Oviradio.cz. O rádiu každý den. DAB, FM, AM, online, podcast.
Copyright © 2006-2025 Ing. Ivo Harvánek, Czechia, Europe
oviradio.cz@gmail.com
Šíření obsahu webu bez předchozího souhlasu provozovatele je zakázáno. Provozovatel si vyhrazuje právo nezveřejňovat/odstraňovat komentáře, které narušují kultivovanou a věcnou diskuzi.
To by bylo super vypínat nějaké vysílače mezi 00:00 – 06:00 – úspora energie
V DAB+ to moc nechápu, když to má být moderní energetický úsporný systém.
Navíc právě v noci puštěné autorádio pomáhá řidičům udržet bdělost.
Rozhlas když už,tak 24/7.
Jiná je to v AM,takový režim od letoška pomáhá Rumunům udržet vysílání na MW,ale ti vypínají již po 21h.
Ahoj,
v Plzni se DAB multiplex COLOR pravidelně na nocvypíná – všem stanicím přesně o půlnoci zmizí signál a je ticho… Jste někdo v dosahu MUXu v jiné lokalitě (KV/ČB/Praha) – vypíná se na noc i u vás, nebo je to opět další plzeňská specialitka?
V budejovicich min 1x tydne take
Tak o vikendu jsem se na to zameril a bylo take vypnuto od 00-06h v budejovicich
Ve skutečnosti 00-05 🙂
Ahoj, nerozumím tomu, že se rádio na noc vypíná. Jsem v těchto věcech novic, ale někde jsem četl, že by měla rádia hrát bez přerušení 24 hodin.
rádio ze studia hraje ale ten vysílač není v provozu
Jasně, tomu rozumím, ale nemělo by licencované rádio vysílat 24 hodin? Trošku jsem se poptal. Pohledal na netu. Celá ta skupina okolo Color a Hay vypadá velmi silně a do budoucna slibně. Tak mne to trošku udivuje.
Mluvíš o rádio Color? v DAB muxu Color nevysílá jen toto samo. Přes jiný vysílače (fm všechny a nebo přes mux Play ) vysílá přece nonstop. A DAB je obecně furt spíš jen takový doplněk (a to říkám já co poslouchám -většinou Helax- jen přes DAB když už z éteru a ne něco přes net).
Tvrzení o „silné a do budoucna slibné skupině“ mě to trochu rozesmálo…Tady sice mají stoupenců spoustu, což moc nekoresponduje s výsledky co skupina dlouhodobě vykazuje (i když tedy Hey má poslední dobou trochu lepší výsledy blíže k průměru) – zatím asi nemohou moc platit ani moderátorům, viz jak se rozloučil M.Viktořík nebo i R.Ondráček před 2 lety..
V licencích rádií od RRTV je obvykle uveden časový rozsah vysílání 24 hodin denně a ČTÚ by měl hlídat efektivitu využití přidělených frekvencí.
Color a Hey jako jedny z mála nemají vlastní DAB+ licenci. Takže pouhé přebírání z FM. Takže z tohoto pohledu se nic nestane, když to v DABu vypnou klidně na 24 hodin denně. 🙂
V plzeňském muxu jsou ale také licencovaná rádia s deklarovaným provozem 24/7.
Už jste si na Spotify dělali výpočet posluchačského věku (počítá se z ledna až listopadu 2025)? 🙂
Věta, cos napsal, mi nedává smysl.
Každopádně, mě by zajímalo, jak početná je skupina uživatelů Spotify do osmnácti let věku.
Podíl dětí a teenagerů na Spotify se podle různých odhadů pohybuje od 8 do 20 procent.
Kdyby to mělo být 20% pro skupinu 7 až 17 let, tak by to byl velmi pozitivní výsledek. Jen doufám, že písničky ještě úplně nevymřely.
Vymřely? Stačí se projet tramvají a vidím hodně mladých lidí se sluchátky v uších, rozhodně více než když jsem byl sám student.. takže pravděpodobně nějaký to audio poslouchají a pokud je to většinou audio on demand a ne rádia jako já jsem poslouchal skoro imrvére Zlatou Prahu tak je to chyba malé nabídky rádií. CZ rádia jsou často zaměnitelné plus skáčou v playlistech jako splašená kobyla, většina h.managerů má holt pocit že on je předurčen že jeho mix se bude obecně líbit a že si každý najde to svoje 🙁
Já taky jezdím v MHDčku se sluchátky a nebudu sem psát kolik mi je 🙂 Já ale poslouchám hlavně FM, jen někdy si pouštím YouTube.
Taky jezdím, akorát ty sluchátka většinou mají kabel ;).
Otázka je, co považujeme za písničky a hudbu. Když slyším dnešní pop a rap, tak byť mám oba žánry rád (stejně jako si rád poslechnu elektroniku, rock, indie a další), nemohu některé věci označit za „písně“. Pop byl vždy melodický, měl chytlavý refrén a zpívalo se tam. Dneska je to generický podzvuk do kterého jsou nasamplovány jakési skřeky nebo rádoby recitace, samozřejmě vylepšená autotune. Rap zase byl žánr, který měl taky melodický nebo „šlapavý“ beat, do kterého někdo rapoval, většinou úderně a s dobrým hlasem, nějaký text s obsahem (mnohdy kritika společnosti, předsudků, životní příběh apod.). Dneska je to opět generický podzvuk do kterého totálně autotune hlas „rapuje“ něco typu „Píchal bych tě děvko, mám love, patří mi tu všecko“.
Dobrá hudba stále vzniká a dá se k ní dostat paradoxně snáze než kdy dřív (stejně jako ji vydávat), ale takřka nikdo se k ní skrze algoritmy prerefující mainstreamový brak nedostane.
hm zajímavý text pro song 😀 .. co je dobré audio a co ne, resp. co je „hodnotné“ nechci posuzovat, to je věc názoru.
