie elektronkového vysílače.
„Přísné podmínky“ = ČRa uvedli zájemce (nadšence) do reality, že by jenom samotná nutná údržba nebyla „za pár tisíc“…
Nadšence v tom stát nechal..
První podání návrhu na památku bylo ještě v době kdy vysílač fungoval a zachoval by se kompletní!
Hlavně že na „opravu“ „zpackaných“ velkopodnikatelských záměrů vydává stát miliardy korun…
Příklad kauza Liberty Ostrava cirka 2,1mld ,ale i mnoho mnoho dalších.
Kolik miliard se utopí v dalších „projektech“..
Úcta k předkům by měla být nejen,že udržujeme hrady a zámky.
Je problém zachovat jediný kompletní AM vysílač?
Musí se všechno vybrakovat a prodat do sběru?
Co bude dál, demoliční čety vtrhnou do Českých Budějovic? Poslední funkční AM vysílač pod taktovkou Čra..
Srovnávat tohle s kauzou Liberty je úplně ujeté a totálně mimo.
Tyčky dávno svůj účel splnily a dávno dosloužily. Držet je dál? K čemu? K ničemu.
Kdyby tento pohled byl aplikovaný na všechno z minulosti,tak se nedochová skoro nic.
Co nepřináší zisk co nejdříve zbořit,že?
Na Ostravsku uchránili Vítkovice i když se tam netaví a údržba takového areálu nebude za korunu.
Něco jako úcta k lokalitě která má tradici v rozhlasovém vysílání od třicátých let.
Ta výměna nosných lan by byla na delší čas,nešlo o každoroční investici.
Český Brod bude za pár dní město jakých jsou mraky,přijdou o dominantu která byla vidět na desítky kilometrů.
Pro někoho hnus,pro jiné symbol domova.
Místní o tyčky bojovali..
Vžijte se do jejich situace,víte jak jim bude až se ozvou detonace..
Máte rád parní lokomotivy?Už přece běžně nejezdí a stejně je lidé zachraňují i když kompletní generální rekonstrukce jedné mašinky vyjde na desítky milionů korun.Jistě něco si na sebe občas vydělá pronájmem filmařům,ale to není pravidelně.
Historicka jízda po trati vyjde velmi draze,tak prodej lístků veřejnosti ziskem není.
Příkladů by bylo více…
Nemyslím tím,že bylo nutné zachránit každý AM vysílač,ale zrovna Liblice mohly opravdu sloužit i jako použitelná analogová záloha.
Výmluvy na to, že lidé už AM rádio nemají neberu.
Výroba AM/FM rádia pro evakuační zavazadlo by problém nebyl ani v budoucnu a v tom množství výrobní náklady na kus v řádu desetikorun.
Moderní vysílač by se vešel do buňky mezi stožáry.
Navíc podle dostupných videí z dronů nevidím,že by stožáry byly v katastrofálním stavu.
Dobře udržovaná stavba co potřebovala jen ta lana.
Kolik bere LED osvětlení takových stožárů,ví to někdo?
Chápu že toto je pravidelný nutný výdaj plus úhrada nájmu za pozemky.
Závěrem chci poděkovat Čra,že neodstřelili tak rychle po vypnutí jako u Topolné a že tam snaha využít nebo někomu prodat byla.
Nějaké menší, možná spíš krátkovlnné středisko (by) určitě za záchranu stálo, ale včetně „střev“. A existuje u nás přece i funkční SV středisko v soukromých rukou. Liblice byly ve své slávě obrovský moloch. Zajímám se o dopravu i uchování historických dopravních prostředků. Je tam vidět obrovský rozdíl mezi tím, co si třeba mohou dovolit v pražském DP, v jak perfektním stavu je řada exponátů i provozních strojů a proti tomu je vidět kontrast, jaké stroje a v jakém leckdy zuboženém stavu mají v menších dopravních podnicích. Také je vidět, kolik lidí chodí na akce, kolik je jich ochotno za svezení zaplatit nemalý peníz, kolik lidí se i třeba podílí na jejich údržbě. Kolik by tak lidí bylo ochotno se přijít podívat pod (pro mě tedy krásné) stožáry k Liblicům a kolik by za to asi tak byli ochotni zaplatit, když by ten výhled byl asi tak to první a poslední, co by se jim dalo nabídnout, zvlášť když je to oholené o tecnologii? Není prostě reálné, že by se na věže dalo v nějakých velkých počtech bezpečně lézt nebo dokonce jezdit výtahem.
