Na základě podnětu od pravidelného čtenáře Václava jsem využil ranní cestu do práce k poslechu brněnského studia ve čtvrtek 29. září a zlínského v pátek 30. září. Asi nás nebylo mnoho, co na dálnici D11 a přilehlých cestičkách něco takového provozovali.
Silnější dojem na mě udělalo Brno. Přeci jen, je to tradiční značka, rozhlasový pojem. Můj otec tuto stanici už někdy začátkem devadesátých let často pouštěl v kuchyni na frekvenci 106,5 z vysílače Kojál, takže jsem znal pojmy Apetýt, BROLN, často jsem slyšel Eliáše, Veselého, Ostrého. Ten jejich brněnský přízvuk byl jasným rozpoznávacím znamením. Už tehdy Brno stavělo na vzpomínkovém československém oldies formátu. Pro mě jako teenagera to rádio znělo v porovnání s novými priváty velmi zastarale, až směšně. Zvlášť když stále dokola opakovalo dechovkový hit Morava, krásná zem.
Za ty roky se Brno zásadně nezměnilo, takže v roce 2022 zní svérázně, jinak, po svém. Narozdíl od jiných regionálních stanic Českého rozhlasu si udrželo vlastní hudební dramaturgii, téměř výhradně s česko-slovenskými oldies s větším podílem regionálních umělců. Dechovce byl ponechán pravidelný prostor. V některých momentech jde playlist Brna do průměrného mainstreamu, ale dobře to vyvažuje řada obecně málo hraných skladeb.
Ve čtvrtek 29. září jsem poslouchal mezi 6:25 a 7:35. Zachytil jsem čtrnáct písniček, z toho nějakých šest určitě nepatří k provařeným. Rozptyl byl dosti široký od skvělého šedesátkového swingu Josefa Zímy po o dost slabšího popového Josefa Vágnera z roku 2020. Oceňuji, pokud velké rádio dokáže hrát jinak než ostatní, poslech je pak mnohem větším zážitkem, nikoliv nudou či dokonce utrpením. Přesto bych si takový program každý den nepustil, je na můj vkus až příliš zahleděný do naší minulosti (nejen hudbou, ale celkovým pojetím) a já zatím nejsem tak starý, usedlý či hodnotově konzervativní, abych to dokázal patřičně docenit. Ačkoliv mám město Brno velmi rád, spádově jsem vždy patřil jinam, to je další faktor.
Studio Brno používá kombinaci jednotného zvukového obalu regionálek ČRo a vlastních jinglů. V rámci ranního programu jsem zaslechl znělky, které byly poněkud výstřední, podivné, jako z roku 1992. I samotný claim stanice “Rozhlas naší Moravy” se vymyká a ukazuje na poněkud nadřazené postavení brněnského rozhlasu, který má tradičně slušnou poslechovost i mimo domovský Jihomoravský kraj – na Zlínsku, Olomoucku, Vysočině.
Brno je konzervativní i co do personálního obsazení. Hned po pár minutách poslechu jsem narazil na anonci pořadu s Josefem Veselým, jistoty tedy zůstaly. K obměně moderátorů a redaktorů ale došlo, jihomoravské veřejnoprávní rádio postupně nasálo lidi ze soukromých stanic podobně jako regionální studia v jiných krajích. Ranním moderátorem bloku Dobré ráno, Moravo! je hlas známý ze zaniklého Petrova Pavel Kašpar. Právě konec Petrova mohl ČRo Brno nahrát část staršího publika, které chtělo dál poslouchat lokální rozhlasový produkt se starší hudbou. Kašpar má příjemný hlas dobře zapadající do formátu oldies. Mám dojem, že narozdíl od petrovské éry nyní mluví se zřetelnějším jihomoravským přízvukem. Právě přízvuk vždy dělal (rozhlasové) Brno Brnem a dodával mu jedinečnost a genius loci.
