Ivo Harvánek: „Chtějí-li národně konzervativní populisté financovat Český rozhlas z daní místo poplatků, není to proto, aby zachovali jeho nezávislost a společenský význam.“
Hudební tipy nejen pro dramaturgy rádií na Spotify
Nejnovější komentáře
- : Udání se vám opravdu podařilo. Bravo, gratulace. Škoda, že se nepřihlásíte skutečným nickem ale schováváte za „Ovifan“. Jste na sebe…
19:45 05.09.2026 - : Nevím jaký má smysl toto regulovat. V době kdy je tolik prostoru a vysílá si kdo co chce. Vůbec jsem…
19:17 05.09.2026 - : V žádném případě tady nechci obhajovat nějakého bonzáka, ale na druhou stranu, pokud se po 5 letech RRTV ptá „na…
15:37 05.09.2026 - : Netuším, kdo to vytáhl a proč. Lukášovi jsem psal a zatím se mi k té věci nevyjádřil. Věřím, že on…
13:36 05.09.2026
Na ČT1 dnes před 18h upoutávka na Sedmé nebe na Vltavě – během níž bylo v levém horním rohu doplněno logo ČT o „R“ – tedy logo ČRo. Moderátoři byli jen 4 – nebyl tam třeba Pavel Klusak
2 MW vysílač z Maďarska na frekvenci 540kHz dnes mlčí.
Když je v provozu,tak i ve dne v pohodě dosáhne do ČR (u mě úroveň srovnatelná s Českým Impulsem S3 z pěti)
Když je v provozu, tak ta informace o dosahu se vztahuje k jaké denní době? Šíření na středních vlnách je dost závislé na stavu ionosféry v průběhu dne tj. na stavu slunečního svitu.
O omezení dosahu AM(SV,MW) vlivem slunečního záření ve dne vím.
Příjem mám standardně po celou dobu vysílání bez ohledu na toto.
I v pravé poledne slunečného rozžhaveného letního dne Maďaři „prolezou“
Dáno i tím,že frekvence 540kHz je skoro na samém začátku rozsahu středních vln.
Dozvěděl jsem se,že tam probíhá údržba do 4.9.
Následně ještě 7.9 a 8.9.
Včera jsem viděl billboard Frekvence 1 s Janem Krausem a dnes od stejné stanice s Milošem Pokorným…
Pánové, můžete případně proladit i ZUN-ko na Vysočině, kdo jest v dosahu Fiery. 😉
Rádio Pelhřimov se mění na Rádio Replay Hits. Vysílat začne tuto sobotu 05. 9. 2026, v 16. 00.
Tak pokud je pravda, že ZUN se od 1.9. přesune ze sítě Teleko do Play (zdroj: Digitální rádio), tak pak Teleko potáhnou dvě křesťanská rádia Proglas a 7) a část sítě pomůže táhnout Český rozhlas HK. Bude to poloprázdný mux.
Mimochodem v programu TELEKO DAB promo je slyšet Zuzana Maxa, jejíž hlas se objevuje i na ZUN rádiu.
Pokud to napíše Polák, můžete tomu věřit. 😉
Ne vždy.
Ano, nikdo nejsme dokonalí. Ale toto je info přímo od zdroje, takže mi můžete věřit.
Snad už také brzy Play.cz spustí Radeč nebo Barák.
Přesně úderem desáté bylo ZUN rádio do sítě Play.cz zařazeno. Parametry jsou shodné s ostatními stanicemi v multiplexu – 64 kbps, EEP 2-A.
Ano, zvukový humáč bez aktuálních doprovodných informací, který se nacpe (a zpravidla už nepustí) do rádia, i když v místě vysílá konkurence s lepšími audioparametry a standardním textovým/grafickým servisem. Bravo! Vítězí „jen“ pokrytí
52 kbit/s čistého, no zrovna u ZUNu je to slyšet celkem dost. Říkám si, jestli musíme projít touto několikaleteou fází mizerného zvuku abychom se dostali k normálnímu zvuku. Pokud se zaplní síť, tak už to nikdo nezvedne, leda že by se snížilo protichybové zabezpečení a tomu taky moc nevěřím. Takže to takto v sítích ČRa/Play.cz zůstane asi napořád.