Třeba AM vysílač Brno-Komárov byl taky kus historie a kdo si na něj dnes vzpomene…
To ano,máme ještě tři funkční SV vysílače s to je samozřejmě dobře.Jsem za to opravdu rád a jako posluchač dávám najevo,že je na AM poslouchám.
Otázkou je jak dlouho budou a zda by veřejnost projevovala pro záchranu tolik emocí jako v případě Liblic.
Je zde někdo z Jižních Čech?Co ty Budějovice Husova Kolonie,jde vysílači o „krk“ ?
Máte pravdu,že přímo stožáry v Liblicích by nemohly být jako komerční rozhledna.Navíc sám za sebe musím přiznat,že do takové výšky bych ani tím výtahem nechtěl.Prostě by mi nebylo zrovna nejlépe..
Návrhy byly využít v době vypnutých vysílačů jako trenažér pro profesionály na výcvik záchrany z extrémních výšek.
Mezi stožáry by teoreticky šla osadit lodní T anténa a potom by nebyla frekvence limitována na 639kHz(opravte mě pokud je to nesmysl)
Tak by mohlo být využito i pro jiné TX/RX účely,než jen nouzový rozhlas AM 639kHz.
Pro obdivovatele stavby by stačilo na vhodném místě parkoviště se zázemím a tam malá vyhlídka.Stejně není nutné jít až těsně pod stožáry.
To už je nyní pozdě, jedině že by ještě v poslední dny před odstřelem zazvonil „červený“ telefon.
Historické dopravní prostředky mají v ČR u DP celkem tradici.V Jablonci nad Nisou kde jsem kdysi žil,tak bylo také několik strojů a občas vyjely po trase a cestujícími.
Jako student jsem ještě sem tam zažil RTO na lince Jablonec nad Nisou – Praha („courák“ směr Frýdštejn-Mnichovo Hradiště -MB a tak dále..)
Co docela chybí,tak historická komunální technika,třeba popelářské vozy Škoda 706ROK.
myslím že stojí ještě „AM“ stožár v Poděbradech. A docela se divím že ještě stojí, potřeboval by take opravu, možna ještě něco někde stojí, není to jen v poděbradech a v budějovicích.
Dle AI byly stožáry v Poděbradech naposledy natírány v roce 1997!
V zájmu současného majitele areálu (dle hovoru s místními) je nechat stožáry dojít do stavu aby byly odstraněny.
Zde by mohl pomoci stát(naše daně) a alespoň tuto technickou památku nechat natřít.
Nebo pokud na to nejsou peníze,tak sbírkou — rád přispěji,to zde prohlašuji.
Kvalitní ocel z první republiky odolává,ale jak dlouho…
jestli měli poslední údržbu v roce „97“ Tak se divím že ještě drží ty kotevní lana. Už bych se ani nedivil, kdyby to nechal ten stožár místo opravy pak odstřelit aby získal pozemek.
Je to drsně řečeno, ale bohužel je to pravda. Určitou nostalgii samozřejmě chápu, ale když někdo argumentuje strategickým využitím, tak to je úplně mimo mísu. V případě jakéhokoliv průšvihu bude taková stavba první na ráně. Naopak je třeba ideálně několik nezávislých decentralizovaných systémů. Je v této souvislosti docela zajímavé, jakou roli už v minulosti sehráli třeba individuální vlastníci vysílacího vybavení, například radioamatéři.
Oslavná písnička o „tyčkách“ v době jejich plného provozu.
https://youtu.be/_sUDANGX69Q?si=YHXC4Nir2BusYTXg
V pátek 9.10 bude malý koncert na rozloučenou s tyčkami.
Nevím zda se sem smí dát odkaz,tak zatím jen všeobecně bez detailů ..
