Komentáře
Ivo Harvánek
SLEDUJEME ZMĚNY V DAB RÁDIU: Mapa DAB vysílačů v Česku
Impuls, Evropa 2 a Frekvence 1 vysílají celoplošně v DAB
DOBRÁ HUDBA PODLE IVO HARVÁNKA: Neustále doplňované playlisty na Spotify
Nejnovější komentáře
- : Na Plusu byl hostem Břetislav Rychlík, celé se to týkalo hlavně dění v ČT, ale na závěr zmínil záměr AB…
07:37 09.05.2025 - : Potvrzeno Magda Otahalova je novou posilou radia čas vysílá ve všední dny v čase od 9 do 12 hodin už…
23:04 08.05.2025 - : Rubi nemelo vlastni obchodni tym, ani dalsi portfolio medii. Covid to pak jen dokoncil. Rubi bylo zavisle na MMS z…
22:25 07.05.2025 - : No, hlevně, aby to vydrželo další roky a nedopadlo to jako s rádiem Rubi. Jste jedni z posledních…..
12:25 07.05.2025 - : Dnes má 3 roky Radio Metropole a 33 let Radio Haná. Spolu s Radiem Haná SkyRock (17 let) poslední ryze…
08:20 07.05.2025
to sem chytil na mobilu
dobrý den mě taky jde polská trojka na 91,5 a radio dwojka 93,2 v praze já bydlim v 10 patře v malešicích a jde mi dobře černá hora 105,3 a hitradio magic 107,3 radio contact 101,4 všechno mi jde v praze a občas chytnu radio lausitz 107,6 a radio Wroclav 103,5 to taky jenom někdy a pak sem chytil náký polský rádio na 99,0
To není nic neobvyklého.
Tyto stanice lze přijímat ve spoustě čtvrtí Prahy i na mobilu, v závislosti na místě i s RDS. Radio Wrocław je na 103,6, na 99,0 je Polskie Radio Jedynka, obojí z vysílače Lubań – Nowa Karczma.
budte rad že nejste u nas na severu čech, tady na liberecku a českolipsku jsou ty stanice z pl tak brutalně silný, ješte k tomu tu mame polske zet a rmf fm a z nemců ješte jde 105,6 a 101,0 tušim, budte rad že jste v ty praze 😉 jinde to děsně ruší i naše stanice a pak poslouchate polaky atd…
Signál rádií z Polska je slyšet skoro na polovině území Česka a jsem za to rád, je to programové obohacení tuzemského éteru. V minulosti jsem na Olomoucku a na Ostravsku velmi rád poslouchal např. Trójku, díky ní jsem objevil spoustu skvělé hudby, kterou místní stanice nikdy nehrály. Podobně přínosně vnímám přesahy slovenských, rakouských a německých rádií, zejména těch veřejnoprávních (FM4, Rádio_FM, Dlf Kultur, radioeins, Fritz aj.).
Jardo, která polská nebo německá stanice ti na serveru ruší něco místního českého? Pominu-li extrémy jako příjem Strahova 91,9 MHz vs 91,8 z Löbau, nikdy jsem neměl s příjmem problém. Pokud máš na mysli příjem české stanice mimo oblast jejího kvalitního, potažmo plánovaného pokrytí, tam samozřejmě k rušení docházet může, ale to by stejně mohlo rušit i něco z ČR. Polské i německé stanice jsou samozřejmě v pohraničí silné, ale že by mě to vyloženě omezovalo v příjmu něčeho blízkého z ČR, to se mi nestalo.
tak dříve se to týkalo i kissu, ale tedka na trase česka lipa, liberec, trasa přes mimon a jabloné na chrastavu, ale i přes bor na chrastavu, to po sloučení hraje skvele, když to vykryva praha a jižní čechy, tak se seilnou boleslaví je to tedka hodne silna stanice, ale třeba se mi to stalo i u rock radia, ale hlavně u heyradia a ano mimo hlavní pokrytí ale pořad jsem měl byt aspon častečně tedy na hraně, ale za jablonym až k chrastavě je to směs polštiny, ale až dojedu na liberecko tak to jde, ale také třeba v liberci u nas na interně ve vyšich patrech kde jsem, hold jak je interna vysoko a sama o sobe je velka tak se do toho motá frekvence 1, ale jinak tu polštinu mam na mezitrase furt. Polaci se daji najit i na frekvenci čro liberec, nebo tak, zaleži kde se na liberecku nachazíte.