To asi leda až staré struktury z ČRA odejdou do důchodu/na věčnost. Dřív změnu k lepšímu neočekávám.
Jenomže plechovkový zvuk s cvrlikavými výškami má i ČRo, lídr v „čistém digitálním zvuku“. A ještě si to pochvaluje, že vyšší datový tok není potřeba.
Síť ČRo spravují stejné ČRA jako ty pro priváty. ČRo aspoň u stanic s 64 kbps přestal používat parametric stereo, co dělá ten divný syntetický zvuk jak z plastového kýblu. Schválně, líbí se vám víc zvuk u ČRo Wave (64 kbps HE-AAC v1) nebo u Expres FM (64 kbps HE-AAC v2)?
Díky za tip, vyzkouším. Mám jenom 2 DAB přijímače, které bych označil kategorií „nic moc“: autorádio ve Fabii III a Lidl chrastítko. Ale stejně je na obou slyšet, dle mého názoru, výrazné nedostatky zdrojového zvuku. Především taneční a elektronická hudba na R-Praha tím dost trpí dosud. Až mě to donutilo někdy přeladit.
Jak dlouho má ČRo vypnuto parametric stereo? Teď jsem si vzpomněl, že na Plusu bylo kdysi slyšet v mluveném slovu nepříjemné sykavky a to teď prakticky zmizelo.
Parametric stereo ČRo nepoužívá jen u stanic s 64 kbps a výš. Už to bude pár let. Šlo tenkrát o to, že kombinaci 64 kbps a PS nestíhalo dekódovat nějaké rádio z Lidlu a zvuk se nepříjemně zadrhával, tak to člověk z ČRo, co má tohle na starosti, změnil.
Rozdíl mezi 64 kbps HE-AAC v1 vs 64 kbps HE-AAC v2 je na delší diskuzi. Na oba způsoby lze nahlížet z různých úhlů a každý má něco do sebe.
„64 kbps HE-AAC v1“ poskytně přirozenější stereo, o tom žádná. Jenže je tu jedno velké ale. Pokud si vezmu nastavení z Play.cz muxu, tak na čisté audio z 64 kbos zůstane 52 kbps. Do toho musím srovnat 2 samostatné audio stopy pro vytvoření stereo. To máme 26 kbps na jednu stopu. A to mimochodem máme prakticky to samé, co má mono-Bonton v muxu ČRa. Co si budeme, při 26 kbps na zvukovou stopu už jsou výšky dost bídné a je to slyšet.
„64 kbps HE-AAC v2“ si stereo domýšlí a není to žádná hitparáda. Je tu ale jeden podstatný rozdíl. V 52 kbps pro audio musím naměstnat jednu zkukovou stopu a pak informace pro domýšlení sterea. Tedy na audio mám cca 40 kbps a zbytek (cca 12 kbps) pak na data pro stereo. V tomto případě výšky budou lepší, na zvukou složku mám 40 kbps a to už bude prostě znát.
Když to vezmu kolem dokola, tak výsledný poslechový pocit bude hodně individuální záležitost a bude do velké míry také záviset na přístroji, na kterém poslech budu realizovat.
Osobně bych šel jinou cestou a to 88 kbps HE-AAC v1 v kombinaci s EEP 1-B. V této kombinaci mám k dispozici 11 pozic (88 kbps) a ještě mi zbyde 56 kbps jako rezerva pro EPG data + případně u vybraných pozic na zlepšení datového toku.
Subjektivní testování nám ukázalo přínos PS (tedy AAC v2) i u 72 kbps, u 64 kbps je pak zásadní. Je třeba brát v úvahu, že naprostá většina poslechu DAB+ se odehrává v autě, na přenosný přijímač nebo jako kulisa. Jen minimum lidí si sedne před HiFi sestavu a pustí si DAB+.
Proto má smysl minimalizovat hlavně „na první dobrou“ slyšitelné artefakty komprese, což jsou „plechové“ výšky, které prostě ruší i méně „hifistické“ posluchače a člověk to celkem snadno postřehne i v tom autě nebo na přenosném rádiu. Zatímco mírně zhoršený stereoefekt fakt nepostřehne skoro nikdo, když stejně moderní autorádia už roky sama stereo zužují nebo úplně hází do mona, když je horší signál a klasické široké stereo si posluchač na FM užije jen při ideálním signále.