(Psal jsem adminovi,ale asi to spadlo do spamu)
Klidně to sem napište.
Děkuji
https://facebook.com/events/s/tycky-naposled/1378321894064741/
Nyní „vyplavalo“,že o osudu Liblických tyček rozhodli vlastníci pozemků.Odmítli pronájem či prodej bohatým mecenášům zdroj zde https://digital.rozhlas.cz/legendarni-vysilac-liblice-bude-brzy-minulosti-diky-3d-naskenovani-se-ale-stane-9648759
Co je k tomu vedlo těžko soudit to ukáže až budoucnost.
Buď chtějí v klidu hospodařit na poté kompletní zemědělské půdě,nebo jde o spekulaci s možným skokovým nárustem ceny v důsledku zájmu nějakého gigantu (devolepeři,solárníci nebo „větrníci‘)
kolem tohodle je obří medialní haló, ale po topolné neštěkl ani pes, pak se v mediich jen objevilo „jo ono se to odstřelilo“ a zas bylo ticho. Mohli udelat i skeny právě topolné.
Samozřejmě to naskenovaní by bylo fajn i v Topolné.
Trocha vzpomínek zde:
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/vysilac-topolna-obri-konstrukce-technicka-pamatka-rozhlas.A220111_645214_zlin-zpravy_ppr
Těžko posoudit proč Moraváci nebojovali tolik jako Libličtí
Vysílač Topolná ztratil potenciál jako do budoucna využitelný vysílač již po rozdělení republiky.Byl navrženy pro pokrytí celé ČSSR a najednou na kraji samostatné republiky.
Tudíž nevýhodné umístění pro pokrytí.
Dlouhá vlna byla stejně od devadesátých let extrémně zarušená elektrosmogem z levných spínaných zdrojů a další novodobé elektroniky Made In China.
Nové přijímače s rozsahem LW/DV se již běžně pořídit nedají.
Tedy mimo Polsko(tam tento rozsah dodnes mají prodávaná rádia — kvůli Jedynce 225kHz)
Naopak rozsah středních vln je dodnes běžnou součástí analogových přijímačů.
Liblice tak dostaly šanci k dalšímu využití (viz Country Rádio v letech 2023-2025).
To jim prodloužilo aktivní službu.
Sice již jen pouhých 20kW s Tramem,ale i tak byl dosah zajímavý.
Mecenáši co se ucházeli o tyčky u Liblic již neuvažovali aktivním vysílání,ale o zachování samotných stožarů při zvýšení turistické atraktivity lokality výstavbou vyhlídky, atrakcí,restaurace a parkoviště..
Možná toto „vyděsilo“ vlastníky pozemků,že nedovolili pronájem či prodej?
Byl jsem se tam podívat v září roku 2024, kdy ČRa ve spolupráci s Country rádiem uskutečnily den otevřených dveří vysílače Liblice, bylo už tenkrát jasné, že to bude poslední možnost si prohlédnou z blízka funkční anténu – z původního vysílače už tam nezbylo téměř vůbec nic, Country vysílalo z „mobilního“ TRAM 50 LCD, jako modulace byla použita internetová linka a o zálohu se staral FM tuner Videoton RT 7300 S (ball z Prahy 89,5).
Mrzí mě,že v termínu exkurze 2024 bylo plno a nedostal jsem se tam.Včera večer jsem s pomocí zrcadlovky a max zoomu fotil impozantní osvětlení stožárů až z Královéhradeckého kraje.Když je čistý vzduch,tak jsou stožáry vidět velmi daleko.
Měl jsem s sebou rádio Grundig YB-400 a se západem slunce ladil na AM.88 stanic,to je slušný výsledek i potvrzení že střední vlny nejsou mrtvé.Dlouhé vlny naopak pouhé tři stanice (153kHz Rumuni,225kHz Polsko,252kHz Alžír)
Tam je každý rok silně znát úbytek vysílatelů.
Dokument o vysílači
https://youtu.be/-6sK_e3B0aM?is=mmtVZZl2-gUWTyng
Díky za odkaz,pokud je ještě někde originál toho dokumentu zasloužil by digitalizaci moderní snímací technikou.