Co se týče toho Hey radia, věřím, že kdyby na 97,5 nebyli slyšet Poláci, byl by tam beztak jen nesrozumitelný šum. Těch 100 W z té jablonecké kóty vzhledem k místnímu členitému terénu mnoho nezmůže. Tady je to samý kopec a kvalitně tu něco pokrýt je krom Ještědu takřka nemožné. Ne nadarmo hraje Hey z Jablonce líp kolem Boleslavi než na Liberecku, přestože tím směrem vysílá velmi omezeným výkonem. Ono rovina, to se to pokrývá. 🙂
Jinak Rock radio z Liberce končí kolem Jablonného, případně Hodkovic a tím nastupuje na scénu Expres FM, což osobně vítám. Ona všeobecně ta 90,3 v Liberci mi radost nedělá, aspoň, že má tak malý dosah. 🙂
a co hey na 89,3 😀 at tak nebo tak, nejen v jitravskych zatačkach ale když jedete do jabloneho směrem od mimone tak na tom kopci než sjedete uplne do města, tak take se ozve polština, ale až dodelaji českou lipu, tak to snad vykreje 😉 tak to pujde, ta frekvence je relativně „čista“ jinak zase 90,3 mam u sebe na českolipsku express, a na 90,7 color. Ale co je jablone tak tam už se to motá 😀 A hey z jablonce na liberecku hraje krasně mě vydrží až do půli nebdal cesty na frdlant 😉 pak zmizí. a u mě to hraje taky docela obstojně když není nahodou radio naladene na 89,3 tak jablonec se tu chyta všude skoro, no v mono a na autoradio se to často dá, ale v jablonem do toho lezou polaci ikdyž ta cesta z jabloneho před chrastavu je prokleta snad na všecky radia 😀
V Malešicích, navíc v úrovni desátého patra musí hrát těch zahraničních stanic nespočet. Jistě Vám tam mimo uvedené hraje také např.
Deutschlandfunk na f. 97,0 MHz,
MDR Jump na f. 90,1 MHz,
Bayerny z Hoher Bogenu na f. 91,6 a 96,8 MHz
Muzyczne Radio na f. 106,7 MHz
a mnohé další.
Z tuzemských dálkovek by tam pak určtitě měla jít naladit F1 z Pradědu na f. 104,3 MHz, avšak je nutné mít anténu horizontálně, jinak se na té 104,3 objeví Hitradio Faktor.
Chci se zeptat, jestli někdo zná na youtube kanály českých Dxerů, kteří zachytávají dálkové příjmy zahraničních rozhlasových stanic? Na youtube jsem našel kanáli zahraničních Dxerů, ale kanály na youtube českých dxerů jsem vůbec nenašel. Moc děkuji.
ja vim že je tam oviradio 🙂 ale jako dalši jsem taky nenašel, ale rad bych, nejake ty ulovky, či jak vypada přijam nekde v reublice a tak 🙂
Trošku mimo téma, ale v neděli mi v Liberci do 91,9 MHz zcela srozumitelně lezla nějaká italská stanice. Natočené to ovšem nemám. Po dlouhé době mám zase nějaký ten „Es“ úlovek.
Pár RDS postřehů z cest: Radio Černá Hora při odpojováku na 87,8 z Orlických hor mění PS z CER.HORA na Cer.Hora. Kiss má na vysílači Mohelnice 97,8 nezvyklý PTY Varied a pevný RT. PS je nevycentrovaně _KISS___, stejně jako např. v Olomouci na 106,1. Tento tvar jsem viděl i na vysílačích v Ústeckém kraji a ve Zlíně, není tak ojedinělou anomálií.
Tak na svojem radiu rozdil nepoznam, ale přes připojenej mobil to jde, zkoušeno na mobilu mladý, ja nemam droida ani ios 😀 jinak ten posunutej kiss byl i na severu čech, jen nwm jestli lbc nebo č.lipa, ale chvili to bylo, neposloucham to, ale je to detail. Jinak třeba Č.L jsem měl heyradio celé velkym ale v jbc na přenosnem dab radiu je velke akorad H a R, zbytek malýma, jinak v autě to opravdu nepoznam :DNa lepšim radiu co rozliši maly a velky tak asi jo, jinak u dab to na mobilu ukazuje i diakritiku, na radiu bez ní.
