Jakub DXer: Gř České televize Jan Souček byl odvolán. 13:07 06.05.2025
PVo: Jakube, říkal jsem co je obecně nevyřčený ale zřejmě dosti podstatný důvod vysílání v DVB-T, ostatně vysílají ve veřejnoprávním muxu… 23:54 05.05.2025
Mezi muzikanty, kteří se od 90. let vytratili z éteru, je Jan Spálený. V minulosti vytvářel hudební pořady na různých veřejnoprávních i soukromých rádiích (především Černobílou mozaiku), svého času byl dokonce hudebním dramaturgem stanice Praha.
Jeho Blues Nádržní ulice nebo Asi v tom bude nějakej háček si pamatuji z devadesátek, pravděpodobně z Frekvence 1, která od začátku hrála hodně česky, ale výrazně jinak, pestřeji a náročněji, než dnešní „hezky česky“ rádia.
Skladbu „Asi v tom bude nějakej háček“ jsem poslouchal na kazetě v osmdesátých letech (v první dekádě mého žití). Na kazetě byly i nahrávky songů jeho bratra a dalších „standardů“ té doby.
Last edited 1 rok před by Míra
Ondřej
30. 6. 2023 12:21
Rádio Otava v týdnu spustilo „testovací“ vysílání v Příbrami.
97,3 MHz / Sportovní 108 / 0,05 kW
Dnes jsem jel z Příbrami směrem na Sedlčany po I/18 a čistě to hrálo jen na křižovatku s D4 Skalka, již v Drásově to nepříjemně praskalo a dále kolem Višňové neposlouchatelné. Docela zklamání. O to větší překvapení při cestě na sever po D4, poslouchatelné až za Dobříš ke sjezdu na Kytín. Dokonce i v samotné Dobříši v autě poměrně slušné (i když s výpadky).
Jenže Kiss i Impuls vysílají z jiné lokality a navíc se 200 Watty – Otava má povoleno Wattů 50 .-/ Navíc v Berouně je na 97,5 Relax, a na 97,4 taky v Rakovníku…
Je nějaká souvislost mezi selektivitou a citlivostí přijímače u stanic, které jsou přijímané s odstupem 100kHz vedle sebe? Za předpokladu, že jsou obě stanice slabé cca 20-30 dBuV a navzájem již rušení není slyšitelné.
Pro ilustraci příklad přímo z praxe.
Srovnání přenosných přijímačů Sony XDR-S41 vs hobby DX přijímač postavený na čipu TEF6686. U Sony změřená citlivost cca -107 dBm a selektivita řekněme dosti průměrná (200 kHz většinou odladí). TEF6686 citlivost cca -114 dBm a selektivita vynikající (šířka filtru dynamicky/manuálně 56 až 311 kHz).
Pro test se mi krásně hodí kolize vysílačů Ústí n. L. 102 MHz (Impuls) a Trutnov 101,9 MHz (ČRo Plus).
102 MHz má na anténách cca 19 dBμV, 101,9 MHz cca 11 dBμV. TEF6686 chytá Impuls čistě s RDS a ČRo Plus mírně zarušeně (nebo spíš rozbitě odrazy) bez RDS. Sony chytá Impuls čistě s RDS, na 101,9 MHz je chrčící mix obojího, kdy Impuls je stále jasně dominantní. Čili u Sony je mi v tomto případě ta citlivost houby platná, protože ani takhle slabou blízkou frekvenci neodladí.
Rozumím. Přijímač postavený na čipu TEF6686 plánuji zakoupit. Loni jsem si koupil TecsunPL-330. Ale na FM je nepoužitelné díky velmi špatné selektivitě. Měl jsem zájem i o AM pásma, ale DV nic a SV lépe na prutovou anténu, kde je zas víc rušení, než na feritovu ant. Takže hlavní výhoda je asi velikost. Dá se spočítat, jakou minimální úroveň signálu přijímače o citlivosti -107 a -114dBm ještě zpracují? Počítám tedy dobře, že rozdíl v citlivosti mezi Sony a TEF je 7dB a TEF vyžaduje cca 5x větší vf výkon a cca 2,24x vyšší napětí na anténě?
Kdysi dávno jsem u tuneru měnil čtyři mf filtry za 80kHz, ale mají myslím daleko větší průchozí útlum. RDS už mělo problém naskočit. RDS je v tom FM kanálu modulované na tuším subnosné frekvenci 57kHz. Není tedy s RDS na přijímačích s čipem TEF a užším nastavením selektivity problém? Docela by mě i zajímalo, při jaké úrovni signálu RDS naskakuje. Když je řeč o Impulsu, tak to vysílá mono. Má to v reálu ohledně dosahu, případně rušení větší význam? I mono přijímač asi přijímá celé pásmo, tedy součtového signálu (L+P) a rozdílového signálu (L-P) ?