Co hrát je záležitost člověka vytvářející koncepci playlistu/rádia… u nás se to tedy asi moc neumí, buď je h.manager jako Libor Červinka který by každý rádio nejraději napasoval do rámce svého oblíbeného rádia Capital – viz nerozdíly Fajn/Helax když je obě vedl (..ale jistě on sám mezi nimi viděl rozdíl zásadní) a nebo mají zadání od majitele co nejvíc zaujmout a tak i třeba přes svůj naturel udělají rádio ala skákající „hitová“ kobyla podle toho co funguje u konkurence s pocitem že on to teda udělá líp. Proč jinak se rádia poslouchají tak málo?
Update: kombinace obou směrů jako kompromis bývá většinou taky nefunkční. Abych upřesnil předchozí: styl ala Červinka může být funkční, jen zrovna jeho směr konkrétně je dosti minoritní jak se ukazuje z praxe
„Dnešní pop a rap“ narozdíl od dob minulých nabízí i díky různým moderním platformám obrovské množství muziky na dosah ruky a každý si tam může najít co mu zrovna vyhovuje. Pokud někdo preferuje mainstreamový brak, algoritmy mu nabídnou zase jenom brak. A dobře mu tak. 🙂 Zatímco v devadesátkách udávala trendy rádia, minoritně MTV a běžný člověk šel víceméně s davem, dneska si kdekdo jede to svoje ve vlastní personalizované bublině a je to ve výsledku více rozmanité. Akorát je blbé, že na svojí oblíbenou hudbu už moc s nikým nezapaříš, protože to kromě tebe nikdo jiný nezná. 🙂 V mojí Top 5 na Spotify jsou tři interpretky, které mají na YouTube v průměru kolem 4 tisíc sledujících, takže v mém širokém okolí pravděpodobně nikdo vůbec netuší, že existují. Ale mě to neva, dostávám přesně to co je mi nějak sympatické a blízké, globální popularita není vůbec podstatná. Když se podívám zpětně, co jsme kdysi v partě kamarádů poslouchali, tak často zjišťuji, že mě spousta těch věcí už dneska nic neříká. Spíš jsem se tenkrát přizpůsobil, než že bych to vyloženě preferoval. Dnešní nepřeberné možnosti víc podporují individualitu a redukují stádovost, což vnímám spíš pozitivně, i když si človek někdy připadá trochu sám. 🙂
A když už jsme na webu o rádiích, tak se sluší říct, že i tu žánrovou nabídku jako nepražák vnímám mnohem bohatší než před 30 lety. Pravda, párkrát jsem musel sám přiložit ruku k dílu, abych tu nabídku měl, ale nástup DABu to zase o trochu změnil k lepšímu. Rádia jako Expres, Radio 1, Color atd. jsou pro mě často tím prvotním impulsem, zdrojem inspirace, jakým se vydat směrem na platformách typu Spotify pro naučení algoritmů a následné objevování dalších zajímavých interpretů, ke kterým bych se jinak pravděpodobně nikdy nedostal. Je fascinující jak se v tomhle doba změnila. V začátcích Radia 1 do něho sháněli pokoutně kdeco, aby vůbec měli co hrát, dnes je naopak rádio takovým kurátorem, který v tom obrovském množství vycházející hudby oddělí zrno od plev a nabídne posluchači v rámci žánru to lepší.
Velmi dobře napsáno, souhlasím a děkuji.
Song roku (informaci jsem zaznamenal včera):
https://youtu.be/LXuSOkf2M3c?si=FZBE3IJucdglVP2P
Ukázka současných měřitek.
Ale asi není tak zle, když členové skupiny ABBA o své tvorbě prohlásili:
„Čím větší kraviny jsme skládali, tím větší úspěch jsme měli.“
Přitom zrovna Lady Gaga – Abracadabra ten nejmodernější zvuk úplně nereprezentuje. Je to electropop vzor 2010, navíc ta skladba využívá motiv Siouxsie and the Banshees z roku 1981. Takže bych se to na konci roku 2025 nebál nazvat konzervativním popem.
Do současného „to za nás nebylo“ vzorku bych zařadil tohle:
Skrilla – Doot Doot (6 7)
Naštěstí v každé době vycházejí i melodičtější songy se slokami a refrénem. V srpnu vyšlo například tohle (znám díky Expres FM). Pro někoho divný indie song, podle Wikipedie dokonce rock.
Wolf Alice – Just Two Girls
Čistokrevným moderním, melodickým a chytlavým popem z 08/2025 je Sabrina Carpenter – Tears. A opět může mít spoustu haterů.
Není bez zajímavosti, že dnes superslavná Sabrina Carpenter si pro část svého turné Emails I Can’t Send Tour v roce 2023 vybrala za předskokana právě jednu z těch mých Top 5 na Spotify, kterou „nikdo nezná“. Nesmělou dívenku usazenou v LA, jejíž intimní indie pop s deníkovými texty a křehkým vokálem má k mainstreamu opravdu hodně daleko. I tohle dokážou moderní algoritmy.
Mimochodem v klipu si zahrála i její kamarádka Carol Ades, jež se rovněž probojovala do mojí Top 5. Někdy se to tak prostě sejde.
https://youtu.be/o6W91HVCVwM
Abracadabra zazněla včera na vánočním večírku, kde hrál Michal Knejp z Hitrádia City. Ačkoliv mi Hitrádio nesedí, jeho DJský výběr mě příjemně překvapil. Mezi popové klasiky 70s až 20s vkládal známější tracky z oblastí house, soul, funk, hip-hop a i když došlo na Divokýho Billa a Sladké mámení, byla tato „česká tradice“ zcela okrajová. Není zvykem, aby na těchto akcích hrála třeba Sade – Smooth Operator. Palec nahoru pro Michala.