Další otázkou je poměr bitrate pro zvuk a doplňkové služby. Osobně se přikláním k maximálnímu využití bitrate pro zvuk, o něco pomalejší načítání obrázků apod. až tak nevadí, zatímco horší zvuk ano. Otázka je, proč operátoři volí právě to nastavení, které mají, zda je to záměr nebo nějaké výchozí nastavení multiplexerů, nad kterým moc nikdo nepřemýšlí.
Právě, že v tom autě, kde člověk sedí přesně mezi R+L reproduktory je to sprzněné syntetické stereo slyšet nejvíc a na poslech mi to vadí mnohem víc než sem tam artefakt u v1. Mnohokrát jsem to porovnával a stanice s v1 mi prostě znějí líp, i když u 64 kbps je to kompromis. Prostor v RTI má s v1 dokonce jen 56 kbps.
Tuhle jsem poslouchal stream R1 v aac s bitrate kolem 100 kbps VBR a u některých skladeb byl takový ten nepříjemný kýblový efekt co znám z DABu. Kouknu na parametry a v2. Pak poslouchám Fresh radio aac stream s bitrate 64 kbps CBR s v1 a pravda, během těch 4 hodin záznamu tam občas zaslechnu dva tři artefakty. Jinak je zvuk bezchybný a přirozený. Takže asi tak. V2 je určená pro nízké bitraty, kde to může dávat smysl, ale od určité hranice je to už kontraproduktivní a žádný přínos to nemá, spíš naopak.
Zde dávám k poslechu oba streamy k posouzení.
R1 93~ kbps v2 44kHz – http://stream.rcs.revma.com/stk8hrvb938uv
Fresh 64 kbps v1 48kHz – http://icecast.beatzone.cz/radio/8000/64.mp3
Nenech se zmást tou koncovkou mp3 u Freshe, skutečně je to aac.
Na chvíli jsem si pustil ranní vysílání na Freshi a tam tedy těch artefaktů bylo až až. Tak nevím, sobotní večery na Freshi znějí líp. Chmiel hraje z vinylů a JJ si nosí vlastní muziku na fleshce, zřejmě v lepší kvalitě než mají hudbu ve studiovém PC pro běžný playlist, možná je to tím. Asi bych to uzavřel tím, že 64 kbps je prostě málo bez ohledu na to jestli se PS použije nebo ne. Každopádně v DABu mi těch 64 kbps vychází líp bez PS (ČRo, RTI) než s ním (ČRA, Play). Tady prostě pomůže jedině EEP 3-A a navýšit bitraty obecně a tyhle kompresní prasečinky nepoužívat.
Ano je tak Jirka Javorsky nosi novinky do fresh dance party na flasche.
Poslední měsíc nenosil, dneska už snad bude.
Kolik let do budoucna dáváte DAB+ ?
Ptám se proto,že může nastat situace jako byla analogové TV,kdy chvíli po DVB nastoupila DVB-T2…
Zlepší se stav,nebo zanikne po rozvoji 5G sítí a cenové dostupnosti neomezených mobilních dat.
Mě osobně velmi vadí výpadky síly signálu při chůzi a DAB+ přijímačem kdy poslouchám Český Rozhlas Dvojku a na S-metru to „lítá“ od jednoho dílku po max.S tím samozřejmě kolapsy příjmu.Stačí jen jít kolem stromů..
Mít neomezená data v telefonu,tak se asi na DAB+ „vykašlu“ a rozhlas budu poslouchat na netu.
DAB je technologie z osmdesátých let minulého století, posledním důlužitým upgradem prošla v roce 2007. Takže vlastně není, o čem se bavit.
Mimochodem, zjevně chodím na špatné diskusní místo, kde nikomu nevadí rozdílné příjmové vlastnosti jednotlivých modelů mobilních telefonů….
Zapomněl jsem na důležité.Nejprve bylo DAB,potom DAB+ .
Mám špičkový tuner Rotel a ten dekóduje pouze v DAB,tedy sice naladí ale nejde zvuk.