V pátek 30. září jsem si ráno v autě, ve stejném čase jako o den dříve, pustil Český rozhlas Zlín. Stanice stále relativně nová, bez mých osobních vzpomínek, takže nebylo co nostalgicky porovnávat. Playlist Zlína vychází z brněnského studia, liší se lehkou příměsí hudby ze Zlínského kraje. Vzhledem ke kratší jízdní době (v pátek bývá provoz v Praze a okolí o poznání slabší) jsem do ucha dostal jen deset skladeb. Z toho šest nemám v kategorii ohraných, čtyři jsem neznal. To je opět doklad toho, že dramaturgie Brna a Zlína dokáže překvapit, třeba regionálním AG Flekem nebo raritním diskem od Kamélií. Do průměru hudba spadla až provařenou Šancí (Čistý záchody, to mám rád) od Daniela Landy, ale to už jsem vystupoval z vozu, proto mi celkový hudební zážitek nezhořknul.
Žádné zvláštní znělky jsem v případě rádia z Baťova města nezaznamenal. Moderaci zlínské verze pořadu Dobré ráno, Moravo! měl na starosti veterán lokálního éteru Petr Uhřík známý z Radia Zlín. Ostřílený hlas s regionálně padnoucím protahujícím přízvukem byl o něco méně příjemný a jistý než Pavel Kašpar. Zlín je programově velmi podobný Brnu, nemá však jeho specifickou a nezaměnitelnou retro atmosféru, proto na mě tolik nezapůsobil. Snad bych měl jiný dojem, pokud bych si Zlín pustil jako první a Brno poté srovnával s ním.
Jestliže jsme ještě před pár lety označovali Radio Contact Liberec za skanzen raně devadesátkových komerčních rádií, domnívám se, že podobnou charakteristiku lze uplatnit i v případě Českého rozhlasu Brno, který se drží stylu raně devadesátkového krajského vysílání “státního rozhlasu”. To může být jednoho dne zásadní nevýhoda a slabina této stanice. Je možné, že potřeby a vkus lidí pozvolna stárnoucích do cílové věkové skupiny Brna časem nebude odpovídat tomu, co svojí podstatou starosvětská stanice je schopna nabídnout.
Pokud se ale Brno stále drží na předních příčkách poslechovosti a Zlín se podle všeho také úspěšně etabloval, zralejšímu obyvatelstvu na jihu a východě Moravy jejich dlouhodobě konstantní podoba zjevně nadále vyhovuje. Obě studia tak mohou úspěšně čelit tlaku na formátové sjednocení se zbytkem regionální sítě Českého rozhlasu, kde je jednotný a mnohem mainstreamovější playlist zaveden už téměř osm let.
Ranni vysilani by mohli zpestrit svym reporterem z ruznych mest regionu. Sveho casu Cro Regina mel Petra Sirotka, ktery delal snidane v ulicich Prahy a ptal se kolemjdoucich. Mohli by take mit ranni soutez, tipovacku. Posloucham CRo Region a Sever. Driv zde lide volali/smskovali pocasi a vyhravali meteostenice. Mohlo by byt rano s interpretem/bavicem. Zanrove rano- ceske, country, oldies… Ranni pisne obcas zahrat, Snidane v trave, Rano s Holanovou hrajou:), Rano, jedu dal. Udelat ranni chvilku poezie, moderator zacne a posluchaci pokracuji atd. Proste, at bavi, hraji a informuji. Nevite, co je na R Brno s Marcelou Vandrovou?
Díky za článek, Ivo! Ovi jsem spíš používal ve spojitosti s Ovirádio v dobrém úmyslu zachovat soukromí. O tom že si to vnímal jako studentský nick jsem nevěděl, takže to dostávalo opačný rozměr než jsem myslel.
Každopádně děkuji že si se tím takto zabýval , jakým způsobem si to chytal v autě? Přesně jak si to popsal vnímám playlist do občasné univerzální záležitosti (Šance), které se dá snáz vyhnout než u strojových playlistů ostatních mainstreamových stanic. Takže poslech playlistu Zlín/Brno by si našel čas a neomezozoval by mě v mém „programu“ objevovat i progresivnější žánry. Pro mě je i hodnotný poslech těchto starších nevyskytujících se věcí zábavný. Analogicky jsem prvně poznal a užil si country playlistu Čas – Country do doby než byl vzdálený příjem frekvence překryt a později formát zrušen; avšak Čas měl pro mě výhodu v podobě méně mluveného slova, což někdy u Čro Zlín/Brno mě omezují zdlouhavé projevy, ale třeba tajuplný ostrov s J Veselým poslouchám rád.