Zdroj: hitradiocity.cz
„a každý si tam může najít co mu zrovna vyhovuje. dneska si kdekdo jede to svoje ve vlastní personalizované bublině a je to ve výsledku více rozmanité… “
To je možný ale jak bys vysvětlil že v Německu, Rakousku a Polsku oslovují rádia více lidí? Tedy asi to rádio obecně jako kurátor v CZ (mimo zanedbatelné % lidí) moc nefunguje. Nezlob se ale připadá mi tvá úvaha dost „paćifistická“ jako že stav je daný a přirozený, přitom zásah 50% a 78% (nebo 64% Polsko) je sakra dost rozdíl.
Ještě při zahájení Radioprojektu v roce 2006 byla denní poslechovost v populaci jako dnes v Polsku.
Páč starší data nemám aspoň momentálně čas hledat zeptal jsem se AI na rok 1995 a dostal jsem odpověď: V roce 1995 v České republice bylo rádio stále velmi populární médium, a přibližně 80 % lidí poslouchalo rádio alespoň jednou denně. V té době ještě neexistovaly široce dostupné internetové streamovací služby, takže rádio bylo jedním z hlavních způsobů, jak se lidé dozvídali zprávy a poslouchali hudbu.:
Podle tvé spokojenosti je dnes vlastně skoro všechno v pořádku a proto se tě ptám proč v Německu je podle tebe denní poslechovost rádia jako v ČR před 30 lety?
Jako kurátora jsem uvedl konkrétní Radio 1, které je na mediální scéně dost unikát a to i ve světovém měřítku, nikoliv rádio v ČR obecně. Celkově se mi líbí přístup, že o playlistu nerozhoduje jeden dramaturg, ale je to v rukou různých lidí s různými preferencemi, zkušenostmi a emocemi. Ale naprosto chápu, že na mainstreamovém rádiu je to nereálné, tam je to více svázané nějakými pravidly, R1 je dost punk.
Na otázku proč je u nás poslechovost nižší přesnou odpověď neznám, ale jistě to bude kombinace více faktorů. Například si nevzpomínám, že bych někdy na německé nebo polské mainstreamové stanici slyšel tak nekonečně dlouhé reklamní bloky několikrát do hodiny, jako je to běžné u nás. Takže jeden z faktorů může být cena reklamního času a s tím související kupní síla obyvatelstva. Často se tu i kritizuje omezený hudební výběr a neustálé opakování stejných skladeb. Ano, to taky může leckoho odradit, přesto ale nemám pocit, že by v Německu nebo Polsku hráli nějak výrazně jinak, samozřejmě až na odchylky dané místní tvorbou, kulturou a vlivy. Nicméně to nijak intenzivně nesleduju, takže jsou to spíš moje subjektivní dojmy než fakta podložená čísly, grafy a tabulkami.
Na R1 je zajímavé, že ustálo veškeré pokusy vlastníků ho „jakkoliv formovat“. Mezi moderátory (DJ’s) je prý dohoda, že maximální stopáž tracku je 6m30s.
Hudba upadá, můžeme přemýšlet proč. Můžeme si všimnout že už dlouho nepřišel výrazný styl tak jak na to bylo bohaté 20. Století, s periodou 30 let. Jmenuji li od posledního – čili popularizace elektronické hudby (eurodance 90), v 60 s rock n roll, v 30 letech jazz. V dohledu není žádná hudba budoucnosti, je to poměrně vyčerpané, viz dělání coverů 90 s songů jeden po druhém (covery dělá kde kdo, ale to že se jich tolik dostane do nejhranějších songů, respektive použití motivů z originálů), aktuální Bonny M – Sunny a rehab do toho vlastně ani nic moc nepřidal je ukázkou nouze nejvyšší. Zajímavé j že na yt to žádný trhák není ale E2 si jede svou a není to poprvé kdy pomalu počet shazamovani nedosahuje počet rotací za pár dnů. E2 zařazuje podle výzkumů, ale testuje songy , které sama uzná za vhodné.
Kde dneska omdlévají fanynky jako z Beatlesů a Luneticku a králem popu je stále Robbie Williams a královna Madonna, že jo….
Těžko říct jestli je to na straně konzumentů nebo interpretů
Posluchači dnes nemají ani pořádnou aparaturu, když si vzpomenu kdo z kluků mohl, tak měl hifi a povídali jsme si kdo jak hlasitě to vytáhl. Sluchátka sice zůstala, dnes bez drátu, ale kde dnes slyšíte že by hrála, rincela po celém MHD? Neříkám že to bylo správně jak pro posluchače tak pro okolí, ale jde vidět že z hudby už nepotřebujeme dostat maximum feelu. Těžko říct jestli právě proto není tlak aby vznikalo něco co má například ten slapavy beat a nebo je to výsledek toho že umělec nemusí kdoví co předvést ale když má dobrou propagaci. Zase ale je zajímavé že aktuální hity do poslední chvíle určovalo rádio, jak je to dnes u běžného člověka, tedy bez rádia? Už není tolik lidí co si najdou třeba na yt cíleně playlist aktuálních hitů, proč by to dělali, když je od nikud neznaji, což koresponduje s tím co jste tu psali že se to individualizuje a tak si každý jede ve své bublině , výhodou je že už člověka tolik nepronásleduji aktuální hity
Taky mě bohužel, bohudík přijde že dnes beru li v potaz mladé není taková rivalita mezi žánry, no jestli je to nějaký teenager nebo máte doma ať řekne…
To v některých případech dřív zajišťovala alternativní rádia, kde je dnes jejich úloha? Kdo má vztah k prvnímu rádiu bez playlistu Zase přípominam dnešní mladé,, nemyslím zdejší osazenstvo. A určovat si max stopáž skladby mě nepřijde efektivní v kontrastu tolik náročných žánru kdy například od Hnyka čekám něco konzervativní s stejně je to jinak a naopak to vysílá někdo mladý ob kteram ani nevím. Pokud chce někdo něco dobrého ještě dnes udělat pro alternativu, tak ať Expres hraje přes den jako večer.