Takový technický dotaz… Když jsou velké antenni systemy na vyznamnych vysilacich (praded, kojal atd.) jak jsou jednotlivy radia rozdeleny? Tak, ze kazdy vysila (se sdruzuji) do kazde anteny, nebo to maji rozdeleny treba nad sebou postupne?
Ještěd vypadá třeba takto.
http://www.smidlib.cz/fotogalerie-vysilacu/liberec-horni-hanychov-jested.html
Jen škoda že takových stranek není více…
V tu chvíli je využit sdružovač. Ten sloučí výstupy vysílačů do jednoho kabelu, který jde k AS.
Tento postup nemusí být využit jen u velkých vysílačů, využívá se i u malých dokrývačů, kde je více rádií třeba na bytovce a nelze tam instalovat více antén, tak se sdruží klidně i do jednoho dipólu…
Takze kdyz je tam treba 6 radii a dokola 40 horizontalnich dipolu a kazde radio ma jiny vykon? Tak kazdy dipol vysila treba na 6 ruznych frekvencich a ruznym vykonem?
v případě fotek z ještedu to vypada na 3 sady antén, prvni velka saha H anten je pro 20kW stanice druha pak pro 15kW no a pak nenapadna dvojantenka, klasická vertikalni fm pro ten 1kW jen neni kolem dokola, ale je na jedne straně, tušim miři do lbc, diky tomu že je na jedne straně tak ma takovy ukousnuty diagram a třeba v česke lipě je problem to chytit, ale to uz je o necem jinem.
Na Ještědu jsou jen dva AS, jeden je pro silné H vysílače, pak je tam AS Evropy 2 tvořený dvěma V dipóly.
Jinak ano, jak to pise Djk, tak to je. AS má nějaký zisk a dle něj je pak nastaven výkon vysílačů dole, aby se došlo k nějakému ERP.
Takže třeba pokud má AS (po započítání ztrát ve vedení) zisk 7 dB a máme tam dvě stanice, jedna má mít 10 kW a druhá 20 kW, tak na vysílačích dole je nastaven v prvním případě výkon 2 kW a v druhém 4 kW.
Zajímavým prvkem antény bývá také odraznice, která je umístěná za vysílacím dipólem. Přítomnost odraznice musí nějak formovat vyzařovací diagram antény, to ještě chápu.
Proč ale některé vysílače odraznice u dipólů mají a jiné vysílače vysílají bez nich? Jsou tam ty odraznice jen z důvodu směrového omezení, nebo jejich přítomnost zároveň zvyšuje směrový zisk dipólu?
Směrové omezení a zvýšený zisk je jedno a totéž. Anténa dosahuje zisku právě tím, že je omezeno vyzařování do nežádoucích směrů.
Pro nejpoužívanější AS v ČR (u soukromých rádií) jsou technické parametry k prohlédnutí zde:
https://www.fpg.cz/technika/vypis.html?qid=11
Je tam pěkně patrný i ten rozdíl mezi obyčejným dipólem, dipólem s odraznicí a pak je vidět, jak fungují větší AS – s počtem sfázovaných dipólů nad sebou roste zisk, ale směrovost (horizontální vyzařovací diagram) zůstává stejná, zužuje se jen vertikální vyzařovací diagram.
TO JAKUB MELIN…..To jsou moc zajímavé informace, které tu na webu chyběli, moc bych se přimlouval u p. Harvánka za samostatnou rubriku technická poradna, svého času to fungovalo v časopise Rozhlas, tam by mohli být ucelené informace o vysílačích, kabelech a anténách ……snad jen pro laika, jako jsem já, jak mám chápat vyzařovací diagram.. ??? Stanice Xyz vysílá Vertikálně, já mám anténu Vertikálně, jsem od vysílací antény otočen o 90st., na jaký diagram mám koukat, co se mě týká… ten Vertikální, nebo hor. diagram? A naopak, když budu mít já horizontální anténu, tak se mi týká jaký diagram???? Děkuji za vysvětlení Petr C z Plzně
Tento web se primárně zabývá obsahem rozhlasových stanic, jejich vývojem, trendy. Informace technického rázu tu také najdete, ale v rámci konceptu záměrně nejdou do velkého detailu. Komentáře s technicky zaměřeným obsahem zde přesto rád uvidím.
Technicky a ekonomicky je nejvýhodnější použít jeden anténní systém a do něj sdružit všechna rádia. Udělat všesměrový anténní systém s horizontální polarizací (relikt minulosti) a trochu významnějším ziskem vyžaduje relativně velký počet dipólů. A udělat takový systém pro každou stanici zvlášť je téměř nemožné a hlavně neekonomické. Nehledě na to, že by kvůli malé vzdálenosti docházelo ke vzájemnému pronikání signálu z jednoho systému do sousedního, takže by na jednotlivých vysílačích řvala indikace odraženého výkonu.