Já třeba nevnímám rozdíl mezi Zlín a Brno hlavně díky playlistu. Z hlediska programu jde akorát o rozdělení v proudovém primetime, jinak mimojiné tradiční esa programu jsou vysílány společně, což je často, takže v podstatě ten dojem co popisuješ se nevytratil ani z frekvencí, které byly odděleny pro okruh Čro Zlín, navíc vyjměčně upřednostňuji něco bližšího protože analogové frekvence Čro Zlín jsou zachovány ve stereu, narozdíl od mono Kojálu zřejmě kvůli tomu že někdo není schopen používat tlačítko mono/stereo; ale ať nekřivdím mám i jednu starou věž která volbu neumožňuje. Mám i nahrávku, kde i přesto že mobil z principu bude nahrávat mono, tak jde dobře slyšet zážitek ze zvučnější foukací harmoniky a rozdíl při následném přepnutí na 106,5 jak je tam utlumená skladba Oranžový Expres od Greenhorns, tedy v pořadu Dostavník Mirka černého, který by měl být vysílán ve společné noci všech regionálních studií, a u noci je zajímavé že je takto oldiesově laděná celoplošně a ve dne zůstává akorát to Brno a Zlín.
Při původním vysílání jen okruhu Brno, byl jingl rozhlas jižní Moravy , později před rozdělením do současnosti to je rozhlas naší Moravy. Zajímavé jak právě má blíž ke Slovácku oproti třeba Blansku, Třebíči, možná i samotnému centru Brna, bereme li hlavně že vyházel z původního velkého kraje JM před 2000. Diskutér Barka na radiotv ze slovácka (Bánov) říkal že mluví jako my. Měli ho centrálně v nemocnici Uherské Hradiště i na administrativě. Proto nemůže být Čro Zlín moc jiný, posluchači by pak stejně vyhledávaly Brno i v místech zlínského kraje, kdy aspoň přesah Kojálu má význam při rozdělení těchto regionálních CRO. A tak jsou zvyklí posluchači a tak ve výzkumech se objevuje výše Brno než Zlín na slovácku i když ladí Zlín.
Ano moderátoři a jejich přechod je zajímavý jak Petr Uhřík, jehož projev na radiu zlín my připomínal jako by krkofal do mikrofonu na pouťové atrakci, tak teď vysílá pro babičky, jeho obdobou je pro mě Borek Kapitančik jehož si představím v odvázané show Kiss Hády ráno s Borkem, Edou (šmoulí zvuk) a Alenou. V obou případech, lépe Kapitančik, mě přijde že na Čro se hodí.
Problém těchto stanic je že stejně i při nasazení univerzální hudby , třeba dnešní české na takové stanici stejně neoslovíte střední generaci, na tož tak mladší; můžete maximálně tím zpestřit pro tu starší ale nadšená nebude stejně tak v případě Dvojky. Pro nějaké omlazování by se muselo omladit hlavně moderátorské osazenstvo a víc volnosti, mluvit jak s mladšími, jiné témata, jiné pořady, inspirací by mohl být Wave – tzn cestování, psychologie, Automatky, životní styl, dnešní společenské problémy – ale to už jsme na jiné stanici s výrazně nižší poslechovostí odpovídající roli pevného streamu radia pro mladší v dnešní době – takže dají se vůbec takovéto stanice omlazovat? Výhodu má třeba Evropa 2 kdy od teenagerů vyrostla s posluchači do dospělosti třeba ranní show, kde jde krásně krásně vidět jak se „jednoho“ dne začly bavit svýma rodinama, dětma.
Také děkuji za „článek“. Na Kolínsku a Nymbursku jdou ČRo Brno a Zlín částečně v DAB na 12D z Pradědu a Strážníku, ale poslouchal jsem bez výpadků online přes aplikaci mujRozhlas.