Tak i to DAB prošlo vývojem…
Stejně jako DVB-T a DVB-T2.
Můj dotaz byl pro Jakuba Melína,jak vidí budoucnost DAB+(jak dlouho bude stávající HW použitelný)
Vypadá to že se v oboru velmi dobře orientuje.
Příjmové vlastnosti mobilních telefonů?Má to souvislost?
Začal bych otázkou, jak dlouho vydrží poloprázdné muxy, kde jsou 2-3 stanice. Druhá otázka je, jestli bude (někdy) stanoven termín pro vypnutí FM v ČR. Pak teprve má smysl se ptát na další existenci DAB+.
Spickove domácí tunery uz v roce 2010 uměly oboji, tedy jak DAB, tak i zaroven budouci DAB+ v kterém se tady jeste v té době nevysilalo. 16 let stary HW (napr. Yamaha T-D500) a stále funguje. Rotel vzdycky setril a osazoval co nejstarsi HW, proto pak stacil update/přechod na DAB+ a Rotel takzvaně končil.. Z DAB+ se zadny dalsi level neplánuje, to neni jak TV..
Počátek DAB+ datujeme k únoru 2007, ale samozřejmě trh má vždy nejaký skluz.
Počátek DAB má jen malý skluz proti CD-DA, ale bohužel fatální.
Nechci vytahovat staré bolístky.
To vím také, mluvím obecně o tunerech a některých vyrobcích, kteří jeste v roce 2010, 2011 byly schopni vyrábět a následně prodavat pristroje (domácí hifi tunery), co uměly jen DAB a ne DAB+.
Řekl bych, že „poloprázné“ muxy (tedy pro standardní provoz spíš „čtvrtprázdné“ :)) jsou především specifikem české cesty – poperem se o muxy bez ohledu, co tam pak bude…
Pochopil jsem, že např. v Německu a Rakousku nejprve regulátor vysoutěžil kapacitu a pak provozovatele muxu s tím, že se tam nehraje na to, že jedni mají věže a druzí staví na zelené louce, protože by je spolupráce s tower operátorem přivedla na buben… Stanovovat konec FM by dávalo smysl, pokud by se ve stejném pásmu třeba přepínalo na DRM+. Za současného stavu nechť rozhodne trh.
Vzhledem k tomu, že si dneska může (skoro) každý pustit rádio v kapse na svém LTE/5G telefonu, nebo na PC/moderním audiosystému na pevné/Wifi konektivitě, FM i DAB+ zůstanou únikovou variantou pro případ pádu sítí – důležitou, ale ve své minimální podobě třeba jen s jedinou VKV-FM sítí třeba Radiožurnálu a jedním DAB+ muxem. Zbytek bude záležet na vývoji stanoveném provozovateli muxů. Stávající stav u nás až na čestné výjimky dle mého DAB+ staví do pozice nouzovky, které se obloukem vyhnu, pokud mám nabitý mobil a jsem dostatečně příčetný na to, abych třeba do internetového prohlížeče ťuknul dvě tři písmena, která mi rozkryjí volbu internetového streamu jako např. oblíbeného FM4: orf-live.ors-shoutcast.at/fm4-q2a
Když se k tomu budou stavět „úplně všichni“ úplně stejně jako dosud, tak budoucnost bude trpká a upachtěná. Seznam těch „všech“ mě nenuťte konkretizovat. Je zcela zřejmý, ale některé položky by možná překvapily.
Z druhé strany je to stará technologie o několika nevýhodách.
1) Nutnost elektricky krmit téměř prázdný mux tak, jako by byl přeplněný. Kompenzace je možná, ale není dostatečná a operátoři jí povětšinou ani nevyužívají.
2) Frekvenční pásmo.
3) Nemá zpětný kanál (tvrdá data o poslechovosti).
Jistě, pokud zmiňujete streaming audia přes mobil, tak to má další souvislosti.