Reprodukuje ale pouze tu část součtového L+P, že? Význam by tedy mělo, pokud by vysílač i přijímač využíval pouze užší součtové pásmo?
Nebo hraje spíš roli omezení modulační výkonu? U nás tuším 0 dBr.
Počítáš špatně. Citlivost u Sony cca -107 dBm znamená, že se něco začíná dít při intenzitě kolem 0 dBμV. U TEF potom -114 dBm znamená, že začínám něco slyšet cca při intenzitě -7 dBμV. Čili TEF je citlivější než Sony. Vše měřeno v domácích podmínkách, tzn. plus mínus autobus.
Při použití nejužšího filtru 56 kHz už RDS nabíhá s obtížemi nebo vůbec ne, ale tohle se hodí fakt jen pro extrémní případy, kdy se s RDS už ani nějak nepočítá, člověk je rád, že z toho mála vytáhne alespoň nějaký rozumný zvuk.
U TEFu jsem viděl RDS i u poměrně slabých signálů, nejméně u signálu s 11 dBuV (PI kód), ale kompletní RDS dekóduje až kolem 18-20 dBuV. Záleží taky na filtrech a zarušení kmitočtu. Na ukázku: https://imgbox.com/HLfIFo8h
Na stránkách pira.cz jsem dohledal, že se hodnota zdvihu pro RDS používá v rozmezí 1,0 až 7,5kHz. U některých stanic je zas úplně potlačený pilotní signál na 19kHz. Pravděpodobně stanice, které vysílají mono. Poslední dotaz a jak si rádia TEF poradí v prostředí se silnějšími signály? Nezahlcují se? Případně po připojení externí antény?
Motají se mi pojmy frekvenční zdvih, modulační index a to vše v souvislosti s šířkou pásma, případně jde-li o mono vysílání. Separace kanálů a další. Budu muset naštudovat.
Jednou jsem si v Jablonci krátil chvíli při čekání skenování FM pásma, aniž bych si uvědomil, že jsem pár metrů od vysílače (který tam měl, jak jsem později zjistil, kolem 90 dBμV). Nezahlcoval se ani trochu, naprosto stabilně přijímal i velmi slabé signály.
Zajímalo by mě, jak by si poradil třeba v Praze, nebo někde v okolí silných FM vysílačů ( Votice Mezivrata atd. ) V Praze se mi místy zahltilo přenosné DAB rádio Roadstar i 3km od vysílače. Bydlel jsem kdysi dávno u Palačáku. Kombinace spousty vysílačů a plechová střecha udělala své. V počátcích ale něco celkem šlo. BB radio, rádio Karolína, zvuk 2.TV kanálu z vysílač Kleť.
Byl jsem s TEFem asi 20 metrů od vysílacího dipólu s 1 kW ERP a rádio hrálo bez problémů v celém pásmu, pouze ten vysílaný kmitočet se roztahoval +-200 kHz a jinak pohoda. Na displeji jsem měl asi 93-95 dBuV.
Dance rádio se tedy na druhý pokus dostalo do Ostravy. První pokus v roce 2012 na 99.9 FM nevyšel. O tuto frekvenci se tehdy překvapivě pokoušelo i rádio Jih.
Musim se pochlubit, pustili jsme si dnes pro zajimavost v kanclu na mono DAB chrchlacku. Jako dobry, ale vratili jsme se k nasi klasice. Jinak tak to ma byt. Porad to je testovaci vysilani. FM pro konzervy a radiove dinosaury a DAB pro lidi hledajici zmenu a stanice snazici se dostat k lidem. Vzdy lepsi, kdyz co nejmene FM stanic bude duplicitne vysilat na DAB…
Jen doplnim a upresnim pro ostatni. Dance radio v Ove nahradilo ZETko v DABu. Kdy ZETko stale „vysila“ na 106.3 FM v OVE. Tedy v budoucnu Radio Prostor 😉 Tak by to melo byt, zadne duplicity FM=DAB. Jen obohaceni eteru 😉
Václav
27. 6. 2023 17:53
Po sto letech čro, R Zavoral tvrdi že má zastoupeny vsechny cilovky, playlist vcera
Radiožurnál
16:56
PHIL COLLINS – ONE MORE NIGHT
Dvojka
16:56
PHIL COLLINS – YOU’LL BE IN MY HEART
Tvrdil by to při 90, 80….
