Hudba na Radiožurnálu

O hudební dramaturgii Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu se diskutuje již delší dobu. Jak zní nejposlouchanější veřejnoprávní stanice v současnosti? Přiznám se, že ČRo 1 poměrně často poslouchám, ale výhradně kvůli zpravodajství a publicistice. Tuto stěžejní složku vysílání hodnotím pozitivně. Líbí se mi pořad Ozvěny dne, který je dobře načasován na období po návratu ze zaměstnání či školy. Velkou devizou relace je stoprocentní mluvené slovo. V jiný čas vyhledávám na Radiožurnálu zprávy.

Ve středu 30. června 2010 jsem se zaměřil na dvě hodiny vysílání. Ráno mezi 7:00 a 8:00 h jsem poslouchal Ranní Radiožurnál. Moderátorem je Petr Král, osobnost ostřílená lety působení v privátním sektoru (jeden čas vysílal i na zlínském AZ Rádiu). O vysílané hudbě nepadlo ani slovo. Prostě se pouštěla, a to v pořadí:

7:11 Enrique Iglesias – Tired of Being Sorry

7:17 Phil Collins – Two Hearts

7:25 No Doubt – Don’t Speak

7:35 Petr Kolář – Jednou nebe zavolá

7:41 ABBA – Winner Takes It All

7:47 Beatles – I Should Have Known Better

7:56 ZOO – Čas sluhů

První okruh Českého rozhlasu jsem si zapnul ještě jednou, a to mezi 19:00 a 20:00. Běžel Sportžurnál s dalším odchovancem soukromých rádií Petrem Bürgerem (pamatuji si ho třeba z Expresradia). Bez komentáře byly uvedeny tituly:

19:06 Jaromír Nohavica – Mám jizvu na rtu

19:14 Frankie Goes to Hollywood – Relax

19:19 Jiří Schelinger – Jsem prý blázen jen

19:28 Ricky Martin & Meja – Private Emotion

19:34 Scorpions – Wind of Change

19:43 Michal Hrůza a Kapela Hrůzy – Budu ti vyprávět

19:47 D. H. T. – Listen to Your Heart

19:52 ABBA – Thank You for the Music

19:59 Alan Parsons Project – Don’t Answer Me

Všech šestnáct skladeb znám. Pocházejí z let 1964 až 2009. Převažují skladby z posledních deseti let a z osmdesátých roků. Jen pět z nich je tuzemských. Některé jsem slyšet již mnohokrát. Docela potěšili Phil Collins, Beatles, ZOO a Alan Parsons Project, což je neznámé jméno, ale známá melodie. Naopak odpudivě zapůsobily písně od velekýčaře Petra Koláře, příživníků D. H. T., dvojitá ABBA, stále slabší Nohavica i provařená vekslácká hymna Relax. V playlistu Radiožurnálu nebyl jediný překvapivý moment. Nebylo tam nic, co bych chtěl poslouchat častěji.

Hudbě na Radiožurnálu se tedy i nadále budu vyhýbat a o nic nepřijdu. Zkusím to za dvacet let.