DAB+ je definitiva, tam už se nic nového vymýšlet nebude. A jaká je jeho budoucnost? No, křišťálovou kouli nemám, ale pro lineární šíření je to slušný model. Otázka je, zda se chytne. Protože FM je v podobné kvalitě, je to na HW už desítky let, pokrytí je lepší bez výpadků (bavím se o primární vysílací síti), je tam snadnější indoor příjem a podobně. Osobně předpokládám, že oba modely zůstanou a postupně se do DABu z FM (z velkých vysílačů) možná přesunou komerční rádia, aby ušetřila na provozu, a na FM zůstane primárně rozhlas a malé regionální stanice. Ale to je moje naprosto čistá spekulace.
Děkuji za názor,tak to je dobře že nebude posluchač nucen obměňovat za pár let přijímač DAB+ jen proto že by byl jiný kodek.
Já sám jsem jich u sebe napočítal víc jak deset kusů od kapesního až po autorádio.
Rozumné je zachovat FM vysílání,tak že už bude jen na provozovateli kde se mu vyplatí zůstat,nebo být zároveň i na DAB+
Vzhledem k velké životnosti radiopřijímačů(oproti TV) a nasycení trhu by byla chyba zrušit FM vysílání.
Pro příznivce HiFi poslechu rozhlasu je dnes jaké nejlepší řešení?
Koupil jsem si před časem do sestavy komponent Hama DIT-2010,ale nepřišel zvuku internetového rádia na chuť.
Někdy si pustím tuner Technics ST-GT550.
Rádio v podstatě poslouchám jen v autě,nebo venku z přenosného přijímače.
S jednou věcí se v DAB+ hýbá. Systémy varovných hlášení. Existuje bohužel několik variant. Je to opravdu nešťastné.
Máte pravdu o tom jsem četl.Varovné hlášení implementované do DAB+ má dokázat,že analogová záloha pro případ mimořádné situace již není třeba.
Právě záloha pro tyto účely byl argument obhajující zachování Liblického vysílacího střediska.
DAB+ přijímač se má při varovném hlášení „probudit“ z režimu Stand-by a to hlášení se dá adresovat přesně do oblasti které něco hrozí.
Pro první varování však stačí využít sítě GSM, mobilní telefon má u sebe takřka každý a SMS dorazí i tam kde je signál slabší.
Akumulátory BTS základen chvíli vydrží.
Při dlouhodobém výpadku energií je pro informování obyvatel nejlepší analogové vysílání-rádio FM/AM je v každém autě,nebo šířit skrze tlampače na autech IZS.
Samozřejmě nejlepší je,aby tato situace nikdy nenastala..
Bohužel, GSM pozvolna končí. Vždy jsem říkal, že za něj nemáme náhradu. Co naplat.
Konec klasické GSM sítě bude opravdu velký problém.Na GSM síti „visí“ i spousta různých zařízení dálková signalizace poruch a stavů MaR, Nouzové volače výtahů,alarmy,otevírače bran a závor.Sám vím o desítkách objektů kterých se to týká.
LTE síť neumí pracovat se SMS?
O to nejde.
Analogová záloha je dnes VKV-FM přijímač naladěný na nejrobustnější VKV-FM síť ČRo Radiožurnál. Liblice jsou oholené na kost – tedy na to, co je z dálky vidět. Nic, co by se dalo obratem využít k vysílání tam už není…
Pokud je VKV-FM síť ČRo Radiožurnál zálohovaná diesel agregáty,tak ano může to pomoci.
Liblice– vím,zlikvidovali nedávno i napaječ mezi budovou a anténním domkem.
Příprava na „popravu“ stožárů.
Nemohu si pomoci, ale podle mě je systém varovných hlášení (ASA) jen takovou obezličkou, aby se dalo říkat, jak přínosný je DAB+ systém. Pokud to nebudou mít obratem všechny prodávané přijímače, termín reálného plošnějšího využití je někde daleko v nedohlednu. Podobně je na tom 5G Broadcast – který se už řadu let zkouší, ale reálný telefon, aby svět pohledal … 😉
Doporučil bych provést drobný průzkum, co za radiopřijímače používají příbuzní, kamarádi, sousedé, kteří nejsou rádiem nasáklí jako my. Já jsem takto zjistil, že spousta lidí třeba ani rádio nemá, případně má nějaké letité s urvanou anténou či jinak v příjmově tristním stavu. Pro ně pak může být nákup vhodného DAB+ přijímače, který se sám naladí, zobrazí obrázky a doprovodné informace, solidním posunem.