Díky tomu tyto skladby mám na seznamu, které bych už nechtěl slyšet a to min tech deset let, kdovi jak ještě dlouho se to nepodaří sic se vyskytuji míň. Když už neco opakovat, proč takovou sterilitu
Nejen čro vypestoval alergii na „univerzální“ sterilní skladby. Asi shledavas ze to neni jejich problém, jako si myslí rozhlasaci. S Colinsem Nemám problem v neznámych skladbách s Genesis na Beatu, ktere čro nepozná a odepře i svým posluchačům. Nevim jestli je normální mit tak podobné playlisty na dvou stanicích. Podívejte se o kolik vic skladeb už ma jen blanik ve srovnání s Dvojkou a to je důvod proc je na tom mnohde lépe než impuls, u kterého se ukazuje, ze se nevyplaci hrát alibisticky malo a propagovat ztraceneho.
Snad jim dojde že nic nezískají stylem když posluchač reaguje „oni hrajou zas tohle“ namísto „oni hrajou i tohle, to už jsem dlouho neslyšel“ když vezmu jenom hitů co se nehraje, stačí srovnat s sk Vlnou, možná zlaté przrboje, meloradio či schwarwaldradio (znám jen z vyprávění) , možná i Signál.
Bohužel, posluchači to chtějí, ale jsou naštěstí „okna“, na Dvojce Čro, kde si lze poslechnout rarity. Myslím speciály v sobotu (Zlaté časy, pořad M. Horáčka a další)
Ano i u Skalky , kopty se najdou dobré věci a tak nechápu proč je nezaradi do běžného vysilani. Nevim jestli posluchači mermomocí chteji jen ohrane veci. Došlo k zařazeni novych a posluchači neubyli, nebo na druhou stranu brno začlo hrát vic po svém a poslechovost dobrá. Ano, s Časem je to tak.
Country Radio je jednou z nejdéle fungujících soukromých stanic v Česku, navíc bez radikálních změn v obsahu. Od roku 1991 se „pouze“ rozšířilo na takřka celoplošný produkt.
Dotaz pro jeho posluchače:
Vyvíjí se hudební formát této stanice v čase?
Je tam znát změny v podílu české a zahraniční hudby?
Starších a novějších skladeb?
Ohraných a raritních songů?
Prověřených a méně známých interpretů?
Poměr classic country, moderní country a dalších žánrů?
Ano klidně by mohly i na pohodovějším mainstreamu. Toto tempo, styl je stěžejní na Proglasu.
Zrovna odpovím Ivu Vyvíjí se hudební formát této stanice v čase? asi to samé jak Starších a novějších skladeb?- nenápadně se občas objeví moderní písničkáři, na Moravě dle licence cca 2 × za hodinu nějaký oldies rock uvedeno jinglem „nikomu to neříkej, teď malinko přitvrdíme“ „jo jo jo to by šlo, když kytary kreslí“ „aneb když kytara je elektrická“ a pak jingly s folkrockem – obešel bych se bez toho dost mi v tom vadil žlutý pes, raději ať se moc nevyvíjí, není to stanice pro to určena, spíš mi vadí opačný trend že snížili počet unikátních songů – kdysi jsem to srovnával na songster.sk ze statistik odehraných skladeb, takže bych byl raději když by se v tom stylu spíš rozšiřovali.
Pořád nepochopím co vidí lidi třeba na Ztraceném, a daleko zajímavější country odsuzují, aniž by ho měli zájem poznat , argumentují že to neznají, proto možná snižování aktivní hudební databáze.
Když éter dovolil před 2010 konečně jsem poznal country, nejdřív na Čase, později Country, až jsem skladby znal začalo mi vadit zmíněné snižování databáze, ale i třeba nabasované kukačky v celou, reklamy, i když opravdu si říkám že by to přece jen mohla překrýt širší hudební knihovna, aspoň takový jsem měl pocit, který se ale vytrácí, a proto na Country posloucham jen po a čt 19 -20 country oldies r n roll party Mirek Křen – kde jsou raritní zahraniční i oldies. Přes den díky své originalitě byť opakováním skladeb se k němu stavím neutrálně, někdy i potěší narozdíl od většiny ohraného low mainstreamu Impuls, Dvojka atd
A tak uznávám že si s Country nelze vystačit pořád ale můžu se na chvíli vrátit k formátovému rádiu, což bohužel i když třeba Kiss má určitou profilaci tak oproti country zlobí opakováním novinek , které se tam ani nehodí a jen kvůli tomu že se musí hrát. V podstatě pokud chci v klidném stylu postoupit dál, tak Proglas.
Ohraných a raritních songů? – raritní songy spíš ve speciálních pořadech, ale třeba i tématických víkendových, nebo i páteční poledne, či něco jak tupláky v úterý.
Prověřených a méně známých interpretů? – noví folkoví interpreti uvádí Miloš Keller v neděli večer – takže snaží se – a ano od té doby co znám Country , nechápu proč je tam v normálmím playlistu tak málo zastoupena třeba Navarová , ale i takhle v neděli večer si říkám u dalších skupin, zas je těžké u moderního folku rozlišit co je brak – tedy někdy pro M Kellera
Poměr classic country, moderní country a dalších žánrů?
