Komentáře a diskuze

  • Ovi 16. 5. 2018 at 23:19 on KomentujemeMíša David tam už delší dobu neúřaduje, bohudík.
  • Jarda 16. 5. 2018 at 23:12 on KomentujemeBrno a Třebíč mají stejnou frekvenci tak by se to spíš rušilo navzájem nebo ne?
  • Jakub Melín 16. 5. 2018 at 22:54 on KomentujemeSpíše nebude. Pár km za VelMezem to "sežere" Vídeň 97,9 FM. Ta frekvence je směrem na Brno hodně problematická
  • Jarda 16. 5. 2018 at 21:50 on Komentujemeto pak bude navazovat vel mez i na brno až pojede s plným výkonem. Už se nemužu dočkat až pojedu
  • Jakub Melín 16. 5. 2018 at 21:37 on KomentujemeCo se týká vysílačů rádia HEY, VelMez běží v testovacím režimu s nižším výkonem. Je tam také dočasný AS. I
  • JM 16. 5. 2018 at 21:13 on KomentujemeBohužel, ta dvojice moderátorů daného pořadu (kolotočář + normalizační likvidátor vkusu) znemožňuje poslech, i

Články

Vzpomínky rozhlasového fandy na přelom 80. a 90. let

Před dvaceti lety začala první vlna spouštění soukromých rozhlasových stanic. Už tehdy mě tato problematika zajímala. V roce 1991 bylo na mém rodném Olomoucku v pásmu FM CCIR, tedy 87,5 až 108 MHz, dosti volno. Již koncem osmdesátých let jsem zaregistroval FM vysílání. Běžně se tehdy poslouchaly státní nebo zahraniční stanice na středních, dlouhých, případně krátkých vlnách. Zvláště u hudebních programů jsem vnímal velký rozdíl mezi AM a FM. Dodnes mám uchovány magnetofonové kazety s tehdejší hudbou stanice Hvězda Československého rozhlasu. Tehdy se vysílal program Studio 7, v paměti mi utkvěl moderátor Pavel Kudrna. Vzpomínám si také na pravidelný poslech hitparády Formule Pop. Vzhledem ke konzervativnosti českého posluchače není překvapením, že většina tehdejší „osmdesátkové“ produkce se běžně objevuje v dnešních rádiích. Také Pavel Kudrna je v éteru dodnes, na ČRo Dvojka. Další výraznou hudební stanicí tehdejší doby byl Interprogram Radio Praha, československé vysílání pro zahraniční posluchače. U nás doma tato stanice hrála nasládlé popové songy (dnes bych je zařadil někam do kategorie Deutsche Schlager) vždy o víkendu kolem oběda. Mluvené slovo si pamatuji hlavně z rádia Svobodná Evropa, kterou můj otec v období zahnívajícího socialismu často po večerech poslouchal v pásmu AM. Totalitní režim provozoval rušičky západních rozhlasů, takže se z přijímače linula směs zpráv a bizarních ruchů, které mi připomínaly přelet válečného letectva.

První náznak opravdu kvalitního a moderního hudebního vysílání přinesl vznik státní stanice pro mladé EM v září 1989. Pamatuji se, že to byla první stanice, u které se rozsvítila magická kontrolka stereo vysílání. Z jakého vysílače a na jaké frekvenci to bylo, nevím. S největší pravděpodobností to byl Jeseník-Praděd 100,9 MHz, případně Brno-Kojál 102,0, Olomouc-Radíkov 98,2. Na E plus M jsem jako desetiletý kluk poprvé slyšel např. rap. Kultovním pořadem se stal středeční metalový magazín Gung-Ho. Jedním z jeho prvních moderátorů byl i pozdější ředitel ČRo Richard Medek, hlavní postavou pořadu se ale stal Petr Hanzlík. Mezi moderátory rádia byl také Martin Ondráček. Stanice se odmlčela koncem roku 1990. Od října 1991 do konce 1992 pak ožila pod názvem Rádio Mikrofórum na síti sdílené se stanicí Praha.

Prvním nestátním vysíláním byla Europe 2 v roce 1990. Vznik české Evropy 2 byl tématem televizní reportáže pravděpodobně z června 1991. Dodnes si vybavuji propagační trabant v barvách rádia instalovaný místo slavného tanku č. 23 v Praze na Smíchově. Dalším zdrojem informací o vznikajících rádiích byl teletext publikující seznam spuštěných i připravovaných frekvencí. Také Týdeník Rozhlas míval seznam privátních broadcasterů včetně logotypů a programových schémat. Oba zdroje jsem doslova hltal. O rádiích jsem se dozvídal i z inzerátů v tisku. Dodnes si pamatuji třeba na dávno zmizelé RTL Praha 93,7 (Radio Luxembourg v Praze) a Radio Plus 96,6 (Vědět víc).