Sdružování se nepoužívá v případech, kdy je pro danou stanici požadován jiný vyzařovací diagram (omezení pokrytí do určitých směrů) nebo když jsou frekvence natolik blízké (obvykle do rozdílu 1,5 MHz), že je ve sdružovači nelze odladit.
V PS se text posunuje a v PT se zobrazuje celý název právě přehrávaného songu a střídá se to ze sloganem „hrajeme jinak než ostatní“.
Rolování textu v PS funguje správně jen při velmi dobrém signálu, jinak přináší jen nesmyslnou změť písmen. Proto toto řešení ve stylu displeje hracího automatu naprostá většina rádií nevyužívá.
ono zobrazování textu v PS jde jen při dobrem signalu, jinak je to také hromada nesmyslů, at už se to měni nebo roluje, spousta rádií to ani nevyužívá a PS mají statické.
Rádio Blatna spustilo nový RSD kodér na zobrazování aktuálního songu či pořadu. Ale ten posun textu je hodně nezvyklý podle ostatních rádií, kde jen přeblikávájí slova.
a to se ukazuje v PS nebo v RT (radiotextu)?
Měl bych takový dotaz ohledně autoantény. Chtěl bych co nejvíce potlačit příjem stanic s H polarizací s naopak maximálně podpořit příjem stanic s V polarizací. Patice antény je v zadní části střechy a sklon prutu je zhruba 60°. Vzhledem k tomu, že nemám v plánu nijak upravovat patici antény, nabízí se to nejjednodušší řešení a to nahřátí a ohnutí prutu o 30° a docílit tak po montáži jeho naprosto svislé poloze. Četl jsem však, že samotná střecha funguje jako protiváha a nejsem si jist, co to s příjmem v praxi udělá, zda se i v takové situaci bude prut chovat jako zcela svislý, či to bude nějak ovlivněno zbytkem karoserie. Než se tedy pustím do ohýbání (a ničení) prutu, chci se zeptat zda tu někdo neměnil anténu s určitým sklonem za zcela svislou a jak zásadní to mělo dopad? Jinak proutek má 45 cm a jedná se o Toyotu Auris, takže předpokládám, že je tam nějaký zesilovač. Příjem mám velice dobrý, prakticky na každé frekvenci něco hraje, proto se občas tlučou blízké stanice s rozdílnou polarizací. Proto bych rád příjem H stanic co nejvíce potlačil, aby mi nerušily příjem vzdálených V stanic.
není nahodou ten prut všesměrový? to bys tam musel přidělat něco směrovějšího aby to bylo třeba čistě vertikální, alr to bys tam měl spíše takoveho „pavouka“ nebo tak něco. Je jedno jakou maš, ja take měnil, ale za tu co umí i dab, ale hraje to krasně 🙂 něterá rušení bohužel nelze ovlivnit, je to dáno, přeplněným eterem, však dle dostupnych informací na našem území vysílá 900 vysílačů a to se musí někde projevit, no a také ještě další čekají, to je hold nevýhoda, pak do toho zahraniční signály takže kvalitní příjem bude faktivky možný jen v blízkem okolí kolem vysílače.
Nečekej od toho ohnutí nějaké zásadní změny. H polarizaci to bude ze strany přijímat nadále kvůli nesymetrii (to by ta anténa musela být uprostřed střechy) a ono obecně, ta polarizace má největší vliv při přímé viditelnosti na vysílač a použití směrové antény. Odrazem od překážek se mění i polarizace, takže vertikální prut někde v ulicích toho moc neřeší, pochytá i stočenou H pol.
Neohýbejte ten prut! Nechte ho jak je, protože zdánlivě logickým ohnutím do úhlu 90° vůči střeše ten problém nevyřešíte. Má to jednoduché zdůvodnění. Ten 45 cm vysoký prut tvoří pouze jednu polovinu antény. V tom autě musí být někde vyvedena i druhá půlka antény a i ta by musela být ve vertikální poloze. Pokud není, tak je to ohnutí antény opravdu k ničemu, nehledě na fakt, že taková anténa v úhlu 90° může při bouřce představovat velké riziko.