Jak si sám řekl snad u 30 letého výročí stanice, tak s country to má málo společného. Je to spíš česká nostalgie, romantika, ale jak jde vidět se tento styl v ČR neztratí, název Country je honosnější, dodává pocit kvality. Moderní country je hodinku ve středu v 19, nebude moc populární a nestihne znechutit ostatní
Ale tak si uvědomuji že si to asi popsal u toho 30 letého výročí.
Ano, ale prostor pro BBC World Service 24/7 po dobu jednoho měsíce. Z tak velké pauzy vyplývá, že o původní posluchače Zet nový management moc nestojí a dává jim celý měsíc na to, aby se rozutekli.
Start Prostoru 24. července byl docela chyták. Jedním z nachytaných je i Aleš Borovan, tvůrce exkluzivního a elitního obsahu, který nové konzervativní médium jistě uvítá.
Není divu, Prostor bude cílit na jiné posluchače. Měsíční pauza ničemu nevadí, stejně se bude jednat o zcela novou stanici. Za Zet je potreba udelat poradnou tečku.
Uplynulých deset let ukázalo, že o komerční informační rádio, stanici s vysokým podílem mluveného slova, není mezi českým lidem valný zájem, ačkoliv proběhlo více pokusů s různými týmy. Posluchači Zet byli většinou z Prahy a okolí, movitější, vzdělanější, podnikaví a byla jich malá hrstka. Formát daný současnou licencí včetně povinného podílu veřejnoprávního BBC World Service hodně zužuje mantinely Prostoru, který by měl být hlasem konzervativního až národoveckého Čecha nedůvěřujícího ČRo/ČT ani mnoha privátním „liberálním“ médiím, na potenciál, který je ještě menší než v případě Zet. Proto Prostor bude muset více křičet a nechávat zaznít extrémnější názory, aby zvýšil dosah svého obsahu i mimo běžné posluchače rádia. Minimálně v prvních letech půjde ekonomická stránka projektu stranou, noví majitelé Španěl a Pavlíček si budou užívat svou novou hračku na maximální svobodu projevu.
Zajímavé je, že z webu Prostoru zmizel „moderní životní styl“, už je tam jen „životní styl“. Správný konzervativní přístup. Co lze chápat pod pojmy „Bez dogmat, předsudků a klišé. Jednoduše, věcně a s nadhledem.“, uslyšíme přesně za měsíc. Snad se ta klišé (podle slovníku cizích slov abz.cz cokoli, co se stalo všedním, otřelým či nezajímavým proto, že je toho nadužíváno) vyhnou i hudbě na Prostoru, ale tomu moc nevěřím.
Mezi muzikanty, kteří se od 90. let vytratili z éteru, je Jan Spálený. V minulosti vytvářel hudební pořady na různých veřejnoprávních i soukromých rádiích (především Černobílou mozaiku), svého času byl dokonce hudebním dramaturgem stanice Praha.
Jeho Blues Nádržní ulice nebo Asi v tom bude nějakej háček si pamatuji z devadesátek, pravděpodobně z Frekvence 1, která od začátku hrála hodně česky, ale výrazně jinak, pestřeji a náročněji, než dnešní „hezky česky“ rádia.
Skladbu „Asi v tom bude nějakej háček“ jsem poslouchal na kazetě v osmdesátých letech (v první dekádě mého žití). Na kazetě byly i nahrávky songů jeho bratra a dalších „standardů“ té doby.
Rádio Otava v týdnu spustilo „testovací“ vysílání v Příbrami.
97,3 MHz / Sportovní 108 / 0,05 kW
Dojmy, zkušenosti s pokrytím bubláčku?
Ve středu jsem zkoušel ladit v Březnici kousek od Penny – mnohem lépe tam hraje 89.7.
Dnes jsem jel z Příbrami směrem na Sedlčany po I/18 a čistě to hrálo jen na křižovatku s D4 Skalka, již v Drásově to nepříjemně praskalo a dále kolem Višňové neposlouchatelné. Docela zklamání. O to větší překvapení při cestě na sever po D4, poslouchatelné až za Dobříš ke sjezdu na Kytín. Dokonce i v samotné Dobříši v autě poměrně slušné (i když s výpadky).
Myslíte že je nějaká šance chytit někde okolo Berouna ? Kiss na 107.9 a Impuls na 96.4 mi hrají
Co ti brání to vyzkoušet?
250km mi v tom brání 😉
Tak proc to chces zkouset a zajima te to?