Hudba prohrává souboj o pozornost s obrazovkou mobilu a mimo jiné seriály na které se nemusí čekat na večer s reklamou. Kdepak je to že rádio mělo navrch, neboť nosiče měly omezenou kapacitu a tak největším zdrojem audia bylo 87,5 – 108. Ani kdyby nejoblíbenější podcasteri vysílali na rádiu, třeba v premiéře, tak to nepomůže protože lidi chcou poslouchat kdy chtějí, tím se dostávám k tomu proč moderátoři s show nebo pořadem on air éteru nepomůžou, nad tím by se měl hospodárně zamyslet Čro.
Před nějakým tím měsícem jsem slyšel ve zprávách jak znatelně klesly tržby klubům, zavírají i na Stodolní, v kontrastu s dobou minulou to připomíná co se promítalo do úspěchu helaxu a proč byl v takovém stylu jakém byl a proč Ostravaci jak tady někdo nechápavě kroutil hlavou v kontrastu dnešního samohraciho helaxu v Dab. Jestli pak bylo spjato internetové Dancetadio s nějakým klubem? Či Zlata Praha, Triangl – připomeňte.
Hudba upadá, lidi nechodí ven a když už na diskotéku jdou, stojí tam a čumí do mobilu. To je realita dneška, smutná realita. I na jedné z největších pražských diskoték, kde se sejde i 1000+ lidí, to dneska vypadá tak, že polovina „parketu“ čumí do mobilů a skoro se nehýbe. A to tam 10 let zpátky celý parket pařil, tancoval a mobily nikdo nevytahoval.
V devasátých letech ještě byla hudba mezi mladými č.1 mezi volnočasovými aktivitami. Dnes se krčí na pátém místě.
Dneska všude slyšíme, že tlumočníci nemají co žrát, grafikům jde živobití do kopru, producenti začínají používat Suno, aby nemuseli pracovat s živými zpěváky.
Včera jsem slyšel rozhovor s Honzou Dědkem, kde kromě jiného také zmiňuje, ža rádio je pro staré.
Já jsem zase slyšel konec rozhovoru , poslední minutu na ČT 24 s A Plachetkou a že prý na Oldies rádiu hrajou 90s a začátek 3. Tisíciletí? A ještě se u toho smál . Dejme tomu že chtěl v časovém pressu přeneseně říct že Kiss je retro. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/225411058041213/
Je to nepřesné a zavádějící vyjádření toho, že klasickými hity až oldies mohou být už i songy 2000+. Není vhodné v této souvislosti používat pojem retro, protože znamená napodobování minulosti dnes, ne hraní originálních nahrávek z minulosti. Retro dělá například Ondřej Havelka nebo revivalové kapely.
Zajímavý poznatek poukazující na zavádějící názvy stanic, o kterých vím že jsou na východ od nás, možná jsou i jinde ve světě ale nepátral jsem. Čili snažil jsem se využít SK One Retro dokud existovalo a nikdy se nerozjelo, tzn. bez moderace, velký výběr 90s s těžištěm v eurodance, žádný song s napodobováním, shodou okolností jsem tehdy byl zaražen PTY Oldies. Čili možná byly inspirováni velkou sousední Ukrajinou a Ruskem kde je rádio Retro (az. PETPO) cca originální 90s ale i starší. Mimochodem nejenom Retro v okupovaném území UA je taky z Ruska , zjištěno v 2022 dokud byl FMscan. Co se týče napodobování, parodování , tak myslím jak tu byl kdysi článek o ruských rádiích tak na to byla jiná stanice, ale chápu že nutně nemuselo jít o napodobování minulosti.
Chybně je pojmenován Retrovíkend na Hitrádiu. OK by to bylo, pokud by hráli současné coververze staré hudby, to je pravý význam slova retro. Ale cílovce tyhle detaily nevadí.
Jen pro zajímavost o jaký podnik šlo? Lucerna, retro?
Stále se snažím sledovat novou hudbu. Je to časově náročné a chce to disciplínu, ale jde to. Prostě tomu věnuji čas, který by jiný promrhal tupým scrollováním, sledováním seriálů, pseudoodborným komentováním kdečeho atd.
Já tvrdím, že hudební hlušina vzniká v každé době a co to přesně je, nelze popsat, protože vkus, znalosti, zkušenosti a mentální kapacita lidí jsou propastně různé. Z toho se odvíjí hudební nabídka i poptávka.
V totalitní minulosti byl přístup k hudbě poměrně nesnadný. Ten, kdo neměl kontakty na Západě a neměl příjem B3, Ö3, Polska atd., se k dobré hudbě těžko dostával a znal ji často jen skrz české coververze v televizi a rádiu s minimálním výběrem. Tahle pokřivenost je dodnes znát u lidí 60+, ale časem zmizí.
Po revoluci se hudební trh otevřel světu až do vrcholné fáze, kterou reprezentoval Bontonland megastore na Václaváku. Novou hudbu bylo možné slyšet z mnoha rádií i televizí, jenže originální MC a CD byly vůči tehdejším mzdám velmi drahé. Sám jsem si CD kupoval relativně málo a v různých výprodejích, abych vůbec nějaká měl.
Pak přišla fáze šedých až černých mp3, která znamenala opravdový výběr a přístup k obrovským archivům pro mnohem širší spektrum lidí. Ale nelegálnost nemohla trvat věčně.
Dnes je nejrozšířenější distribucí streaming a když vezmu poměr cena/výkon, nikdy nebylo líp. Za 185 korun měsíčně (při průměrné mzdě méně než hodina práce) mám na Spotify okamžitě k dispozici tuny nové i staré hudby. Není tam vše, chybí spousta rarit, ale ty lze dohledat na YouTube nebo jinde.