Hama DIT-2010 není zrovna dobrou a kvalitní volbou. Zvuk internetových radii – je potreba vybrat dle kvality a kodeku, stejne jako u DAB+. Navic jsou tam i radia s velmi vysokym bitratem a kvalitnim zvukem, vetsinu z nich ale Hama opravdu neumi. Navic ma dost mizerny zvukový výstup.Ani není divu, s Hamou to defakto nemá nic společného, jen nápis.
Teď už vím,že Hama nebyla dobrá volba.
Co doporučujete?
Zatím mám „nouzovku“ přijímač Denver IR-100
Internetové rádio rád poslouchám FLASH Rádio 87,5 FM ukazuje to datový tok 320kbps,Codec AAC,Sampling rate 44,1kHz
Chtěl bych něco do sestavy k zesilovači Pioneer A402R.
Copak je to za kousek, ten přijímač? Mám tu několik kapesních a některé mají problém i na sídlišti v Praze. Jiné jsou naprosto v klidu.
Velice jsem byl spokojený s miniaturním DAB+ přijímačem POPnano výrobek pro Norsko!Na své rozměry je velmi citlivý a má poměrně stabilní příjem.
Je však pouze na sluchátka.Bohužel nevydrží už dlouho v provozu (max 2h)
Letos nahrazen DR-898 který má sice reproduktor, poměrně dobrý zvuk a výdrž 5h,ale špatně si poradí se signálem.I na přímé viditelnosti sem tam vypadává zvuk.Opravdu velký problém je,že mi neuloží všechny stanice,tak mi nejde Čro Dvojka.Čemu nerozumím,proč výrobci DSB+ rádií neosazují paměti co pojmou všechny dostupné stanice.30 paměťových pozic a dokonce i méně je fakt málo.
Oprava místo DSB — DAB+ rádií.
Píši na mobilu..
S tím norským prckem, pokud je tak skvělý, se nemusíte nadobro loučit. Výměnou unaveného akumulátoru za nový mu vdechnete nový život na dalších 10 let. Nějaký zručnější kutil nebo specializovaný servis by si s tím měl hravě poradit.
„Zatímco mírně zhoršený stereoefekt fakt nepostřehne skoro nikdo“. Ono, kdyby se při aktivním PS stereoefekt mírně zhoršil blíže k monu, tak pohoda, ale ono je to spíš naopak, že třeba u rockové muziky ta fáze tak nějak plave v neurčitu a zní to prostě strašně vyblitě až hanba. Nevím na jaké hudbě jsi to testoval, ale někde to zní fakt děsivě. Včera jsem si s tím zase hrál, nějaká tvrdší skladba od Seether a i 32 kbps bez PS při 48 kHz znělo subjektivně líp než s PS, artefakty vcelku zanedbatelné vzhledem k drasticky nízkému bitrate. Ale ona je ta debata stejně úplně zbytečná, protože ČRA to kvůli nám měnit nebudou, řeší to přece 10 lidi v republice, jak říkal Procházka.
Ideálně si postavit na stole vlastní multiplex, aby bylo přítomno to správné okleštěné aac (960 vzorků na snímek). Pak už stačí „jen laborovat s kompletním řetězcem, který tomu předchází…
Netřeba více laborovat. Mám tu srovnání RTI vs ČRA/Play. Můžeme tu vést akademické debaty do aleluja, ale vím co slyším.
Souhlas, to je na dlouhé akademické diskuze u piva či vína. 🙂
Já osobně mám velký problém s rušivým prskáním ve výškách, které mě irituje víc, než vymyšlené stereo.