Jenže Kiss i Impuls vysílají z jiné lokality a navíc se 200 Watty – Otava má povoleno Wattů 50 .-/ Navíc v Berouně je na 97,5 Relax, a na 97,4 taky v Rakovníku…
Ty kóty jsou parametrově dost podobné. Ef.v. Otavy je -4m, nižší ERP pak udělá -6 dB. Rozhodující bude čistota frekvence, resp. selektivita přijímače.
Je nějaká souvislost mezi selektivitou a citlivostí přijímače u stanic, které jsou přijímané s odstupem 100kHz vedle sebe? Za předpokladu, že jsou obě stanice slabé cca 20-30 dBuV a navzájem již rušení není slyšitelné.
Já chápu citlivost a selektivitu přijímače jako dva různé parametry.
Čím užší filtr je aplikován, tím více utrpí benefity FM multiplexu (Stereo, RDS).
Pro ilustraci příklad přímo z praxe.
Srovnání přenosných přijímačů Sony XDR-S41 vs hobby DX přijímač postavený na čipu TEF6686. U Sony změřená citlivost cca -107 dBm a selektivita řekněme dosti průměrná (200 kHz většinou odladí). TEF6686 citlivost cca -114 dBm a selektivita vynikající (šířka filtru dynamicky/manuálně 56 až 311 kHz).
Pro test se mi krásně hodí kolize vysílačů Ústí n. L. 102 MHz (Impuls) a Trutnov 101,9 MHz (ČRo Plus).
102 MHz má na anténách cca 19 dBμV, 101,9 MHz cca 11 dBμV. TEF6686 chytá Impuls čistě s RDS a ČRo Plus mírně zarušeně (nebo spíš rozbitě odrazy) bez RDS. Sony chytá Impuls čistě s RDS, na 101,9 MHz je chrčící mix obojího, kdy Impuls je stále jasně dominantní. Čili u Sony je mi v tomto případě ta citlivost houby platná, protože ani takhle slabou blízkou frekvenci neodladí.
Rozumím. Přijímač postavený na čipu TEF6686 plánuji zakoupit. Loni jsem si koupil TecsunPL-330. Ale na FM je nepoužitelné díky velmi špatné selektivitě. Měl jsem zájem i o AM pásma, ale DV nic a SV lépe na prutovou anténu, kde je zas víc rušení, než na feritovu ant. Takže hlavní výhoda je asi velikost. Dá se spočítat, jakou minimální úroveň signálu přijímače o citlivosti -107 a -114dBm ještě zpracují? Počítám tedy dobře, že rozdíl v citlivosti mezi Sony a TEF je 7dB a TEF vyžaduje cca 5x větší vf výkon a cca 2,24x vyšší napětí na anténě?
Kdysi dávno jsem u tuneru měnil čtyři mf filtry za 80kHz, ale mají myslím daleko větší průchozí útlum. RDS už mělo problém naskočit. RDS je v tom FM kanálu modulované na tuším subnosné frekvenci 57kHz. Není tedy s RDS na přijímačích s čipem TEF a užším nastavením selektivity problém? Docela by mě i zajímalo, při jaké úrovni signálu RDS naskakuje. Když je řeč o Impulsu, tak to vysílá mono. Má to v reálu ohledně dosahu, případně rušení větší význam? I mono přijímač asi přijímá celé pásmo, tedy součtového signálu (L+P) a rozdílového signálu (L-P) ?
Reprodukuje ale pouze tu část součtového L+P, že? Význam by tedy mělo, pokud by vysílač i přijímač využíval pouze užší součtové pásmo?
Nebo hraje spíš roli omezení modulační výkonu? U nás tuším 0 dBr.
Počítáš špatně. Citlivost u Sony cca -107 dBm znamená, že se něco začíná dít při intenzitě kolem 0 dBμV. U TEF potom -114 dBm znamená, že začínám něco slyšet cca při intenzitě -7 dBμV. Čili TEF je citlivější než Sony. Vše měřeno v domácích podmínkách, tzn. plus mínus autobus.
Při použití nejužšího filtru 56 kHz už RDS nabíhá s obtížemi nebo vůbec ne, ale tohle se hodí fakt jen pro extrémní případy, kdy se s RDS už ani nějak nepočítá, člověk je rád, že z toho mála vytáhne alespoň nějaký rozumný zvuk.
U TEFu jsem viděl RDS i u poměrně slabých signálů, nejméně u signálu s 11 dBuV (PI kód), ale kompletní RDS dekóduje až kolem 18-20 dBuV. Záleží taky na filtrech a zarušení kmitočtu. Na ukázku: https://imgbox.com/HLfIFo8h
A taky bude záležet na zdvihu RDS, jak je nastaven v MPX, čili na vysílací straně.
Ano, taky.