Tyčky oficiálně rozjeli do ostrého provozu poprvé 28.12.1976 a tak se výročí už „nedožijí“.
Teď tam víc než dříve lezou dobrodruzi,aby se ještě zviditelnili než to bude dole.
I díky nim se s demolicí spěchá.
Ostraha vypnutých stožárů by byl další permanentní výdaj.
Stožáry stále stojí, světelná signalizace je také funkční. Mám zrovna cestu kolem, tak jsem se přišel rozloučit. Je tu kolem plno aut a desítky lidí.
Dle Kolínského Deníku právě probíhá demontáž osvětlení.
Liblické vysílače zhasínají. CRA demontují světla, demolice proběhne v řádu dnů – Kolínský deník
Tak je šance že by pro chystané muzeum mohli nějaké poskytnout.
Když už nešlo zachránit stožáry,alespoň co nejvíce prvků co budou jednou v muzeu ukazovat generacím po nás.
Z reproduktorů budou znít tlumeně autentické záznamy zastřeného AM vysílání Dvojky,tak aby mohli lidé vnímat jak zněl ten nejstarší způsob šíření rozhlasu.
Byla by ostuda Českého Brodu,či Liblic kdyby tam muzeum rozhlasu nevzniklo.
Tato lokalita žila nepřetržitě od roku 1931 rozhlasovým vysíláním nejen pro Československo,ale díky vlastnostem středních vln od večera do rána se signál šířil daleko za hranice státu i Evropy.
Mimo noční přestávku
Včera cestou po D10 někdy kolem 21h ještě svítily, dneska při pohledu z Jižního Města v Praze už opravdu tma, je to takový nezvyk, že tam nic nesvítí a nebliká. Ale už bylo na to téma napsáno dost a život jde dál.
Muzeum rozhlasu by určitě bylo zajímavé a bylo by skvělé, kdyby někde vznikla ucelená expozice AM vysílání v Československu – protože najít dnes fotky mnoha středisek je skoro nemožné, natož najít fotky technologií. Třeba slovenská střediska na internetu skoro neexistují, přitom po Liblicích býval druhý nejvýkonnější vysílač na SV ve Velkém Záluží u Nitry – ale na internetu skoro neexistuje. Podobně i další střediska.
Opět je otázka, kdo a jak by to financoval, ale věřím, že třeba členové Československého DX klubu mají mnoho fotek i dalších materiálů, které by určitě zdarma poskytli, včetně analogových fotek a možná i negativů, nahrávek apod.
Kdysi jsem navštívil muzeum rádia v Lahti (Finsko).
Stalo se někdy v minulosti, že by v noci také Liblice nesvítily, třeba z důvodu závady, nebo tam byl nejaký záložní zdroj energie?
Zrovna jsem si pustil audio archiv v PC na HDD mám cca 1,5GB ve formátu WAV vysílání Dvojky na AM 639kHz,kde byl ještě v provozu lampový koncový stupeň 750kW.
Poslední písnička 31.12.2021 od Europe The Final Countdown,potom úderem půlnoci jen šum.
Teď v souvislosti s chystaným odstřelem je to emotivní.
Tehdá byla ještě naděje využití a také se na chvíli stalo nástupem Country Rádia, které bylo v Liblicích jen krátkou dobu.
No, alespoň si místní mohli stožáry o pár let déle užít,než obyvatelé Topolné.
Demontáž osvětlení je zdokumentováno zde: https://youtu.be/3Xuu45oykqw?is=PUfmN5zI8rELI0Xm
Dnes v podvečer bylo kolem vysílače přes 100 lidí.
Podle map od Hepburna to vypadá, že v sobotu i neděli budou průběžně zlepšené podmínky, možná teda bude tentokrát možné zachytit na některých místech, kde běžně nehraje, i originál polský Zachód 🙂
Zrovna dnes zlepšené podmínky, proto mi dnes 103,0 Zachód (vyslovuje se zachud) hrál pěkně v autě v Nehvizdech a okolí východně od Prahy. Jinak se tam uplatňuje spíše Beat Turnov.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zive-odstrel-dvojice-stozaru-vysilace-liblice-u-ceskeho-brodu/2888051?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Neúprosně se blíží odstřel a určitě nebude posledním co se týče likvidace AM středisek v ČR.