Nabídka je obrovská, takže i zdrojů inspirace pro nové tvůrce je „neúrekom“. Umělci mohou hudbu velmi snadno v dobré kvalitě tvořit doma a hned ji publikovat, může se šířit mnohem rychleji než dřív. I z tohoto pohledu jsou zlaté časy právě teď.
A tím, že je vše tak dostupné, je hudební scéna tak moc roztříštěná a nepřehledná. Ale hudba rozhodně neupadá, jen je někdy jiná, než jsme zvyklí, tak jí nerozumíme. Jako v meziválečném období starší odmítali swing a jazz jako zkažený rámus, jako v 50. letech swingaři nerozuměli vulgárnímu rock‘ n‘ rollu, jako zarytí fanoušci rock‘ n‘ rollu odmítali zarostlou čtveřici z Liverpoolu, jako beatlesáci nerozuměli hard rocku a trash metalu, jako metalisti nerozuměli synthpopu a eurodance, jako mnozí milovníci eurodance nerozumí hip-hopu (přitom eurodance je taky rap) a modernímu popu.
V hudbě jsem mnohem tolerantnější a otevřenější než dřív, takže dobře snesu i postrachy typu vánoční večírek, svatební hostina a podobně (ale tam, kde to jde, to malinko ovlivním, protože se nechci za každou cenu trápit).
Myslím, že mám naposloucháno hodně a ke spoustě hudby minulé i současné se postupně propracuji, ale hodně toho taky filtruji a odmítám, i kvůli času. Takhle jsem odmítnul třeba mně doporučené poslední album megaúspěšného Viktora Sheena alias BUKA. Nudilo mě to. Možná kdybych to někde zažil naživo, nebo to měl spojené s nějakou událostí, přišel bych tomu na chuť. Ale nebudu zaprděně tvrdit Tohle nikdy!, Za nás to bylo lepší!
@Václav a @Oviradio: zajímavé úvahy a postřehy, díky za ně.
Tušil jsem že začínat s výrazem úpadek je zbytečně silné. Tak jak jsi jmenoval že nadcházející skupina nerozuměla te předchozí je právě ono že se v hudbě něco dělo a že jsme schopni jmenovat různé žánry které vznikaly je známkou jak to bylo výrazné. Však už jenom to že relativně nedávno , pokud si dobře pamatuju, tak si tu dával odpověď AI co je dnešní pop a výsledkem byla přeneseně řečeno nevýrazná všehochuť což koresponduje s tím že se dá tvořit od stolu, čili kvantita nad kvalitou, nemyslím technickou ale hodnotovou.
Nejblíže by pojem zlaté časy seděl k té dostupnosti.
Definovat dnešní styl možná bude možné až s odstupem času. Devadesátá léta znamenala kromě jiného i eurodance, ale tehdy se tomu tak neříkalo, byla to „taneční hudba“, „diskotéková hudba“, méně často „dancefloor“ nebo velmi laicky „techno“.
Byl tam stále pop, ale třeba Nirvana překonala v roce 1992 Michaela Jacksona. V tom roce se začal formovat novodobý eurodance, kde důležitou roli hrál i happy hardcore.
Devadesátá léta byla pestrá.
Je to tak, proto rád zdůrazňuji, že 90s se nerovná eurodance, jak si to někteří zjednodušují.
https://open.spotify.com/playlist/2tfwbJkO3XBXMKhRtdO9EO?si=osxAMRaUTe6RbvpjvHRTTA&pi=-ujwyWedQWSPQ
Pocitově za začátek formace eurodance považuji příznačný Snap – Rhythm Is a Dancer.
Mě spíš přijde že kromě eurodance bylo i něco jiného – k příspěvku Ivo 10:23
Ano, Snap! určitě odpovídá, já tam mám i Technotronic, a snad i KLF, Shamen, ale to už je „klubovější“.
Snap! určitě stáli u zrodu eurodance, ale první singl stále patři do hiphopu a house. Technotronic byli žpočátku také hiphouse.
KLF definovaly kořeny Trance.
Za první eurodance nahrávku považuji Get Ready For This!, která vyšla 23.září 1991, a kde do sebe všechno zaklaplo. Je ale pravda, že album Get Ready! vyšlo až v roce 1992 a stále bylo stylově trochu roztříštěné.
V té době ale Torsten Fenslau oplakával ukončení poloviny předchozí prezentační sestavy a vůbec konec ambientního a hip house období a teprve v roce 1993 do toho šlápl albem Serenity! s Taniou Evans na vokálech. I na tomto albu jsou ale ke slyšeni Trance prvky.
Skladba Rhythm Is A Dancer vyšla až v roce 1992.
Technotronic zažívali od roku 1991 sešup. Pár záchvěvů v pozdějších dobách měli, ale podle mě už se z toho nikdy úplně nedostali. Nedokázali to, co Torsten.
V 90. letech vůbec nebyl jen eurodance, a to ani v rádiích, letěla tehdy i vlna britpopu (Oasis, Blur, Pulp, Chumbawamba a další), k tomu tu byl „klasický“ melodický pop, který do sebe tehdy hodně nasával vlivy menšinových žánrů, byl tu rock i jiné žánry.
Co je ale dneska v mainstreamu kromě toho generického popu a rapu?
Určitě se zásadně proměnil přístup k hudbě, což platí třeba i o filmu, seriálech a podobně – dřív byl ten prostor mnohem sdílenější a „něco se poslouchalo“ nebo se „něco sledovalo“, dnes jsou ty skupiny posluchačů a diváků mnohem víc roztříštěné.
Dobrá a kvalitní hudba samozřejmě i dnes vzniká, problém je, že se k ní málokdo dostane bez větší aktivity. A to platí i pro ten pop, jsou třeba naprosto nedoceněné zpěvačky, které dělají hezký, melodický a nápaditý pop, ale nedosahují ani zlomku popularity nudné a fádní Taylor Swift.
