Úvahy nad formátováním stanic Českého rozhlasu

Staronový ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan plánuje reorganizovat stávající stanice veřejnoprávního média do nové podoby inspirované dánským rozhlasem DR. Jejím základem budou čtyři okruhy. Ke změnám nedojde ze dne na den, ale již nyní si můžeme udělat obrázek o tom, jak by mohla vypadat nabídka ČRo na konkrétním příkladu hlavního města Prahy.

Na kmitočtu 94,6 MHz by se měl objevit místo kontroverzního Radiožurnálu „zásadně jiný“ hudební formát pro dvacátníky a třicátníky. Vzhledem k tomu, že hlavní stanicí zpravodajství a publicistiky se stane tzv. Čtyřka, můžeme na zmíněné frekvenci očekávat podstatně méně mluveného slova, navíc přizpůsobeného cílové skupině. Otázkou zůstává, co má být tím zcela jiným hudebním formátem. Nástupce Radiožurnálu může vypadat jako dánské DR P3, Radio Eins německého broadcastera RBB či MR2-Petőfi Rádió v Maďarsku. Kombinace vkusné, chytré a moderní hudby pop/rock/hip-hop/electronica, odvážnější a otevřenější dramaturgie, s výlety do alternativy zejména ve večerním vysílání (zde by bylo možné uplatnění tvůrců Radia Wave). V pražském éteru je tento typ programu zastoupen privátním Expresradiem. Přínos nové stanice by tedy byl zejména mimo střední Čechy. V regionech je takového rádia zapotřebí jako soli.

Avšak může nastat i méně lákavá varianta. Program pro mladší posluchače může být koncipován v duchu dnešní Reginy. To je rádio, které v současnosti, pomineme-li Wave, nabízí nejmladší hudbu ze všech stanic ČRo. Na 94,6 by měla znít ještě o něco novější hudba, ale pokud bude „veřejnoprávní hitrádio“ produkováno za účasti odborníků na pop jako je Martin Hrdinka či Jitka Benešová, nelze čekat kvalitu a hudbu 21. století. Formátovat nový program jednoznačně mainstreamově (např. po vzoru rakouského Hitradia Ö3) by nebylo šťastné. Vznikla by další stanice do počtu.

Frekvence 91,2 a 100,7 MHz mají podle Duhanovy koncepce patřit novému rádiu postavenému na mluveném slově. Mělo by jít o koncentraci zpravodajství, publicistiky i dramatických slovesných formátů z původního Radiožurnálu, Rádia Česko, Šestky a Vltavy, případně Leonarda. Již dnes Česko a ČRo 6 dokazují opodstatněnost tohoto nehudebního, věkově rozkročeného vysílání, v němž inteligentní slovo láká a hudba neodrazuje. Jistým překvapením je plánované zařazení uměleckých pořadů z Vltavy, resp. Dvojky. Vedle zpráv, analýz a komentářů by tak na nové „Čtyřce“ měly figurovat i rozhlasové hry a četba. Mluvící rádio je nákladný projekt, proto by bylo vhodné ihned po jeho spuštění vypnout sadu neefektivních analogových vysílačů v pásmu středních a dlouhých vln (pásma AM poté případně využít při digitalizaci).

Na 105,0 MHz by mělo dojít k nejméně výrazným inovacím. Dnešní Vltava má být posunuta více do vážnohudební polohy. Tím by ztratila své opodstatnění digitální stanice D-dur. Na Vltavu je napojen také dosud čistě internetový hudební kanál Euro Jazz, jehož význam by naopak mohl v digitálních platformách vzrůst.

Velmi zajímavý návrh se týká dosavadních vysílačů regionálních studií. Na 92,6 MHz by se mohla objevit stanice vzešlá ze spojení dnešní Dvojky (ČRo 2 – Praha) a ČRo Regina. Sloučení Dvojky a krajských studií je správným krokem. Dosavadní model, kdy rozhlas oslovoval téhož konzervativního posluchače středního a staršího věku jak druhým, tak „pátým“ regionálním programem, představoval příliš velký luxus a plýtvání prostředky. V Praze je ale situace specifická. Regionální studio Regina se před několika lety rozhodlo pro modernější formát adult contemporary a cílí tedy na mladší publikum než Dvojka a zbylá krajská rádia. Sloučení Prahy a regionů by v případě Reginy a středočeského Regionu mohlo znamenat úplný zánik těchto studií, protože regionální odpojovaný program pro Prahu resp. Středočeský kraj by si produkovalo samo centrální studio. K tomu by nebylo zapotřebí provozovat velký studiový dům v Karlíně.

Český rozhlas také v Praze sdílí frekvenci 101,1 MHz s britským BBC World Service, držitelem licence. Rádio Česko by mělo fúzovat do Čtyřky, nabízí se otázka, co bude tuzemský rozhlas dodávat BBC tak, aby byly dodrženy licenční podmínky zavazující k částečně českému vysílání a zároveň nedocházelo k duplicitám, kterým se chce Peter Duhan důsledně vyhýbat. S trochou představivosti by mohla kooperace BBC a ČRo pokračovat, protože v licenčních podmínkách je uvedena rovněž zábava, což lze interpretovat i jako hudbu. Mohl by být uplatněn koncept rakouské stanice FM4, tedy alternativní hudba pro mladé a mluvené slovo také v angličtině. To by znamenalo druhou šanci pro Radio Wave. Signál BBC pokrývá především krajská města, což je pro takovou stanici optimální. Potom by nástupce Radiožurnálu mohl být klidně o poznání mainstreamovější a hitovější a rozhlas by přesto naplňoval své veřejnoprávní poslání mezi mladší generací.

Čerstvě zvolený ředitel ČRo naznačil v souvislosti s novou definicí stanic i jisté dílčí změny v sítích vysílačů. V hlavním městě by stálo za zvážení, zda na kmitočtu Petřín 91,2 místo stanice mluveného slova neponechat Dvojku doplněnou o regionální zpravodajství z Prahy. Vysílač nemá zbytečně velké přesahy do středních Čech, kde bude mít Dvojka odlišný odpojovaný program na síti Regionu. Kvalitní frekvenci dosavadní Reginy Žižkov 92,6 by potom mohl rozhlas obsadit mluvícím rádiem. V takovém případě by už nebylo vůbec třeba stejného programu na Cukráku 100,7, který by se uvolnil pro případný další program. Podobnými ekonomicky neutrálními operacemi v největších městech ČR by byla vyčleněna dodatečná malá VKV síť.

Ze zamýšlených změn je podstatná myšlenka stanice mluveného slova. To bude bezesporu přínos pro domácí éter zahlcený hudbou. Český rozhlas by se ovšem měl po dlouhých letech opomíjení a provizorií konečně postavit čelem k mladým lidem a nabídnout jim důstojnou alternativu ke stávajícím komerčním rádiím zacíleným na nenáročné konzumenty. Je to investice, která se mu dlouhodobě vyplatí. Doufejme, že rádio, které přijde po hudebně neakceptovatelném Radiožurnálu, takové bude. Pokud by to nevyšlo, měl by se Peter Duhan bezodkladně odebrat do penze.