Pravděpodobně první soukromou stanicí, kterou jsem kdy osobně naladil, bylo Radio Ekol.S z Bystřice nad Olší. Vysílalo z Javorového u Třince na 104,6 MHz, tato frekvence byla na Olomoucku velmi dobře slyšitelná. Rádio jsem náhodně naladil někdy na přelomu 1991/1992. O pár měsíců později, na jaře 1992, odstartovalo Radio Haná na frekvenci 95,6 MHz. To se stalo vedle Mikrofóra druhou stanicí, jež jsem pravidelně poslouchal. Původně hrálo hodně kytarové, rockovější hudby. Z moderátorů v olomouckém éteru dodnes působí např. Jirka Matějů.

Někdy v létě 1992 jsem při návštěvě Brna v jednom z obchodů slyšel puštěné Radio Brno 95,7. Hráli tehdy Scorpions – Wind of Change. Téhož roku v září proběhlo první krátké zkušební vysílání Radia Rubi na původním kmitočtu 99,6 MHz. Jako lokální vysílání bylo velmi pozorně sledováno. Značně amatérské způsoby byly tehdy posluchačstvem tolerovány, hlavní bylo, že se vysílala moderní hudba a studio bylo za rohem. Ostrý start uničovského rádia proběhl v únoru 1993.

Mé první setkání s opravdu profesionálně produkovaným privátním rozhlasem nastalo 13. září 1993. V ten den se v éteru střední Moravy na 100,9 MHz objevilo zpravodajsko-publicistické Radio Alfa. Svým charakterem spíše připomínalo tradiční státní, resp. veřejnoprávní vysílání. Ještě pár dní předtím s masivní tiskovou reklamou spustilo frekvenci Třinec-Javorový 98,3 MHz Radio Sprint z Ostravy. Pozorně jsem tehdy ladil rádio, na Olomoucku byl příjem dobrý. Zásadně jiný přístup přinesla 18. 10. 1993 Frekvence 1 na kmitočtu 104,5 MHz. Stala se okamžitě mým favoritem. V roce 1993 jsem vlivem příznivého počasí chytil poprvé také pardubické Radio Profil 96,9 MHz nebo Radio Zlín 102,8 MHz.

Další důležitou etapou v zahušťování éteru olomouckého okresu se v roce následujícím staly starty nových zlínských stanic Radio Publikum 100,4 a AZ Rádio 89,6. Zejména první z nich jsem si pro specifický ráz vysílání oblíbil. Rok 1994 přinesl také silnější signál frekvence 103,9 MHz Radia Orion. Velmi rád jsem poslouchával britskou hitparádu London Calling. Celé vysílání Orionu bylo na tehdejší poměry velmi kvalitně produkované.

Silným zážitkem bylo v červenci 1994 první setkání s živým vysíláním původně lokálního pražského rádia. Šlo o Evropu 2  – Ekol.S na 104,6 MHz, jejíž signál byl nakrátko dostupný díky výluce Kojálu 104,5. Slyšel jsem Martina Hrdinku nabádajícího k návštěvě koupaliště a skladby jako Big Mountain – Baby, I Love Your Way nebo Elán – Tisíc a jedenkrát. Evropa 2 na Ostravsku vystřídala původní Radio Ekol.S, které se transformovalo do podoby Radia Attack! 99,3. To přineslo na střední Moravu první ryze rockový program. Vynikalo výbornou kvalitou zvuku a propracovanými jingly. V tomtéž roce se mi podařilo poprvé naladit také pražské Country Radio na středovlnné frekvenci. Devadesátý čtvrtý mám spojený s další srdcovou stanicí, Rádiem Pohoda 88,1 MHz. Odstartovalo oficiálně 2. prosince 1994, z dnešního pohledu šlo o alternativní rádio.

Do roku 1994 se dělo zřejmě nejvíce událostí a novinek, které mě jako posluchače zasáhly a spoluvytvářely můj hudební vkus. I další léta přinesla a dodnes přinášejí zajímavé změny, ale logicky už negenerují tolik vzrušení a prvotních zážitků jako přelomové a pionýrské období, které jsem jako pamětník ve zkratce popsal.

 

Přijímače, které jsem tehdy nejčastěji používal:

Tesla 1009A Barcarola

Kapsch Coeur

RFT SKR 701

Aiwa CS-WX500

2 komentáře Vzpomínky rozhlasového fandy na přelom 80. a 90. let

  • Zdenek

    Zdravím, chtěl jsem se zeptat na znělku rozhlasového pořadu studio 7, před r.89 (tuším to bylo na stanici Hvězda vždy odpoledne po, nebo před jiným pořadem zvaným Mikrofórum, nebyla by k mání Mp3 znělka? Díky! 🙂

  • Karlos Kroužilos

    Přesně tu také sháním, ta a hitparáda Start mi v mém archívu chybí. Připomenout si ji můžeme snad jen prostřednictvím filmu Copak je to za vojáka, v místě, kdy hl. hrdina Kouba je v Kasárnách a hraje to tam jako podkres…. cas: 1:08:36 https://www.youtube.com/watch?v=hzm_ocBl_Mc

Vložte komentář