Sledování nové hudby – chtěl jsem se zeptat zda známé (popové) nebo neznámé – dá li se to takto dneska ještě dělit. Pro mě byl zajímavý pocit když jsem si náhodou pustil něco z večerního nedělního pořadu Na SK rádiu FM (mimo jiné i funk) a bylo vidět že to je staré pár hodin, možná by se něco takového stalo na expres fm. Bylo to tehdy tohle Shall We – YouTube
Toto rozdělení už neplatí, sleduju New Music Friday UK a to je velmi široký mezinárodní mix, na jedné hromadě každý pátek v 1:00 nových 6 hodin mainstream pop, metal, indie folk, k-pop, country, jazz, hip-hop, soul, brit pop, experimenty.
V rádiu to pak slyším výjimečně, s odstupem mnoha týdnů až měsíců.
Můj výsledek je 52 (tedy plus 6), ale to sedí, protože jsem se dovzdělával v oblasti méně známých zahraničních oldies, orientačně 50. až 90. léta.
Mně vyšlo také o něco více – 56, ale mám pouze 200 umělců a jen 1000 minut poslechu. Takže dost malý vzorek. Většinově poslouchám hudbu offline nebo on-line mimo Spotify.
Aha, tak už:) Teď to dává smysl.
Kde to najdu? Nic takového tam nemám.
Edit: dostal jsem se tam přes externí odkaz z webu. Cha! Tak mě je prý 19. No kéž by. 🙂
Tak mne to spočítal na 17. Starému 52 ročnému chrenovi 🙂
Je ale pravda že cez Spotify počúvam rôzne obskurné UK Garage a podobné progresívne housy.
Najviac podľa Spotify mi tento rok hralo toto 🙂
https://anjunadeep.bandcamp.com/track/feeling-fades
Od čtvrtečního poledne do pátečního podvečera to vypadá dle předpovědi nad ČR na zlepšené podmínky příjmu.
Romeo show na Coloru je pohodová, je to hodně osmdesatkove, dnes připomněl výročí zastřelení Johna Lennona (45 let), jenom nechápu, proč pouští tu předvánoční písničku, která se moc nerymuje a i hudebně to tam vůbec nepatří..
Kdo to tu čte pravidelně, tomu to dojde…
Mě to také zajímá, proč Roman pouští každý den, tu samou Vánoční píseň Michala Uhlíka.A čtu to tu pravidelně, zde to psané nebylo. Pokud víš, odpověz…. Romeo show si každý den nahrávám do DVD rekorderu a odpoledne poslouchám…Až na tu Vánoční vcelku dobré, je vidět, že k hudbě má vztah a rozumí tomu… mohl by dostat víc jak nyní hodinu vysílání….případně nějaký večer o víkendu. Vzpomeňme na to jaký úspěch měli s Milošem jejich soubotní Dance party studio LIVE……a ještě podotknu, že mě na Coloru občas technické kiksy nevadí, ba naopak… Včera v úvodní znělce bylo slyšet, že se ptá do „režie“, zda je ve vysílání….Snad tu znělku mohl maličko udělat jinak, trochu pokory…
Rozjíždí to pomalu, opatrně. (není to ještě ani týden). Je pozitivní a nechce být konfliktní – viz dnešní „politiku sem tahat nechci…“ .. Na cestu do práce pohodovka. Fandím mu… (a taky jsem tady nečetl, proč tu píseň pouští…)
Tak Romeo teď pustil písničku „Kr**n“ všem negativním lidem, co píšou komentáře .. A řekl, že Majkl V dělal „dobrou ranní show“, což je projev férovosti z mého pohledu
Michael V. včera publikoval „rozlučkový“ Svět podle Majkla:
Marně přemýšlím, které jiné rádio by se ho mohlo ujmout. Je to originál, který Ethno/Color posunul do poslouchatelné podoby. Díky němu jsem od 90. let objevoval spoustu skvělé hudby (nejprve house, potom funk) a na pět let jsem se k projektu Color sám připojil.
Jestli jste jako já na Shazamu marně hledali úvodní song, tak tady je:
Aurra – You and Me Tonight (1986)
Ani jsem nevěděl, že Aurru mám už přes šest let zařazenou do sbírky EBONY AND IVO (přes 1600 skladeb):
Tak Majkl V by si klidně mohl rozjet svůj vlastní DAB+ projekt, i kdyby to byla ze začátku třeba jen samohrajka a on by moderoval po-pá 7-8h s reprízou 13-14h tak by si to našlo svoje posluchače a on by byl spokojenej…
Chuť vysílat určitě má, jenže tohle tříštění sil malých subjektů do ještě menších kvůli jedné show taky není cesta. Když Roman Ondráček, Dr. Bob a další opustili Color, naznačovali přípravu nového projektu WOW Radio v DABu. Nic z toho nebylo. Když Jaro Cossiga a Pufaz odešli z Coloru, svoji představu rádia skutečně realizovali jako Slow Down. Všechny tyto projekty cílí nebo by cílily na velmi podobného posluchače. Částí svého vysílání se takovému publiku přibližuje také Radio 1 a Expres FM, z jiného úhlu pohledu i Flash Radio, musiconly, Color Ethno. Už tak je v chlívku „Other music“ těsno a obsahově až nepřehledno (kdo kde v kolik co hraje).
Tak samozřejmě by to asi nemohlo být rádio „jedné ranní show“, musel by si sehnat nějaké další lidi – což by ale pro něj nemusel být velký problém, když se pohybuje v hudební branži. Konkurence v tomto směru by ale byla opravdu velká, ale o tom DAB aktuálně je, tedy že má šanci začít vysílat opravdu kdokoliv.
