Komentáře a diskuze

  • David Pražák 22. 2. 2020 v 15:03 k KomentujemeNezapomínejte ještě na nové Rádio Západ. Ten taky hraje dost novinek. A co se týče taneční muziky, tak v FM...
  • Lukáš 22. 2. 2020 v 13:07 k KomentujemeSeeJay rádio vnímám jako kvalitní rádio. Poslední dobou ho posloucháme v práci a byl jsem až překvapen co existuje nové...
  • Václav 22. 2. 2020 v 12:50 k KomentujemeOpět nešlo už doplnit, takže odpovídám možná ještě na neschválený komentář. Slogany jsou první v Brně s nejsnovějšími hity nebo...
  • Jirka 22. 2. 2020 v 12:39 k KomentujemeProtoze Cra v DAB+ berou ze streamu, zmenila se adresa a studio jeste neni finalni.
  • Václav 22. 2. 2020 v 12:28 k KomentujemeK tomu se rád jako posluchač z Moravy vyjádřím. NAŠTĚSTÍ Free nehraje jako Fajn! Hudební složení je primárně dance posledních...

Články

Co nového v českém DABu plus něco navíc

Polovina ledna přinesla nebývalou koncentraci změn a novinek v jednotlivých českých multiplexech. V předcházejících měsících rychle přibývaly nové vysílače včetně transformace původních kmitočtů v neperspektivním L-bandu. Dostupnost digitálního signálu na území Česka na běžně dostupných domácích přijímačích a autorádiích s podporou DAB znatelně vzrostla. Nyní došlo ke změnám v samotném programovém obsahu vysílání.

Veřejnoprávní multiplex se rozdělil na českou a moravskoslezskou část, vždy po 15 pozicích jako dříve, z toho 10 společných pro obě oblasti. Posluchači v dosahu kanálu 12C musí oželet vysílání moravských regionálních studií, takže už neuslyší Český rozhlas Brno se svébytným velmi konzervativním hudebním formátem i celkovým projevem odlišným od ostatních studií, ani Vysočinu a Ostravu, které jsou mnohem podobnější krajským stanicím v Čechách. Uvolněné pozice zaplnily Český rozhlas České Budějovice (dříve jen v multiplexu RTI cz) a digitální nováčci Pardubice a Liberec. V nezměněné podobě na 12C pokračují Region a Plzeň. Zájemci například o rozhovory Xavera s jeho hosty si je mohou dopřát hned na pěti programových pozicích.

Kanál 12D pracující na Moravě a ve Slezsku nově neobsahuje Region a Plzeň, místo nich jsou premiérově v digitálu šířeny stanice ČRo Olomouc a Zlín vedle dosavadních studií Vysočina, Brno a Ostrava.

Specifické postavení má Rádio DAB Praha. Formálně jde o regionální studio s obsahem zaměřeným na hlavní město Praha, fakticky je to celoplošná popová stanice nadále dostupná na 12C i 12D.

Nové nastavení multiplexu ČRo přineslo kvalitnější zvuk u Dvojky (48->64 kbps) a Rádia Retro (32->48), ale překvapivě zhoršení u masově poslouchaného Radiožurnálu (80->64) a menšinového Radia Wave (80->64). Lepší zvuk by snad někdy v budoucnu mohl zajistit druhý veřejnoprávní multiplex, pak by v každém balíku bylo méně stanic s vyšším datovým tokem.

Rozdělení na dvě programové sítě proběhlo také u společnosti Teleko digital. Na kanálu 11A v Praze a Příbrami a 12B v Olomouci je dostupný multiplex DAB2, na ostatních vysílačích běží DAB1. Rozdíl je v současnosti dán jen absencí Pigy Rádia Pohádky v DAB1, všechny stanice mají nově příjemně vysokou kvalitu zvuku (96 kbps). Další obsah obou multiplexů tvoří dosavadní stanice Radio Proglas, Rádio Samson Digital a DAB Plus Top 40, znovu bez dvojitého křížku před názvem programu dříve používaného pro odlišení privátního a veřejnoprávního obsahu.

Plejádu programů duplicitních s veřejnoprávním multiplexem u Teleka nahradila dvojice Český rozhlas Sever a Hradec Králové, na které na kanálu 12C již nezbylo místo. Proti multiplexu ČRo, kde je pro regionální studia vyhrazeno po 48 kbps, je zvuk Hradce a Severu v DAB1 a DAB2 díky nenaplněné kapacitě mnohem kvalitnější.

Do DABu bylo nově uvedeno i nejmladší krajské studio Český rozhlas Karlovy Vary. Stalo se tak v rámci reorganizace obsahu multiplexu RTI cz. Český rozhlas má nyní v digitálním rozhlasovém vysílání všechny své stanice určené pro Česko. Mimo éter zůstávají jen Radio Prague International a doplňkový stream Rádio Junior Písničky.

Konečně bylo sjednoceno krátké i dlouhé označení stanic ČRo na displeji rádia do jednotného formátu R-NAZEV respektive CRo-NAZEV nezávisle na multiplexu. Posluchač obvykle vybírá stanice podle názvu, nikoliv podle muxu, který by měl být jen technickým prostředníkem v pozadí.