Ono do toho vstupuje strašně moc faktorů. Záleží na kvalitě zdroje a procesingu, na žánru, resp. konkrétní skladbě, na stereo pozici posluchače, na kvalitě čipu v přijímači jak dokáže ty ztracené výšky a stereo zpětně zrekonstruovat atd. Mě třeba to PS vadí u některých skladeb (ne vždy) v autě nebo na sluchátka (ideální stereo pozice), ale třeba na domácím audiu mi 40kbps R1 prakticky vůbec nevadí, protože nemám ideální stereo pozici a ostatní nedostatky se v okolním hluku tak nějak ztratí. Pak mám třeba přijímač, co v případě v1 vůbec nepřehrává ty ztracené výšky, takže čím nižší bitrate, tím zvuk více připomíná spíš telefonní hovor, u v2 ty výšky dopočítá a přehraje, ale zase nezvládne PS a hraje mono. Atd. Opravdu by to bylo na dlouhou akademickou debatu a výsledek každé takové debaty by shodně byl, že je prostě potřeba ty bitraty zvednout. A to nejde udělat nijak jinak, než změnou zabezpečení signálu. Ale v ČRA se prostě někdo šprajcnul a prakticky ti nedovolí si ty parametry individuálně měnit dle potřeb, prostě ber co je, nebo nech bejt. A dokud se tohle nezmění, tak to prostě bude špatné.
U profilu B je k mání pouze šest možností v násobcích dvaatřiceti (32; 64; 96; 128; 160; 192 kbit/s).
A sakra, úplně jsem zapomněl na to omezení u B-variant EEP.
Dík za doplnění a dovysvětlení.
Struktury bych až tak nevinil. ČRa je primárně investiční produkt (narozdíl od obdobných společností v některých okolních státech). DAB+ je ve fázi „zavádě(jí)cích“ cen. Zvláště u muxu Play musí jít o ceny za šíření, které se nacházejí v úplně jiných úrovních, než by odpovídalo komerční ceně vycházející třeba i jen z nákladů na budování sítě. Tu mizérii chápu jako určitý trest a vytváření si prostoru to jednou za patřičný peníz zlepšit. Je zjevné, že většina obsahu sítě Play by tam za standardních komerčních podmínek nebyla a jen otázkou času, kdy nebude…
Kvalitně a bez kompromisů to chce dělat Teleko, ale také si za to nechá adekvátně zaplatit. Jaký je výsledek vidíme všichni.
Drobný rozdíl tam je. ZUN rádio je v muxu Play první stanicí, která má v radiotextu (DLS) víc než jen název stanice. A dokonce se tam střídají dvě hlášky. Doplňkové info by měly být samozřejmostí, ale v Play to vidí jinak a i když před časem mi ještě za původních majitelů slibovali nápravu, dodnes toho moc nepředvedli. O popletených PTY ani nemluvě.
Nevhodně zvolené PTY u ČRA mi opravdu vadí. Příklad z běžného života řidiče s DAB+: Poslouchám v pohraničí třeba Lausitzwelle nebo Schwarzwaldradio s PTY Oldies, protože tam pěkně hrajou. Při ztrátě signálu si na základě stejného PTY chci rychle vyhledat alternativu, aniž bych musel listovat dlouhým seznamem stanic na jednořádkovém displeji. Třeba bych si i občas to české Oldies radio nebo Gold Impuls poslechl, ale rádio mi je jako alternativu nenabídne, protože mají PTY Pop, pod který se schová třeba i Beats radio hrající house.
Zde je aktualizovaná mapa pokrytí ZUN rádia z jeho webu. Je zajímavé, že na svých sociálních médiích se touto významnou změnou zatím nepochlubilo. Na mé trase Praha – D11 – Kolínsko je nyní stabilní příjem s minimem kraťoučkých výpadků.
Právě teď ČRo Olomouc odehrál málo známý cover „Jak se člověk mýlí“, který zpívá Jiří Korn (původně „Money, Money, Money“ od švédské skupiny ABBA)
Fungují vám sportovní přenosy na internetu? Mě jde pouze mujrozhlas.cz, protože na webu Radiožurnálu Sport ani na Irozhlas.cz nejdou najít přehrávací tlačítka.
Český rozhlas měl v týdnu velký „celozávodní“ softwarový výpadek – nefungoval stream ani ostatní online služby … doteď kupříkladu nefungují webkamery ČRo Plzeň nebo ČRo Sever.
Možná to s tím souvisí a na opravě a obnovení se v tomto případě stále pracuje.
Jenže ono to nejde od té doby, co se vysílal první zápas fotbalové ligy. Několikrát jsem je upozorňoval na to, že to nejde, leč nikdo mi neodpověděl.