Začátkem prosince proběhla odbornými weby zpráva o zařazení rádií do regionální sítě 11. Tuto televizní síť pokrývající hlavně krajská a okresní města provozuje stejný majitel jako digitální rozhlasovou síť Fiera. Rozhlasová nabídka i vysílací stanoviště jsou tedy ve většině případů vzájemně sdílené. Síť aktuálně nabízí 4 stanice – ZUN rádio, Seejay, Worldrádio a samozřejmě Energic.
Je otázkou kolik posluchačů si stanice tímto způsobem naladí, ale malou zajímavostí je technické provedení. Rádia totiž nejsou zařazeny jako rozhlasová služba, ale jako televizní se statickým obrázkem vztahující se k danému rádiu
https://ibb.co/FL0ZcJHd
RS11 mimo jiné obsahuje i televizi o vodě iVodárenství a regionálně zaměřenou TV R. Obě pravidelně využivají živých záběrů z kamer instalovaných na mnoha vysílacích stanovištích Fiery/RS11. Instalované jsou hned vedle vysílacích antén tudíž lze vidět živě rozhled přímo od nich.
Zde je napříkald výhled z olomouckého věžového vodojemu Tabulový vrch – https://ibb.co/XZGcfw0X.
@hori97: Takhle vysílalo rakouské O3 a dávali tam obrázek právě hraného alba. Ale u starých plazmových TV to vypalovalo obrazovku – lepší, když je to v kategorii „radio“ a tam třeba jezdí třeba u Samsungu „repracek z rohu do rohu“ jako spořič obrazovky… 🙂
Myslím, že zařazení rádií do televize jim nepřinese vůbec nic. Problémem Fiery je vedle nevalného pokrytí i obsah. I když ani v jednom případě nelze mluvit o zcela tuctovém rádiu, s výjimkou relativně oblíbeného ZUN jde o okrajové stanice s mizivou poslechovostí a hlavně minimální až žádnou reklamou, tedy s vachrlatým financováním.
Energic si Pavel Hájek stáhnul pod sebe, ale stále je to hibernovaná samohrajka, která těžko vygeneruje nějaké peníze, podobně nezávislé SeeJay. Opticky nejživějším projektem je WorldRadio, ale jeví se jako dost amatérsky realizovaná aktivita malého okruhu Romů na Žižkově, kteří nějakým způsobem dokážou sehnat dotace pro svou neziskovku. To, že řecký pop vydávají za smooth jazz a celkově předvádějí pod rouškou menšin v playlistu neuvěřitelný až směšný bizár, je donátorům asi jedno.
Kombinace roztříštěného pokrytí a ekonomicky slabých programů nemůže dlouhodobě fungovat. V nadcházejícím roce očekávám první odpojení z důvodu neplnění smluvních povinností.
Ono to může skončit také obráceně. V Praze multiplex minulý měsíc 6 dní nevysílal a Černá hora i České Budějovice z né úplně pochopitelných důvodů vysílají silně „pod parametry“ minimálně proti IO ČTÚ.
Čekal jsem, že to sem napíše někdo jiný – Radio Proglas dnes vstoupilo do dalšího roku a má za sebou třicet let v éteru. Stanice za svou existenci neodvysílala žádnou reklamu, předběhla dobu a přinášela hudbu, kterou jinde prakticky neuslyšite.
Jaké byly mé posluchačské návyky v roce 2025?
Pro mě to byl první celý rok, kdy jsem měl k dispozici auto s DAB. Protože auto je místem, kde rádio poslouchám zdaleka nejvíc, docela jsem si užil jednak rozšíření dostupnosti stávajících rádií a jednak start nových či obnovených stanic.
Většinu času trávím ve Středočeském kraji a Praze, velmi často jezdím po dálnici D11. Na mé obvyklé trase se v letošním roce zvýšilo pokrytí mnoha rádiím, takže na cestě mohu poslouchat s minimem výpadků mnohem větší spektrum než v minulosti: Rád si pustím střídavě Classic Praha, COLOR Music Radio, Expres FM, Český rozhlas Plus, ZUN rádio, vzácně Radio 1 (to spíše ze záznamu v případě pořadu Vintage Cool), Český rozhlas Radio Wave, Český rozhlas D-dur a poblíž Prahy také musiconly, které jsem letos začal poslouchat mnohem častěji.
Z nových programů nejvíce využívám Oldies radio hlavně proto, že hudebně vyhovuje i mé ženě, je to jedna z mála stanic, které můžeme v autě poslouchat společně. Hraje kromě jiných i kapelu Showaddywaddy, jejíž koncert jsme nedávno viděli v Německu. Samostatně dávám rovněž šanci Slow Down Radiu s hlavním tahákem Jarem Cossigou, ale i běžným playlistem plným méně známých titulů bez úletů. Relativně snesitelnými záložními možnostmi jsou pak Gold Impuls, Fresh radio, Helax nebo Hitrádio 90. Ostatní DAB/FM stanice mají z mého pohledu větší či menší mouchy odrazující od nahodilého poslechu bez znalosti jejich programových schémat.
Alternativně si v autě pustím hudbu a méně často podcasty ze Spotify, nejvíce času trávím projížděním nových releasů v playlistu New Music Friday UK.
Doma DAB rádio pouštím prakticky už jen kvůli kontrole signálů a parametrů, jinak stanice poslouchám online z mobilu, který můžu mít kdekoliv v domě i na zahradě, přitom si občas pustím i něco zahraničního, co v DAB/FM nemám, například Mi-Soul, Solar Radio, Jamm FM nebo JazzRadio Berlin. Ale mnohem více času doma strávím konzumací audia ze Spotify, baví mě hledat další kousky do mých playlistů. Podcasty poslouchám nárazově (např. Kecy a politika), ale méně než v předchozích letech.
Jaké byly vaše návyky v letošním roce? Co se změnilo?