Na stránkách pira.cz jsem dohledal, že se hodnota zdvihu pro RDS používá v rozmezí 1,0 až 7,5kHz. U některých stanic je zas úplně potlačený pilotní signál na 19kHz. Pravděpodobně stanice, které vysílají mono. Poslední dotaz a jak si rádia TEF poradí v prostředí se silnějšími signály? Nezahlcují se? Případně po připojení externí antény?
Když se vysílá mono, tak pilot prostě není a není ani rozdílová složka, čili není zdvih sterea (0kHz).
Motají se mi pojmy frekvenční zdvih, modulační index a to vše v souvislosti s šířkou pásma, případně jde-li o mono vysílání. Separace kanálů a další. Budu muset naštudovat.
Jednou jsem si v Jablonci krátil chvíli při čekání skenování FM pásma, aniž bych si uvědomil, že jsem pár metrů od vysílače (který tam měl, jak jsem později zjistil, kolem 90 dBμV). Nezahlcoval se ani trochu, naprosto stabilně přijímal i velmi slabé signály.
Zajímalo by mě, jak by si poradil třeba v Praze, nebo někde v okolí silných FM vysílačů ( Votice Mezivrata atd. ) V Praze se mi místy zahltilo přenosné DAB rádio Roadstar i 3km od vysílače. Bydlel jsem kdysi dávno u Palačáku. Kombinace spousty vysílačů a plechová střecha udělala své. V počátcích ale něco celkem šlo. BB radio, rádio Karolína, zvuk 2.TV kanálu z vysílač Kleť.
Byl jsem s TEFem asi 20 metrů od vysílacího dipólu s 1 kW ERP a rádio hrálo bez problémů v celém pásmu, pouze ten vysílaný kmitočet se roztahoval +-200 kHz a jinak pohoda. Na displeji jsem měl asi 93-95 dBuV.
Dance rádio se tedy na druhý pokus dostalo do Ostravy. První pokus v roce 2012 na 99.9 FM nevyšel. O tuto frekvenci se tehdy překvapivě pokoušelo i rádio Jih.
A na jaké frekvenci bude vysílat?
Již v provozu v DABu (7D) z Hošťálkovic (200W, 287+55 m.n.m.).
To je ale jen docasny test a nikoliv radne vysilani. Navic v mono. Takze nic v provozu, radnem.
Musim se pochlubit, pustili jsme si dnes pro zajimavost v kanclu na mono DAB chrchlacku. Jako dobry, ale vratili jsme se k nasi klasice. Jinak tak to ma byt. Porad to je testovaci vysilani. FM pro konzervy a radiove dinosaury a DAB pro lidi hledajici zmenu a stanice snazici se dostat k lidem. Vzdy lepsi, kdyz co nejmene FM stanic bude duplicitne vysilat na DAB…
Jen doplnim a upresnim pro ostatni. Dance radio v Ove nahradilo ZETko v DABu. Kdy ZETko stale „vysila“ na 106.3 FM v OVE. Tedy v budoucnu Radio Prostor 😉 Tak by to melo byt, zadne duplicity FM=DAB. Jen obohaceni eteru 😉
Po sto letech čro, R Zavoral tvrdi že má zastoupeny vsechny cilovky, playlist vcera
Radiožurnál
16:56
PHIL COLLINS – ONE MORE NIGHT
Dvojka
16:56
PHIL COLLINS – YOU’LL BE IN MY HEART
Tvrdil by to při 90, 80….
Díky tomu tyto skladby mám na seznamu, které bych už nechtěl slyšet a to min tech deset let, kdovi jak ještě dlouho se to nepodaří sic se vyskytuji míň. Když už neco opakovat, proč takovou sterilitu
Nemáš rád Phila Collinse a dál?
Nejen čro vypestoval alergii na „univerzální“ sterilní skladby. Asi shledavas ze to neni jejich problém, jako si myslí rozhlasaci. S Colinsem Nemám problem v neznámych skladbách s Genesis na Beatu, ktere čro nepozná a odepře i svým posluchačům. Nevim jestli je normální mit tak podobné playlisty na dvou stanicích. Podívejte se o kolik vic skladeb už ma jen blanik ve srovnání s Dvojkou a to je důvod proc je na tom mnohde lépe než impuls, u kterého se ukazuje, ze se nevyplaci hrát alibisticky malo a propagovat ztraceneho.