RTI cz podobně jako Teleko vymazalo z nabídky duplicitní stanice ČRo, zbyly tradiční Proglas, Samson, DAB Plus Top 40 a Beat. K nim se po téměř čtyřleté digitální pauze přidalo kultovní nemainstreamové médium Radio 1. To vše ve vysoké kvalitě zvuku.

Je-li tu zmínka o zvuku v DABu, pomyslné dno s velmi rozkolísanou kvalitou zatím představuje multiplex Českých Radiokomunikací vysílající především v Praze a středních Čechách na kanálech 7A a 10D. Jeho se obsahové inovace v polovině ledna jako jediného netýkaly. Jedinou změnou realizovanou již v listopadu 2019 bylo přidání rádia Expres FM.

Díky DAB vzrostl počet rádií v metropolitním éteru na opticky slušný počet 47, nepočítáme-li přesahy z okolních regionů nebo dokonce států, které nabídku dále rozšiřují. Faktem je, že v uvedeném čísle je hned osm velmi podobných regionálních stanic Českého rozhlasu určených staršímu publikumu.

Bude zajímavé sledovat, jaké stanice se komerčním multiplexům v následujících měsících podaří získat. Bude důležité, aby v programovém mixu vedle menšinových formátů byly i mainstreamově zaměřené stanice s potenciálem větší poslechovosti. Ne však jen zopakování rádií běžně dostupných na FM, které mohou těžko někoho nalákat, ale například nízkonákladové digitální klony velkých rádií typu Evropa 2, Kiss nebo Hitrádio zaměřené na určité dekády či populární žánry. Prostor by mohl být i pro kanály zavedených broadcasterů ze zahraničí, například s formátem lounge music, lehčí vážnou hudbou, jazzem nebo současným rockem. Samozřejmě všechny subjekty musí v DABu vidět obchodní potenciál, což je nejisté.

Zájem o digitální rozhlasové vysílání by ze strany posluchačů a vysílatelů mohl výrazněji akcelerovat hlavně v druhé polovině a koncem letošního roku, kdy penetraci DAB přijímačů v České republice začne významně zvyšovat povinná podpora technologií DAB/DAB+ u všech nově prodávaných automobilů vybavených rádiem. Lze předpokládat, že DAB by mohl oslovit část posluchačů, kteří stojí o širší programovou nabídku, ale z důvodu přílišné složitosti případně vysokých nákladů nechtějí nebo nemohou využít poslech přes internet.

Již nyní se silně prodávané automobily Octavia a Karoq nabízejí s digitálním rádiem v základní výbavě a stále více vozů různých značek má DAB jako součást vyšší výbavy. Mezi potenciálními posluchači jsou přinejmenším desetitisíce DAB tunerů, ale ne vždy o tom mají tušení či nejsou dostatečně informováni o možnostech jejich využití.

I v automobilech bude DABu stále více konkurovat internet s násobně větší nabídkou rozhlasových stanic, podcastů a hudby prostřednictvím připojeného mobilního telefonu nebo samotného vozu, ale pro významnou část posluchačů bude nadále klíčová jednoduchost a spolehlivost poslechu a minimální náklady s tím spojené, což nahrává digitálnímu rádiu.

22
Komentáře

3 Comment threads
19 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
22 Comment authors
Žorž

Má i v zahraničí DAB tak bídné datové toky?

Jakub Melin

Ano, ve Velké Británii je to podobná hrůza jako u nás. Zato např. v Německu jsou na tom lépe, i rakouský DAB se dá poslouchat. Pozor ale na to, že datové toky nejsou vše. Rozhoduje i kvalita enkodéru a nastavení modulačního procesoru rádia. 64 kbit z kvalitního enkodéru a s dobře nastaveným procesorem pak může hrát subjektivně lépe než 80 kbps z průměrného enkodéru a nevhodně nastaveného procesoru. Stále ale platí, že opravdu kvalitního zvuku srovnatelného s FM se při toku pod 96 kbps prostě nedá docílit, 80 kbps je ještě kompromis a vše další už je slyšet.

jouda

A to se ještě bavíme o celkovém datovém toku. Čistý tok audia je (podle nastavení služeb) cca o 10-15 % menší.

Jakub Melin

Přesně, na tohle se taky často zapomíná. To slavné slideshow tak ve výsledku zhoršuje kvalitu zvuku, sice to není zásadní, ale je to tak.

Jarda

Když kouknete na fmscan kde jsoundata k dispozici, tak je to hruza, jedou spíše na puvodni dab s nízkými datovými toky a Ikdyz pomalu přecházejí na dab+ tak jako bitrate 40kbs? Ci dokonce 32 kbs? Zaplať pánbůh že nejsme Britové.