Mám dva vozy, Passata B4 kombíka, kde je anténa v zadní části střechy, klasický typ co asi bude na té Toyotě (konkrétně tam mám Calearo se zesilovačem, sklon 60 stupňů). Hodil jsem si do patice 75 cm prut místo původního 40 cm, příjmu to samozřejmě pomohlo. Chodí dobře V i H stanice.
U staršího Mercedesu sedanu mám originál výsuvnou Hirschmann anténu u víka kufru, ta má cca. 100 cm vysunutou část, která je svisle. Chodí tam znatelně hůř H stanice, zato V chodí možná o chlup lépe než u Passatu. Dost výrazněji než u Passatu je znát, zda jedu směrem k vysílači nebo od něj – když jedu směrem k němu, hraje to lépe, než když jedu od něj.
Skvěle fungují vestavěné antény v oknech u nových Passatů, až to člověk nechápe. A tam chodí skvěle i H polarizace, asi to mají odladěné hlavně na německé podmínky, kde takřka všechny vysílače běží v H.
Ještě bych se rád vrátil k tématu autoantén. Jak by vlastně měla vypadat konstrukce kvalitního (rozuměj funkčního) anténního prutu? Já měl vždycky za to, že prut je v podstatě jen kovový drát zalitý v plastu. Poté co jsem začal upravovat, operovat a nakonec pitvat svůj zakoupený prut za 100 kč, výrobce neznámý, typ „2 95 503“, jsem byl dost překvapen, že samotný prut je z nějakého nekovového materiálu, kolem kterého je jen do spirály omotaný slabounký proužek mědi. Už zpočátku mi bylo divné, že při mých pokusech s orientací antény příjem prakticky nereagoval na změny polarizace antény. Poté, co jsem to s ní definitivně vzdal, vrátil jsem do patice původní toyoťácký proutek zhruba poloviční délky a troufám si říct, že ten příjem je snad ještě lepší než s tou 41 cm no name anténou před úpravami. Ale stále to nevzdávám. Zítra zakoupím prut stejné délky 41 cm, tentokrát všude vychvalované značky Calearo a čekám výrazné zlepšení, snad ne marně. 🙂
Z doby, kdy jsem ještě poslouchal rádio, si dobře pamatuji, že klasická celokovová teleskopická anténa dávala výrazně lepší výsledky než laminátová (ohebná) anténa na stejném místě a stejné délky, která měla uvnitř jen tenký drát. Ale to bylo před X lety na relativně starém autě. Dnes obvykle tvoří umístění antény, její provedení a přidružený anténní zesilovač či konvertor impedance jeden funkční celek, který je odladěný na optimální příjem, a zasahovat do toho nebývá cesta k lepším výsledkům. Osobně, kdybych se nedejbože rozhodl věčně trávit čas v autě a poslouchat rádio, bych se v případě nespokojenosti s původní tovární anténou vrátil zase k teleskopu délky cca 80 až 100 cm a 10 dB zesilovači hned u patice antény. To je řešení, které snad nemůže zklamat.
Mám doma na okně metrový auto-prut neznámého původu a to je skutečně ocelový drát (ověřeno magnetem). Na autě ho ani zkoušet nebudu, potřebuji něco do 50 cm, abych se vešel do celkové výšky auta 2m, jinak bych ho ulomil při vjezdu do garáže, parkovacího domu atd. Otázka je, jak je vlastně řešený ten prut firmy Calearo. Všude se píše, že pruty této firmy mají prokazatelně lepší příjem, než pruty jiných výrobců. Nezbývá mi než doufat, že je to skutečnost a ne jen povedené PR.
mam antenu calearo, daval jsem novou (už je to nějaka doba) abych měl v autě dab, mě to hraje velmi dobře i příjem dab mě velice překvapil, přesto že dab vysílá na vyšších frekvencích, tak se signal dostava i do míst kde bych jej kuli stínění nečekal, jen ten takřka nulový vyběr, jen par stanic čro a něco málo od teleka,ale to co posloucham ja, tak nic, co se tyče fm, tak také velmi dobré 😉 dokonce i u am ikdyž ho neposloucham. Takže pravda je dle meho nazoru, nechat to jako celek, vzít něco kvalitniho a je to. Rad posloucham radio, neomrzí to neoposloucha se to, navic v ruznych pořadech atak, se něco dozvím a podobně, jelikož nejsem opice na mobilu závislá 😉 spiš bych to prohodil oknem když to začne zvonit než abych to měl nonstop v ruce.