Snad jim dojde že nic nezískají stylem když posluchač reaguje „oni hrajou zas tohle“ namísto „oni hrajou i tohle, to už jsem dlouho neslyšel“ když vezmu jenom hitů co se nehraje, stačí srovnat s sk Vlnou, možná zlaté przrboje, meloradio či schwarwaldradio (znám jen z vyprávění) , možná i Signál.
https://www.radiotv.cz/p_radio/r_program/volume-doprava-%E2%80%93-jak-nam-hraji-nase-ceske-celoplosky/
Bohužel, posluchači to chtějí, ale jsou naštěstí „okna“, na Dvojce Čro, kde si lze poslechnout rarity. Myslím speciály v sobotu (Zlaté časy, pořad M. Horáčka a další)
Ano i u Skalky , kopty se najdou dobré věci a tak nechápu proč je nezaradi do běžného vysilani. Nevim jestli posluchači mermomocí chteji jen ohrane veci. Došlo k zařazeni novych a posluchači neubyli, nebo na druhou stranu brno začlo hrát vic po svém a poslechovost dobrá. Ano, s Časem je to tak.
Nebo Noční proud.
Zkuste rádio Čas to je kolovrátek
Dnes dopoledne se objevily zlepšené podmínky na FM, hraje Alžírsko a sever Afriky. Dokáží vymazat celkem silné signály, vše na prutovou anténu.
Country Radio je jednou z nejdéle fungujících soukromých stanic v Česku, navíc bez radikálních změn v obsahu. Od roku 1991 se „pouze“ rozšířilo na takřka celoplošný produkt.
Dotaz pro jeho posluchače:
Vyvíjí se hudební formát této stanice v čase?
Je tam znát změny v podílu české a zahraniční hudby?
Starších a novějších skladeb?
Ohraných a raritních songů?
Prověřených a méně známých interpretů?
Poměr classic country, moderní country a dalších žánrů?
Tady je jedna multifunkčí píseň. Možná by mohla být i na Country, ale i jinam.
https://youtu.be/GnefsL4zauM
Ano klidně by mohly i na pohodovějším mainstreamu. Toto tempo, styl je stěžejní na Proglasu.
Zrovna odpovím Ivu
Vyvíjí se hudební formát této stanice v čase? asi to samé jak Starších a novějších skladeb?- nenápadně se občas objeví moderní písničkáři, na Moravě dle licence cca 2 × za hodinu nějaký oldies rock uvedeno jinglem „nikomu to neříkej, teď malinko přitvrdíme“ „jo jo jo to by šlo, když kytary kreslí“ „aneb když kytara je elektrická“ a pak jingly s folkrockem – obešel bych se bez toho dost mi v tom vadil žlutý pes, raději ať se moc nevyvíjí, není to stanice pro to určena, spíš mi vadí opačný trend že snížili počet unikátních songů – kdysi jsem to srovnával na songster.sk ze statistik odehraných skladeb, takže bych byl raději když by se v tom stylu spíš rozšiřovali.
Pořád nepochopím co vidí lidi třeba na Ztraceném, a daleko zajímavější country odsuzují, aniž by ho měli zájem poznat , argumentují že to neznají, proto možná snižování aktivní hudební databáze.
Když éter dovolil před 2010 konečně jsem poznal country, nejdřív na Čase, později Country, až jsem skladby znal začalo mi vadit zmíněné snižování databáze, ale i třeba nabasované kukačky v celou, reklamy, i když opravdu si říkám že by to přece jen mohla překrýt širší hudební knihovna, aspoň takový jsem měl pocit, který se ale vytrácí, a proto na Country posloucham jen po a čt 19 -20 country oldies r n roll party Mirek Křen – kde jsou raritní zahraniční i oldies. Přes den díky své originalitě byť opakováním skladeb se k němu stavím neutrálně, někdy i potěší narozdíl od většiny ohraného low mainstreamu Impuls, Dvojka atd
A tak uznávám že si s Country nelze vystačit pořád ale můžu se na chvíli vrátit k formátovému rádiu, což bohužel i když třeba Kiss má určitou profilaci tak oproti country zlobí opakováním novinek , které se tam ani nehodí a jen kvůli tomu že se musí hrát. V podstatě pokud chci v klidném stylu postoupit dál, tak Proglas.
Ohraných a raritních songů? – raritní songy spíš ve speciálních pořadech, ale třeba i tématických víkendových, nebo i páteční poledne, či něco jak tupláky v úterý.
Prověřených a méně známých interpretů? – noví folkoví interpreti uvádí Miloš Keller v neděli večer – takže snaží se – a ano od té doby co znám Country , nechápu proč je tam v normálmím playlistu tak málo zastoupena třeba Navarová , ale i takhle v neděli večer si říkám u dalších skupin, zas je těžké u moderního folku rozlišit co je brak – tedy někdy pro M Kellera
Poměr classic country, moderní country a dalších žánrů?
Jak si sám řekl snad u 30 letého výročí stanice, tak s country to má málo společného. Je to spíš česká nostalgie, romantika, ale jak jde vidět se tento styl v ČR neztratí, název Country je honosnější, dodává pocit kvality. Moderní country je hodinku ve středu v 19, nebude moc populární a nestihne znechutit ostatní
Ale tak si uvědomuji že si to asi popsal u toho 30 letého výročí.