Od té doby, co mám neomezený tarif s neomezenými daty, tak už poslouchám rádio jen online. Dab+ i VKV jsem odstavil na druhou kolej. Na internetu mají stanice lepší zvuk, než třeba Bonton v Dabu, kde je mono. S Dabem a FM jsem se rozloučil v červenci loňského roku. V autě se připojím na Carplay a jsem maximálně spokojený. Můžu poslouchat třeba slovenskou stanici Best FM, kde hrají dobře.
Chápu kombinaci mobilu a bezdrátových sluchátek.
DAB v autě mám od roku 2019.
Špatně funguje jak v manuálním, tak v automatickém režimu.
Drtivá většina stanic nepoužívá title/artist a dynamic label je na mém autorádiu nepoužitelný (extrémně rychle se střidají texty).
Na šestnáctisegmentovém řádku jsem nucen dívat se na osmisegmentové názvy stanic.
Na předvolbách mám, Astru, Helax, Energic, ZUN, Seejay, Slow Down. Spíše jen vzorkuji, co hrají.
Na Lídláčku (IP/DAB/FM) mám doma příjem DAB dobrý, ale v poslední době poslouchám obecně méně.
Ve všední dny se pohybuji po stejné dálnici i stejným elektromobilem jako autor tohoto webu. Rok 2025 pro mě tedy byl v poslechu DABu přelomový. Východ Prahy byl kvalitně pokrytit komerčními sítěmi, které se současně rozrostly o nový obsah. Nejvíce mě potěšil vstup ostravského Fresh rádia do sítě BS. Stanici jsem už od jejího startu často poslouchal přes internet. Je hezké slyšet, že stále existuje rádio, které lidé tvoří s nadšením a nejsou v něm svázaní různými pravidly. Unikátními jsou pro mě hlavně odpolední živé mixy Aleše Brůny.
Postupně jsem si také našel cestu k ZUN rádiu a Oldies rádiu. První jmenované mě zaujalo osobitě moderovaným blokem Ranní VC, který má každé ráno na starost DJ Samples. Speciálně bych upozornil i na reklamy – sýkorník s vystuženým vletovým otvorem proti útoku dravců nebo nabídka transplantace vlasů na značkové turecké klinice. Takto originálně u nás nikdo rozhlasovou reklamu nedělá. U Oldies rádia je škoda absence moderace. Doufám, že v budoucnu dojde ke změně.
V celkovém času poslechu u mě rádio oproti YouTube nebo Spotify prohrává v rozdílu cca 40/60. Často v autě poslouchám i Ranní show E2, ale vždy ze záznamu o jeden den zpětně kvůli chybějícím reklamám a většímu důrazu na mluvené slovo.
Zastoupení DABu na mých předvolbách by bylo určitě vyšší nebýt bídné zvukové kvality. Speciálně rádia z muxu ČRa ladím nadále na FM případně přes aplikaci Rádia.cz. Zvukový rozdíl je propastný.
Zkoušel jsem poslouchat i další nové stanice – Gold Impuls, Hitrádio 90 či Astru, ale žádná z nich mě nezaujala tak, abych se k ní opakovaně vracel.
Ja posloucham primarne Beat. V aute pres DAB a doma pri praci online z notebooku. Pri cestach MHD casto ladim CRo Plus. O vikendu mi na Beatu dost nesedi moderator Dan Kohout, to pak preladuji vetsinou na Gold Impuls, pripadne Oldies. Radio mam obecne jako kulisu (v aute i doma). Mozna proto tolik neresim zvukovou kvalitu, ale spis ocebuji, ze mi narozdil od FM zvuk nechrci a neprska 🙂
Jsem zde známý sice jako přítel AM,ale doma preferuji internetové rádio FLASH Rádio kde hrají osmdesátky a to skladby málo hrané na běžných stanicích což je osvěžující.
V DAB+ je to Česky rozhlas 2 pořad srdcovky Miloše Skalky a Pepy Melena.
K AM jdu z nostalgie,je to pro mě důležité že jsou vysílatelé co to drží nad vodou.
Co pro ně mohu udělat,tak poslouchat a tak v autě je AM celkem bez rušení,tedy zde poslouchám střední vlny plus na starých přijímačích ze sbírky.
Já bych se na to za sebe podíval obráceně. Letošní DABizace pro mě znamenala po 25 letech zřetelný odklon od Radia 1. Mnoho let se dalo R1 poslouchat v síti RTI cz s čistým datovým tokem pro zvuk nějakých 88, posléze alespoň asi 80 kbit/s AAC-LC. Hodně se pohybuju autem směrem na sever a západ ČR, takže pro příjem R1 byl RTI DAB+ takovým zjevením a zpříjemněním na cestách. Po převzetí stanic United Broadcasting do multiplexu CDG/CRA s čistý datovým tokem cca 33 kbit/s v HE AAC v2 se stalo R1 prakticky neposlouchatelné, za mě je to zvukově takový slizský špatně definovaný humus. Neměl jsem moc času udělat nějaké seriozní porovnání, ale subjektivně mi ve streamu R1 nepřijde o nic moc lepší, takže ani přechod na internetový příjem nepřinesl řešení. Možná za to taky může můj postupný odklon ke klasice a prostě jsem Rádiu 1 odrostl někam jinam a ten zvuk tomu jen pomohl. Hodně se pohybuju po Praze s kapesními DAB+ přijímači a využívám, že je stále Classic Praha v Color DAB+ multiplexu. V muxu Play.cz je to zvukově o poznání horší nějakých 115 vs 56 kbit/s – takové, že to je, aby to bylo, ale nemastné – neslané, nic pro opravdovou radost z poslechu. Když se někde pohybuju, nerad si vybíjím mobil streamováním stejně jako si jím nerad zářím do hrudníku ;). V práci za počítačem ale většinou poslouchám rakouské FM4, jehož hudební koktejl mi často dělá velkou radost..