Mám potvrzeno od místních,že v lokalitě jsou zátarasy a vše hlídá MP a PČR.
Ano, dnes kolem 7. hodiny jsem na obvykle frekventovaném turistickém „parkovišti“ 300 metrů od jižního stožáru viděl mobilní oplocení. Předpokládá se, že se stožáry složí dolů „pod sebe“ jako v případě Topolné.
https://mapy.com/s/dedojekuha
Přímý přenos z Liblic:
Live stream chystá i ČTK:
Hotovo.
Jako cenu útěchy si můžete poslechnout rozhlasovou hru…: Kultovní vysílač Liblice jde k zemi. Poslechněte si mysteriózně špionážní krimi z dílny VOSTO5 • mujRozhlas
Precizní práce projektanta odstřelu a střelmistra,to se musí uznat.
Čas úmrtí 11:15
Pro mě jako kluka co večer usínal při poslechu pohádky právě z tohoto vysílače o to smutnější.
Éra dlouhovlnného,středovlnného a krátkovlnného vysílání pomalu končí.
Není čas,aby se v ČTÚ zamysleli a uvolnili dosud přísné podmínky pro technický zdatné zájemce o vysílání na středních vlnách?
Státu tak do kasičky přitečou korunky a nadšenci oživí skomírající rozsah.
Když to profesionálové nechtějí.
35W pro okresní hraní by stačilo….
Poplatky autorským svazům vždy každý rád zaplatí.
Když budou přiměřené s ohledem na teoretický počet posluchačů.Pro vysílání na méně atraktivních distribučních kanálech mají slevu,to už jsem si před čase zjišťoval.
Co je z mého pohledu velkou překážkou,tak povinnost prokazatelné delší praxe v médiích.
Na to abych pustil třeba „samohrajku“ s muzikou 80 let mi to připadá moc přísné.
Stačilo by certifikovanou vysílací techniku,domluvenou frekvenci a výkon pro povolenou lokalitu kvůli možnému rušení a mělo by to stačit.
Myslím si,že by si takové vysílání své posluchače našlo.
U nás jeden nadšenec občas zapne a jde mu to fakt dobře.V autě zcela bez problému v okruhu kolem 20km jak od profíka.
Bylo by to fajn, když to jinde jde … například nedávno jsem na obyčejném kapesním rádiu v Plzni náhodně naladil německou hudbu na 801 kHz – tedy vysílání „Rundfunkmusea“ z Chamu, které má mít výkon 0,001 kW!
A bác ho, hrálo to i tady u nás na obyčejném „chrchlátku“.
Čím bude AM prázdnější, tím bude lepší dosah těch stanic, které zůstanou.
Hospoda hořela hodinu. Hotovo 😀
O Liblicích bylo dnes všude. Obrat na Čro mi přišel sebestředný s tím že „Čro vysílal do 2021, poté nebylo využití.“ Pro připomenutí s jakým výkonem vysílalo Country? Kde nejdál jste jej ladili? Jak se postupně snižoval výkon Čro? Nostalgicky by logicky měli vzpomínat jen ti vzdálenější, protože 1,5 MW musel být slušný záhul na zdraví, a takhle v obydlených oblastech…
Liblicím se ukončila životnost v 50 letech, Topolné v 71.
V Česku je 3,53 mil domácností platící koncesionářské poplatky. V podstatě i nezvýšený poplatek v jednom měsíci by stačil na rekonstrukci Liblic.
Jak staré jsou ostatní vysílače tohoto typu? Budou se pak rekonstruovat nebo do té doby se najdou jiná stanoviště pravděpodobně jen s Dab, či konečně distribuce jen přes 5G? Při podobných konstrukcí vysílačů např. Kojál zamýšlelo se nad využitím nebo dokonce se používaly pro AM?