Na českém Country s pravděpodobností 0,5 %. A ani na novém německém rádiu The Wolf s moderní a klasickou country to nebude jiné.
https://www.mediaguru.cz/clanky/2023/06/radio-prostor-zahaji-24-cervence-nahradi-radio-z/
Prostor bude v éteru už zítra!
Ano, ale prostor pro BBC World Service 24/7 po dobu jednoho měsíce. Z tak velké pauzy vyplývá, že o původní posluchače Zet nový management moc nestojí a dává jim celý měsíc na to, aby se rozutekli.
Ajoooo! červen a červenec 😀 Ano, je jim to úplně jedno.
Start Prostoru 24. července byl docela chyták. Jedním z nachytaných je i Aleš Borovan, tvůrce exkluzivního a elitního obsahu, který nové konzervativní médium jistě uvítá.
V týmu Prostoru bude Jan Povýšil, dříve CNN Prima News, paralympijský plavec.
A šéfredaktorem zpravodajství Radia Prostor bude Luboš Procházka, ex Frekvence 1.

Foto: Twitter Luboše Procházky
Jedním z mála lidí přecházejících ze Zet na Prostor je Martin Šubrt:

Foto: LinkedIn Martina Šubrta
Není divu, Prostor bude cílit na jiné posluchače. Měsíční pauza ničemu nevadí, stejně se bude jednat o zcela novou stanici. Za Zet je potreba udelat poradnou tečku.
Web Rádia Zet už je off.
Radio Zet zmizelo z DAB muxu CRA. Stejně tak skončil stream http://ice.actve.net/fm-zet. Na FM vysílačích zůstává identifikace RadioZET.
To je dobre, byl tam otresny zvuk v mono. Radio hralo i hudbu, coz trhalo usi.
SMAZAT
A v mux ČRa je nyní místo Radia Zet Dance Radio, krásně mono a 40kbps, coz je na hudební stanici luxus.
Z toho čistých 33,5 kbit/s pro audio. Takže kvalitka. 🙂
Přímo lahoda..
Uplynulých deset let ukázalo, že o komerční informační rádio, stanici s vysokým podílem mluveného slova, není mezi českým lidem valný zájem, ačkoliv proběhlo více pokusů s různými týmy. Posluchači Zet byli většinou z Prahy a okolí, movitější, vzdělanější, podnikaví a byla jich malá hrstka. Formát daný současnou licencí včetně povinného podílu veřejnoprávního BBC World Service hodně zužuje mantinely Prostoru, který by měl být hlasem konzervativního až národoveckého Čecha nedůvěřujícího ČRo/ČT ani mnoha privátním „liberálním“ médiím, na potenciál, který je ještě menší než v případě Zet. Proto Prostor bude muset více křičet a nechávat zaznít extrémnější názory, aby zvýšil dosah svého obsahu i mimo běžné posluchače rádia. Minimálně v prvních letech půjde ekonomická stránka projektu stranou, noví majitelé Španěl a Pavlíček si budou užívat svou novou hračku na maximální svobodu projevu.
Zajímavé je, že z webu Prostoru zmizel „moderní životní styl“, už je tam jen „životní styl“. Správný konzervativní přístup. Co lze chápat pod pojmy „Bez dogmat, předsudků a klišé. Jednoduše, věcně a s nadhledem.“, uslyšíme přesně za měsíc. Snad se ta klišé (podle slovníku cizích slov abz.cz cokoli, co se stalo všedním, otřelým či nezajímavým proto, že je toho nadužíváno) vyhnou i hudbě na Prostoru, ale tomu moc nevěřím.
ČB: 96,8 OFF, 107,8 první testy bez „zvuku“.
A 107.8 jede stále? Jde mi o to, jestli mi to bude rušit spin z Tábora , ale teď je to ok
Záleží, kde jste.
Ne, pak už to nešlo.
Třeboň
Ano, tam bych riziko viděl, Spin by se mohl zhoršit.
Máte také nějaké obyčejné rádio? Mělo by být možné v Třeboni naladit Beat 101 i Netro 100,8.
Spin ČB 106.8 už má 2. den co sleduji problém se zvukem – často se zasekává. Přes net hraje dobře.
Zasekávání nepozoruji, ale trochu se rozpadá vzorkování (mžikové roztřesení zvuku).
Buď ve streamu, co jde na vysílač, nebo umírá modulační procesor.
ČB: Mžikové roztřesení zvuku na 106.8 neopraveno.
89.8 stále RadioZET.
Dnes „zprostorovatěly“ frekvence JI 96,7 a PCE/HK 99,1.