Míra

U nás je výhoda, že se ,,počkalo na aac,,. Hodně mě potěšilo RTI s Rádiem1 a přechodem na EEP-1A. Akorát multiplex je nyní zcela plný a s příchodem dalšího streamu bude nutná změna. Současné sítě RTI, Teleko, ČRa jsou plánovány do roku 2025. Poté se předpokládá vznik velkých sítí, které jsou už kmitočtově připravené a budou moci působit u hranic s okolními státy. Pokud by si RTI, Teleko nějakou vrstvu vzali, znamenalo by to změnu AS a možná i některých kót, krom jiného. Současná IO mají obrovská omezení. Tak uvidíme. Snad se dočkáme i aac LC. Byl bych rád, kdyby se analog FM do budoucna trochu vyčistilo (ale zůstalo aktivní).

Jirkas

Na horsi? Proc by to delali?

Míra

Pěkný článek. Proč ČRo nezměnilo zabezpení z 2-A na 3-A, to vážně nechápu.

Jarda

Je druhy nejlepší co se týče zabezpečení. Jinak mezi 2a a 3a je ještě 1b. O tech zabezpečení typu b se moc neví 😮 nasel jsem neco na německém serveru.
EEP 1A: Bitrate * 1,5
EEP 2A: Bitrate * 1
EEP 1B: Bitrate * 0,84375
EEP 3A: Bitrate * 0,75
EEP 2B: Bitrate * 0,65625
EEP 3B: Bitrate * 0,5625
EEP 4A: Bitrate * 0,5
EEP 4B: Bitrate * 0,46875
EEP 0: Bitrate * 0,375

Jirkas

Presne tak, proc by CRo pouzivalo horsi zabezpeceni.

Míra

Článek je zde https://dabcz.webnode.cz/l/dab-zajimavosti/
Zmíněno je i omezení u ,,řady B,,.
Dle mého názoru doba pro změnu již dozrála. Lidé z ČRo už o změně uvažují delší dobu. Jelikož tito lidé trpí utkvělou představou, že ČRo musí mít mraky stanic, očekával bych, že další kapacitou (288 kbit/s) dají za vděk dříve. Zřejmě jsou jejich zkušenosti odlišné, od mých. Co se týká například příjmu v autě, nepřináší 2A proti 3A nic zásadního, stěží nezásadního. Doufám, že ke změně ČRo přistoupí ještě letos, po spustění dalších vysílačů. Pokud bude upraven zákon směrem ke dvěma multiplexům ČRo, tak budou doufat, že si v nich něco najdu. Zatím tomu tak není.

Jarda

Mohli dát 1B a 96kbs. To by se poslouchat dalo, ale jestli by se vešlo 15 stanic do muxu to nwm.

Míra

U profilu B je k mání pouze šest možností v násobcích dvaatřiceti (32; 64; 96; 128; 160; 192 kbit/s).
U 2A je to 10 streamů při 96 kbit/s. To je trochu omezující.
U 1B je to 10,67 streamů při 96 kbit/s.
U 3A je to 12 streamů při 96 kbit/s.
Pokud by zvuk měl být kvalitní, hovoříme každopádně automaticky o dvou multiplexech, při tak obsáhlém ,,průjmu,,.

Jakub Melin

Taky je cestou dát 2A jen třeba na Dvojku, Radiožurnál a Plus a na zbytek 3A.

Míra

Dopad na kvalitu pokrytí by byl minimální – vše do 3-A.

MichalP

Zatím na změnu zabezpečení z 2-A na 3-A nepřišel ještě správný čas.
Ostatně na podzimních konferencích zaměřených na media a radiotelekomunikace zástupci ČRo prezentovali několik rozvojových kroků a mezi nimi bylo i prověření změny zabezpečení z 2-A na 3-A.

– V roce 2020 plánujeme další zahušťování sítě.
– Všechny kroky probíhají ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem a Českými Radiokomunikacemi a na základě udělených individuálních oprávnění.
– V budoucnosti na základě změřených parametrů pokrytí sítě zvážíme možnost přechodu sítě do režimu zabezpečení FEC 3A (nyní jsou všechny programy ve FEC 2A).
– Instalace zdvojeného HE a nových audio kodérů s celkovou kapacitou 26 programů na hlavním přepojovači Českého rozhlasu.

Více je možné nalézt např. zde:
https://www.rrtv.cz/files/aktivity/2019-medialni-reflexe/Pavel_Stranak_CRo.pdf

Je jasné, že prioritou pro rok 2020 je další rozšiřování pokrytí muxu ČRo a ve vybraných oblastech / aglomeracích i spouštění dokrývačů pro zvýšení robustnosti pokrytí, viz. na podzim např. Plzeň.
Dá se předpokládat, že po překročení pokrytí na víc než 95% obyvatel ČR přijde na řadu i otázka ohledně změny zabezpečení muxu a tím i získání dodatečné kapacity pro další rozšíření programové nabídky.

Míra

Oprava. U 2A je to 9 streamů při 96 kbit/s.

Jarda

V Německu se často používá 3-A a 72kb/s he aac v1, každý chválí jak to hezky hraje, to by se těch 15 stanic do toho muxu vlezlo ne?

jouda

Ale taky tam do DABu nepouští streamy z netu, jak je někdy vidět u nás. 🙂

Jirkas

Presne tak. Cra je v tom odbornik.

Jarda

Čra ukazují, jak se to dělat nemá.

Jirkas

No práve, odbornik z leknuti, si sedis na vedeni Jardo vid?