V neděli u jižní věže symbolicky vysílali radioamatéři https://kolinsky.denik.cz/zpravy-region/pondeli-vysilace-u-ceskeho-brodu-prezily-vecer-u-nich-kolabovala-doprava/?fbclid=IwdGRjcAU98VdjbGNrBT3xQ2V4dG4DYWVtAjExAHBkb2YFc3J0YwZhcHBfaWQMMzUwNjg1NTMxNzI4AAEe2v6ExRQ_Z3lWg9WMUkaJ1bFK6gvOlrd2kwzNr2ZC4ekiq-N4PQ6ecT4orBY_aem_P1H1eb5uGUesquEkzrb67Q
Někdo tady měl nápad na muzeum Čro. Přišlo mi že snad všechny lokální AM vysílače jsou stažené v Muzeu v Třešti.
Ale ano na místě Liblic mohl být zachován vysílač (nikoliv stožár) , je to u hlavní cesty v osídleném regionu, návštěvnost by být mohla i když postupem času taková Technická památka bude ztrácet a lidi nebudou chápat co na tom obdivovat, ale minimálně pro technické školy…
Na E2 jsem dnes slyšel že je otevřena nová rozhledna u Liberce Výšina. Shodou okolností rovněž na úkor telekomunikační věže. Vysílalo se odtamtud?
Na Plusu dnes říkali, že dosah „od Aše po Olomouc“
No a dosah Country na 639?
Pamatuji že posluchač z Bratislavy reportoval příjem Country Rádia při jízdě autem v centru města během rána.
Já Country Rádio na 639kHz přijímal během návštěvy Doupovských hor u Karlových Varů a to jen na feritku.
Moderní vysílač Tram to tam dal i s pouhými 20kW.
Ty obrovské stožáry určitě pomohly signálu dostat se daleko.
Problém byl ale na Moravě, zejména Ostravsko,tam to ve dne už nedosáhlo.
Právě ty stožáry byly neodmyslitelně spojené s lokalitou kde vysílání „ve velkém výkonu“ začalo.Sice to teď už nebyly původní Eifelky nebo ten Blaw-Konox,ale vždy tam stožáry stály.
První pokusy samozřejmě Kbely,Strašnice.
Ovšem Liblice to je pojem.
Co po nich na dlouho zůstane– na každém tuzemském i často i zahraničním přijímači je napsáno na stupnici rozsahu středních vln označení stanice PRAHA.
Říkal jsem si,že by na místě původních tyček mohl stát menší příhradový stožár,něco jako mají mobilní operátoři a tak symbolicky to prázdno zaplnil.Údržba by byla už zátěž minimální a lokalita měla pomníček.
Vím,asi se nesplní jen úvaha….
Liberec Vratislavice,tam byl AM vykrývač 3kW, jenže neměl tak dobrý zvuk jako Liblice.Bydlel jsem v Jablonci nad Nisou a raději poslouchal Liblice na 639kHz.
Nová rozhledna je otevřená jihozápadně od Liberce na kopci Javorník (nikoliv Výšině), kde přestavbou telekomunikačního stožáru O2 vznikla rozhledna. Ten stožár dostal nový anténní nástavec a pod ním je zřízena vyhlídková plošina. Perličkou je, že hned pod tou plošinou je dipólek Country rádia (95,5 MHz 200W).
AM vysílač do roku 2008 stál v Liberci na Nové Rudě. Výkon byl 2 kW, frekvenci teď z hlavy nevím. Dodnes se tomu místu říká „Na Rušičce“.
Ale dosah toho vysílače a jeho zvuk byl hodně mizerný. Pamatuji si, jak jsem z něj na chatě ve Vratislavicích v roce 2003 ladil tehdejší „Český rozhlas 6 / Rádio Svobodná Evropa“.
95,5 ve Zlíně Přílukách stejně jako ostatní jeho frekvence nyní mlčí ani nosná, 98,8 jsem nezkoušel. Relativně nedávno jsem si chvilkového odmlčení všiml také, jinak to býval docela spolehlivý vysílač, různými styly zásoboval i při plánovaných udržbach tlusté. Možná se zrovna nyní udržuje, protože výpadku jsem si všiml už kdysi takhle na podzim. A nebo doplácí na to že se neudržuje tak jako CRA.
V ČB zas nejede Expres FM 107,8.
Edit: Už je ok.